Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 4. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za dodávky elektřiny dodané na základě smlouvy o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalobkyně vystavila žalované fakturu za období 8. 7. 2022 – 14. 6. 2023 na částku 51 725,88 Kč se splatností 11. 7. 2023, a dále žalobkyně požadovala 240 Kč za odeslanou upomínku, v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, které jsou nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil, a to ani přes upomínky žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, měl soud za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4. o. s. ř.), a proto soud k projednání věci nenařizoval jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , na základě které se žalovanému zavázala dodávat elektřinu a zajistit distribuci do odběrného místa na adrese , adresa, , za což se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní cenu za dodávku elektřiny a distribuční služby. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ). Za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby byla žalobkyně oprávněna účtovat poplatek ve výši 240 Kč (všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny). Dodanou elektřinu za období od 8. 7. 2022 do 14. 6. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému konečným vyúčtováním splatným dne 11. 7. 2023 znějícím na částku ve výši 51 725,88 Kč (vyúčtování č. , hodnota, ). Žalovaný uvedenou částku nezaplatil, a proto jej žalobkyně vyzvala k zaplacení upomínkou (upomínka). Žalovaný nic nezaplatil, a proto byl k zaplacení vyzván předžalobním dopisem, který byl žalovanému odeslán dne 8. 4. 2026 (předžalobní upomínka).5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa elektřinu, přičemž žalovaný řádně neuhradil cenu za odebranou elektřinu celkem ve výši 51 725,88 Kč ani poplatek za upomínku ve výši 240 Kč.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.8. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 odst. , právnická osoba, zákona, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaný se zavázal za dodávky hradit sjednanou vyúčtovanou cenu, což však neučinil. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě nezaplacených vyúčtování za odebranou elektřinu. Žalobkyni vzniklo právo požadovat poplatek za odeslanou upomínku ve sjednané výši 240 Kč. Žádnou z těchto skutečností ani výši dlužné částky žalovaný v řízení nesporoval. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil a žalobkyni vzniklo právo na její úhradu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I, o příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, úrok z prodlení přiznal žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti dlužné faktury až do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 256 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 079 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 965,88 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 890 Kč ve výši 2 287 Kč.10. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení.