16 C 404/2022-111 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným dne [datum] ke zdejšímu soudu ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 950 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (platby inkasované žalovaným v hotovosti od žalobkyně bez právního důvodu v souvislosti s prováděním díla na základě Smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o.). 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se poté žalovaný, ač řádně a včas předvolaný, nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, a to v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Žádné další důkazní návrhy nebyly účastníky učiněny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Jak vyplývá ze Smlouvy o dílo ze dne [datum], tuto podepsala žalobkyně jakožto objednatel a žalovaný s tím, že tak činí za zhotovitele – společnost [právnická osoba], [IČO]; z dané smlouvy o dílo však není zřejmé, že by byl žalovaný k takovému úkonu danou společností jakkoli zmocněn. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku je poté zcela zřejmé, že žalovaný není a nikdy nebyl jednatelem ani společníkem [právnická osoba] – [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání soudu nedostavil, nemohla mu býti k objasnění otázky zastupování společnosti při uzavření uvedené smlouvy o dílo poskytnuta ze strany soudu poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Jako předmět smlouvy bylo v dané smlouvě o dílo uvedeno, že se zhotovitel zavazuje provést rekonstrukci objektů a zahrady na adrese [adresa žalobkyně]. Ohledně ceny za provedené dílo bylo ve smlouvě uvedeno, že tato cena je pevná a bude následně specifikovaná v rozpočtu, který bude zhotoven v co nejkratším termínu dle projektové dokumentace. Žalobkyně žalovanému mimo jiné uhradila v hotovosti dne [datum] částku 650 000 Kč a dne [datum] částku 300 000 Kč jakožto zálohy na rekonstrukci objektu [adresa žalobkyně]; uvedené skutečnosti má soud za prokázané fakturou [číslo] ze dne [datum] a fakturou [číslo] ze dne [datum]. Jak vyplývá ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] co do rekonstrukce předmětné nemovitosti byly provedeny na základě projektu pro stavební povolení z listopadu 2019 vypracovaného [jméno] [příjmení] některé rekonstrukční práce, bylo však zjištěno velké množství vad a nedodělků. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení uhrazené částky v celkové výši 2 850 000 Kč, žalovaný však žalobkyni doposavad ničeho neuhradil; uvedené skutečnosti jsou zřejmé rovněž z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum]. 6. Z listiny ve věci odstoupení od smlouvy o dílo ze dne [datum] a výzvy k předložení řádné fakturace a stavebního deníku, datované dne [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila [právnická osoba] – [právnická osoba], že za situace, kdy smlouva ze strany zhotovitele nebylo naplněna, dílo nebylo řádně a včas dokončeno a nebylo ani žalobkyni doposavad předáno, odstupuje žalobkyně od Smlouvy o dílo uzavřené dne [datum]; žalobkyně v daném podání rovněž uvádí, že doposavad zaplatila na provedení díla 3 000 000 Kč, kdy faktury na celkovou částku 2 850 000 Kč byly dle jejího zjištění chybně vystaveny za zhotovitele p. [celé jméno žalovaného], tj. žalovaným, a faktura na poslední uhrazenou částku ve výši 150 000 Kč nebyla dosud vystavena vůbec; žalobkyně v této souvislosti požádala [právnická osoba] – [právnická osoba] o vyhotovení a zaslání řádné a kompletní fakturace za [právnická osoba] – [právnická osoba] 7. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 10. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 11. Podle ustanovení § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 12. Podle ustanovení § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle ustanovení § 161 o.z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. 15. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] bylo přistoupeno k podpisu smlouvy o dílo mezi žalobkyní jako objednatelem a [právnická osoba] – [právnická osoba] jako zhotovitelem. Vystupovala-li [právnická osoba] – [právnická osoba] v této souvislosti v zastoupení žalovaným, z dané smlouvy již není nikterak zřejmé, na základě jakého titulu žalovaný za uvedenou společnost jednal tak, jak vyžaduje ustanovení § 161 o.z. V samotném textu smlouvy není odkaz na plnou moc či jakékoliv jiné zmocnění pro žalovaného, opravňující žalovaného jednat za [právnická osoba] – [právnická osoba], nahlédnutím do výpisu z obchodního rejstříku pak lze dále zjistit, že žalovaný nikdy nebyl jednatelem ani společníkem této společnosti. Za této situace soud posoudil Smlouvu o dílo ze dne [datum] s přihlédnutím k ustanovení § 561 odst. 1 a § 580 odst. 1 o.z. jako smlouvu absolutně neplatnou. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně zaplatila žalovanému v hotovosti minimálně částku 950 000 Kč, velmi pravděpodobně však částku daleko vyšší (byť doklady o úhradě byly předloženy pouze v případě zaplacení částky žalované, ze založené korespondence se podává, že žalobkyně zaplatila žalovanému částku v celkové výši 3 000 000 Kč; předmětem žaloby však byla pouze částka 950 000 Kč). Žalobkyně připustila, že žalovaný v souvislosti s rekonstrukcí dané nemovitosti některé práce provedl, ze znaleckého posudku je však nepochybné, že tyto byly provedeny ve velmi špatné kvalitě a pouze z části. Vyinkasoval-li tedy žalovaný od žalobkyně dané finanční částky, a to bez jakéhokoliv platného právního titulu (v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by měla být uzavírána případná smlouva o dílo mezi účastníky), soud uzavírá, že se žalovaný co do této částky bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., a je tudíž povinen takto získané bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze úhradu části takto poskytnuté částky, a to částky 950 000 Kč, a co do této částky jistiny bylo také žalobě jako důvodně podané v plném rozsahu vyhověno (výrok I. rozsudku). 16. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný zůstal po celou dobu vedení řízení zcela pasivní, k podané žalobě se nijak nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání soudu. S ohledem na tuto svou pasivitu se tak žalovaný zbavil možnosti, aby mu případně bylo soudem poskytnuto poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., a to minimálně k otázce objasnění svého postavení při uzavírání smlouvy mezi žalobkyní a [právnická osoba] – [právnická osoba], což mělo rovněž své důsledky pro rozhodnutí soudu. 17. O příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení pak bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Tato výše zákonného úroku z prodlení poté zůstává po celou dobu neměnná, přičemž v daném případě činí 11,75 % ročně z dlužné částky. Z těchto důvodů proto soud žalobu v části požadovaného příslušenství zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst.1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně b