26 C 276/2019-262 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 234 100 Kč s příslušenstvím. Žalobce svou žalobu odůvodnil tak, že žalovaný je advokátem s č. ev. [číslo], zapsaným u České advokátní komory v [obec], a je podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen„ zákon o advokacii“) oprávněn vykonávat advokacii. Žalobce vykonával pro žalovaného práci jako zaměstnanec – advokátní koncipient na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný provozoval právní praxi v kanceláři na adrese [adresa]; pracoviště v [obec] bylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce žalobce. Zároveň byla v rámci právní praxe žalovaného provozována pobočka advokátní kanceláře na adrese [adresa žalobce], tj. v prostorách objektu žalobce. Podle pracovní smlouvy a mzdového výměru náležela žalobci za výkon práce advokátního koncipienta pro žalovaného mzda, sjednaná v částce 9 200 Kč měsíčně, splatná vždy do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém na ni vznikl žalobci jako zaměstnanci nárok. Výše sjednané mzdy neodpovídala výši zaručené mzdy podle § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen „zákoník práce“) ve spojení s nařízením vlády č. 567/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 204/2014 Sb., č. 233/2015 Sb. a [číslo] 2016 Sb., kterážto pro 5. skupinu prací, do které spadá výkon práce advokátního koncipienta, pro období roku 2016 činila 14 700 Kč měsíčně a pro období roku 2017 činila 16 400 Kč měsíčně. Žalobci proto náleží z titulu pracovního poměru zaručená mzda podle daných právních předpisů, a to v částce těmito předpisy stanovené. Žalovaný však nezaplatil žalobci za období trvání pracovního poměru jakoukoli mzdu, a to ani ve výši mzdy vyplývající z pracovní smlouvy a mzdového výměru, ani ve výši mzdy zaručené. Žalobce tak za žalovaným eviduje (mimo jiné) pohledávku z titulu dlužné mzdy v částkách odpovídajících zaručené mzdě za tato období: za měsíce červen - prosinec 2016 celkem 7 měsíců po 14 700 Kč měsíčně, za měsíce leden - srpen 2017 celkem 8 měsíců po 16 400 Kč, celkem tedy 234 100 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě předžalobní výzvou, žalovaný však nezaplatil ničeho. Žalobce tak požaduje částku 234 100 Kč, která tato představuje dlužnou a neuhrazenou mzdu v částkách odpovídajících zaručené mzdě za období měsíců června 2016 - srpna 2017. Rovněž v období předcházejícím, tzn. od sjednání pracovního poměru žalobce u žalovaného v prosinci 2015 do května 2016, žalovaný žalobci nezaplatil ve sjednaných termínech mzdu, a proto byl nárok žalobce vůči žalovanému uplatněn v soudním řízení vedeném Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 13 C 37/2019, přičemž žalovaný nároky žalobce za toto období žalobci dodatečně uhradil. 2. Žalovaný podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Následně se vyjádřil tak, že pracovní poměr žalobce u žalovaného skončil dne [datum], a to na základě dohody ze dne [datum]. Ke dni [datum] byl žalobce vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů a tato skutečnost byla písemně potvrzena Českou advokátní komorou. Ode dne [datum] začal žalobce vykonávat práci podnikového právníka u [anonymizováno] zdravotní pojišťovny ČR, v pobočce [obec] na adrese [adresa], a to na základě pracovní smlouvy na plný úvazek. Žalovaný uvedl, že žalobce dostal finančně lukrativní nabídku zaměstnání od [anonymizováno] zdravotní pojišťovny s nástupem od [datum], proto se vzdal úmyslu stát se advokátem a chtěl praxi advokátního koncipienta u žalovaného ukončit k [datum]. Vztahy mezi žalobcem a žalovaným byly přátelské i po ukončení pracovního poměru žalobce u žalovaného. Žalovaný se žalobcem v srpnu 2016 dokonce diskutoval soukromou kauzu dopravní nehody svého syna [jméno], kdy žalobce odpovídal žalovanému v pracovní době elektronickou zprávou z nového pracoviště. 3. V podání ze dne [datum] žalobce popřel, že by kdykoli a jakýmkoli způsobem došlo ke skončení pracovního poměru žalobce u žalovaného. Listinu – dohodu ze dne [datum] žalobce nikdy, tzn. až do jejího předložení žalovaným v rámci jeho procesní obrany, neviděl a nikdy jí nepodepsal. 4. Ve věci se konalo jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. 5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.)) a znaleckým posudkem (§ 127 o. s. ř), dále provedl výslech svědka [jméno] [jméno] (§ 126 o. s. ř.), znalce (§ 127 o. s. ř.) a obou účastníků (§ 131 o. s. ř.). 6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 7. Žalobce jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu. Sjednaným druhem práce, který měl žalobce vykonávat, byla práce advokátního koncipienta. [obec] výkonu práce bylo pracoviště žalovaného v [obec]. Den nástupu do práce byl stanoven [datum] a pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. [ulice] mzda byla stanovena mzdovým výměrem (prokázáno pracovní smlouvou ze dne [datum]). 8. V souladu s pracovní smlouvou byla zaměstnanci stanovena fixní část mzdy ve výši 9 200 Kč měsíčně (prokázáno mzdovým výměrem ze dne [datum]). 9. Pracovní činnost byla dále popsána tak, že jde o výkon advokátní koncipientské praxe v souladu se zákonem o advokacii a stavovskými předpisy včetně povinnosti nadále se vzdělávat v oboru právo a právní věda a advokacie, plnit pracovní úkoly přidělené zaměstnanci zaměstnavatelem, příp. nadřízenými zaměstnanci a o splnění úkolu informovat zadávajícího, vykonávat administrativní agendu spojenou s přidělenými pracovními úkoly, zpracovávat rešerše, stanoviska a různé rozbory na zadaná témata, zastupovat zaměstnavatele v přidělených pracovních úkolech pouze na základě výslovného písemného zmocnění zaměstnavatele, pravidelně informovat zaměstnavatele o výsledcích plnění pracovních úkolů, účast na jednání dle určení zaměstnavatele (prokázáno popisem pracovní činnosti ze dne [datum]). 10. V advokátní kanceláři žalovaného byl vydán Pracovní řád zaměstnanců advokátní kanceláře. Podle pracovního řádu je místo výkonu práce buď kancelář v [obec] nebo v [obec], pracovní doba začíná v 8:00 a končí v 16:30 hod. (prokázáno pracovním řádem ze dne [datum]). 11. Pracovní poměr byl rozvázán dohodou žalobce a žalovaného ze dne [datum], podle které se dohodli, že pracovní poměr skončí dne [datum] dohodou v souladu s § 48 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (prokázáno dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]). 12. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví bylo zjištěno, že je pravděpodobnější, že podpis zaměstnance na jméno [titul] [celé jméno žalobce] na dohodě o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] je kopií pravého podpisu žalobce, než že by se jednalo o kopii padělku. U kopie podpisu však nelze vyloučit možnost přenosu podpisu z jiné listiny. Jiné důležité skutečnosti znalcem nebyly zjištěny (prokázáno znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce] [číslo] 2022). 13. Z výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že znalec nemůže zohlednit celou listinu, hovoří o tom, zda podpis na listině je či není pravý. Ve znaleckém posudku uvedená škála závěrů se používá v písmoznalectví, je ohraničena kategorickými závěry ve prospěch pravosti či padělku podpisu a uprostřed je nerozhodný závěr. Mezi nerozhodným a kategorickým závěrem jsou ještě tři stupně pravděpodobnosti. Zde má znalec závěr v rovině nízké pravděpodobnosti. Byl limitován předložením materiálu v kopii a nepříliš složitou strukturou podpisu. Uvedl, že kopie se běžně zkoumají, existuje dobrý předpoklad pro odhalení kopie padělku. Klíčovým problémem je, že on nikdy nemůže vyloučit, že došlo k nějaké kompilaci, tedy zajištění obrazu pravého podpisu technickými prostředky na danou listinu. To, zda mohlo dojít ke kompilaci, k technickým zásahům, nezjistí, je to na posouzení zadavatele. Jako znalec zkoumá nejen objekt zkoumání, ale celou listinu, i když s omezeními. Kdyby zjistil nesrovnalosti, upozornil by na to, doporučil by přizvání znalce z jiného oboru. Mohl by to posoudit znalec z oboru technické zkoumání dokumentů, spadá to pod kriminalistiku. Znalec se vždycky na začátku každého zkoumání vyjadřuje k tomu, zda objekt je originál, tedy vyhotovený psacím prostředkem nebo reprodukce, tisk, kopie, scan, od toho se odvíjí další zkoumání. Znalec zjistil, že to je kopie, to musel do výsledku promítnout. Nemůže říct, že je kopie totéž jako podpis, respektive ke kopii podpisu přistupuje jako k podpisu s tím omezením přenosu technickým prostředkem na jinou listinu. Otázka byla na podpis, nicméně předmětem byla kopie podpisu. Pokud jde o to, že shodu podpisu lze hodnotit jen jako obtížně zpracovatelnou, jednak to byla kopie, nemůže kvůli tomu hodnotit například vázanost, zároveň podpis není svou strukturou až tak příliš složitý, obsahuje určité identifikační znaky, které znalec našel ve shodě a v kombinaci shod. Nicméně struktura byla dalším omezením, proč