13 C 34/2018-224 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 5. 2. 2018 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 26 400 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že mezi žalobcem, coby podnájemcem, a žalovaným, coby nájemcem, byla dne 29. 3. 2017 uzavřena smlouva o podnájmu prostor, a to obývací místnosti, sprchy, WC, kuchyňky a příslušenství, umístěné v 1. nadzemním podlaží budovy na adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce] (dále jako„ podnájemní smlouva“ a„ prostor“). Žalobce uhradil žalovanému dne 29. 3. 2017 jistotu ve výši 15 000 Kč a to vkladem na účet žalovaného č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] K předání prostoru dle výše uvedené smlouvy však nikdy nedošlo, ačkoliv dle smlouvy k němu mělo dojít dne 1. 4. 2017. Žalobce následně po opakovaných urgencích zjistil, že uvedený prostor byl pronajat jiné osobě. Žalovaný mu nabídnul jiný, náhradní prostor k bydlení, a to nebytový prostor o výměře cca 12 m², označený [číslo] (dále též jako„ náhradní prostor“). Žalobce s podnájmem tohoto náhradního prostoru nakonec souhlasil, ačkoliv jeho velikost mu nevyhovovala, nicméně potřeboval nějak zajistit své bytové potřeby, a současně mu bylo ze strany žalovaného přislíbeno, že v dohledné době dojde k uvolnění většího prostoru, kam se bude moci následně nastěhovat. K předání a převzetí tohoto náhradního – nebytového – prostoru, došlo dne 22. 5. 2017, přičemž následně ještě mělo dojít k podpisu písemného dodatku k původně uzavřené podnájemní smlouvě ze dne 29. 3. 2017. Žalovaný trval na tom, že náhradní prostor předá žalobci pouze za situace, kdy uhradí další finanční částku odpovídající dvěma nájmům z podnájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobce potřeboval urgentně řešit svou bytovou situaci, a uhradil již žalovanému jistotu ve výši 15 000 Kč, zaslal žalovanému na účet uvedený v podnájemní smlouvě (viz výše) dne 15. 5. 2017 částku ve výši 18 800 Kč, neboť se obával, že nebude mít ani kde bydlet, ani mu nebude vráceno již zaplacených 15 000 Kč, a byl přesvědčen o tom, že při následné dohodě bude vše vyřešeno k oboustranné spokojenosti. Ohledně ceny pronájmu náhradního prostoru nedošlo mezi žalobcem a žalovaným k žádné dohodě, když žalovaný tvrdil, že mu předá v dohledné době větší prostor a následně se domluví na nové podnájemní smlouvě či uzavřou dodatek k původní podnájemní smlouvě. K předání většího prostoru ani uzavření nové podnájemní smlouvy či dodatku k původní podnájemní smlouvě však nikdy nedošlo, ani přes opakované dotazy žalobce na žalovaného, respektive, na jeho matku, coby vlastnici nemovitosti. Žalobce dále uvedl, že se může jen domnívat, z jakého důvodu nedošlo k předání původně dohodnutého prostoru v termínu dle smlouvy. Má však za to, že důvodem byla probíhající rekonstrukce, kdy nebyla hotová kuchyň včetně připojení odpadů, vody atd. Dále nebyla hotová rekonstrukce koupelny ani podlahy v předmětném prostoru. Stejná situace byla i v dalších„ bytech“, které se nacházely v nemovitosti na adrese [ulice a číslo], k. ú. [část obce]. Žalobce se při podpisu podnájemní smlouvy byl na prostor podívat a zjistil, že prostor není připraven k užívání, byl však žalovaným ubezpečen (respektive matkou žalovaného), že prostor bude včas připraven a žalovaný ho bude kontaktovat, jakmile bude rekonstrukce prostoru hotova a prostor bude připravený k předání. Žalobce následně začal předání prostoru urgovat, ale nikdy nedošlo k žádné konkrétní dohodě o předání. Dále pak ohledně podnájmu náhradního prostoru nebyla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena žádná smlouva a nebyla sjednána výše nájemného. Předávací protokol ze dne 22. 5. 2017 byl podepsán, a pod podpisy následně matka žalovaného dopsala jakési ujednání, které však bylo dopsáno bez vědomí žalobce a žalobce ho nepodepsal, ani s ním nebyl seznámen, když kopii předávacího protokolu neměl k dispozici. Žalobce namítal neplatnost ujednání o výši nájemného v předávacím protokolu ze dne 22. 5. 2017, sepsaném matkou žalovaného, neboť tato nebyla žalovaným písemně zmocněna ke sjednání změny nájemní smlouvy (§ 441 odst. 2, § 2237 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). V podnájemní smlouvě ze dne 29. 3. 2017 bylo navíc v čl. VIII. odst. 8. 1. ujednáno, že jakékoliv změny či dodatky k této smlouvě je třeba učinit písemně se souhlasem obou smluvních stran. Zmocnění k jednání, kterým je změna podnájemní smlouvy, by muselo být matce žalovaného uděleno písemně, přičemž písemné zmocnění nebylo doloženo a nebylo ani součástí nájemní smlouvy či předmětného předávacího protokolu. Žalobce současně popřel, že by podpis na předávacím protokolu ze dne 22. 5. 2017, uvedený pod ujednáním o ceně nájmu, byl jeho pravým podpisem. Žalobce dále uvedl, že náhradní prostor užíval pouze v období od 22. 5. 2017 do 22. 7. 2017, kdy toho dne došlo k výměně vložky zámku ve dveřích od chodby vedoucí k nebytovému prostoru, přičemž žalobce ani po opakovaných urgencích neobdržel klíče od těchto dveří, což mu zamezilo v dalším řádném užívání nebytového prostoru. Dne 2. 8. 2017 byla žalobci v tomto nebytovém prostoru odpojena elektřina a dne 22. 8. 2017 došlo k odpojení vody. O důvodech odpojení elektřiny a vody nebyl žalobce předem vyrozuměn. Žalobce tak předmětný nebytový prostor s ohledem na výše uvedené užíval jen po dobu 2 měsíců. Celou situaci žalobce opakovaně řešil s příslušným oddělením Policie ČR (obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], místní oddělení [část obce]), kde je věc evidována pod [číslo jednací]. 2. Žalobce uvedl, že nepopírá, že náhradní prostor užíval, nicméně, s ohledem na absenci podnájemní smlouvy k tomuto prostoru, a to včetně ujednání o výši nájemného, je třeba při stanovení ceny za podnájem náhradního prostoru vycházet z cenové mapy Státního fondu rozvoje bydlení, dle které se ceny pronájmů v oblasti, kde se nachází předmětná nemovitost, pohybují ve výši 200 Kč za m²/měsíc. Podle velikosti náhradního prostoru užívaného žalobcem, a pokud by se jednalo o byt, byla by skutečná výše nájemného ve výši 2 200 Kč/měsíc. V podnájemní smlouvě ze dne 29. 3. 2017 byla stanovena výše záloh na služby spojené s užíváním prostoru ve výši 1 500 Kč/měsíc. Žalobce předmětný náhradní prostor užíval od 22. 5. 2017 do 22. 7. 2017, tedy žalovaný by měl za toto období nárok toliko na zaplacení nájemného a záloh na služby ve výši celkem 7 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce zaplatil žalovanému částku v celkové výši 33 800 Kč, vznikla žalovanému po odečtení částky 7 400 Kč povinnost vrátit žalobci částku 26 400 Kč. Na výzvu k zaplacení této částky (předžalobní výzva ze dne 18. 9. 2017) žalovaný nereagoval, a žalobci ničeho neuhradil. 3. Žalovaný k tomu ve vyjádření ze dne 24. 7. 2018 a ze dne 3. 6. 2019 zejména uvedl, že k předání a převzetí prostoru dle smlouvy o podnájmu ze dne 29. 3. 2017 nedošlo dne 1. 4. 2017 a ani nikdy později výlučně z důvodů na straně žalobce. Žalobce, ač uhradil jistotu dle podnájemní smlouvy ve výši 15 000 Kč, nereagoval na opakované výzvy matky žalovaného, paní [příjmení] [jméno] [příjmení], která byla žalovaným k předání prostoru zmocněna. Vzhledem k tomu, že žalobce zůstal nečinný a neuhradil ani sjednané nájemné za měsíc duben 2017, byl předmětný prostor dne 10. 5. 2017 pronajat jiné osobě. Krátce na to žalobce poukázal na účet žalovaného částku 18 800 Kč, patrně jako nájemné za měsíce duben a květen 2017, a projevil zájem o předání prostoru. Jelikož původní prostor již nebyl k dispozici, ale žalobce měl zájem o pronájem jiného sousedícího prostoru, ujednal žalobce dne 22. 5. 2017 s Ing. [jméno] [příjmení] jako zástupkyní žalovaného změnu původní smlouvy. Tato změna spočívala v tom, že došlo k záměně předmětu nájmu a snížení ceny nájmu na 6 900 Kč měsíčně, s tím, že nájemné od 10. 5. 2017 do 20. 5. 2017 nebude žalovaný požadovat. Ostatní smluvní podmínky zůstaly beze změny. Žalobce s matkou žalovaného dne 22. 5. 2017 sepsali protokol o převzetí předmětu nájmu, kde stručně zaznamenali i shora uvedené ujednání. Dále se domluvili, že o změně smluvních podmínek bude sepsán písemný dodatek. V následující době žalobce uvedený náhradní prostor užíval, nicméně žádné další platby žalovanému neposkytl, přičemž z toho důvodu také nedošlo k sepsání písemného dodatku k původní smlouvě. Ke dni 30. 6. 2017 zanikla účinnost smlouvy o nájmu, uzavřené mezi žalovaným a jeho rodiči (vlastníky nemovitosti), z čehož žalovaný dovozuje, že k tomuto dni skončil i podnájemní vztah mezi ním a žalobcem. V uvedeném období byl žalobce povinen zaplatit žalovanému nájemné za měsíc duben 2017 ve výši 6 900 Kč, poměrnou část nájemného za měsíc květen 2017 ve výši 2 003 Kč (1. 5. 2017 9. 5. 2017) a 2 003 Kč (23. 5. 2017 31. 5. 2017), nájemné za měsíc červen 2017 ve výši 6 900 Kč, tedy celkem 17 806 Kč. Dále byl žalobce povinen uhradit žalovanému na zálohách na služby částku ve výši 4 500 Kč. Pohledávka žalovaného z tohoto období za žalobcem tedy představovala částku 22 306 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný obdržel od žalobce částku v celkové v