19 C 237/2025-21 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 2. 9. 2025, domáhala po žalované zaplacení částky 138 755 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 27. 5. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), podle které byl žalované žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 78,08 % ročně, který žalobkyně žalované vyplatila na účet dne 27. 5. 2024. Žalovaná měla úvěr splatit ve 36měsíčních splátkách po 8 270 Kč, své povinnosti ze smlouvy však nesplnila, když úvěr nehradila řádně a včas, pročež se ocitla v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaná na úvěr uhradila do zesplatnění úvěru toliko 6 splátek ve výši 8 270 Kč v celkové výši 49 620 Kč. Ke dni 23. 2. 2025 došlo v souladu se Smlouvou k zesplatnění úvěru, přičemž žalobkyně se domáhá zaplacení: a) částky 112 967,40 Kč odpovídající dlužné nové jistině úvěru, tj. zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 94 699,96 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 18 267,44 Kč, s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou počínaje 25. 2. 2025 do zaplacení, ke dni podání žaloby tedy ve výši 21 351,33 Kč, e) úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru 94 699,96 Kč ode dne 25. 2. 2025 do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje úrok v nominální sazbě 78,08 % ročně, od 91. dne prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, f) úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. 1 Smlouvy ve výši 3 039 Kč.2. Soud nařídil na 21. 10. 2025 jednání, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. K žalobě se žalovaná nijak nevyjádřila.3. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2024, soud zjistil, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla dne 27. 5. 2024 uzavřena písemná smlouva o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč (dále také jen „úvěr“). Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 78,08 % ročně splácet v 36měsíčních splátkách ve výši 8 270 Kč měsíčně počínaje měsícem po vyplacení úvěru. V příloze č. 1 Smlouvy dále účastníci konstatovali sjednání pojištění schopnosti splácet úvěr.4. Z Dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 27. 5. 2024 žalobkyně vyplatila žalované na účet č. , Anonymizováno, kterou žalovaná označila ve Smlouvě, částku ve výši 100 000 Kč.5. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně ověřovala pomocí tohoto dokladu totožnost žalované.6. Z Výzev k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru, Oznámení o zesplatnění úvěru a Předžalobní výzvy a Karty klienta soud zjistil, že žalovaná neplnila sjednané smluvní podmínky a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek mělo dojít dne 23. 2. 2025 k zesplatnění celého úvěru, přičemž žalovaná byla dopisem informována o zesplatnění úvěru a nové výši jistiny úvěru a úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru. Odeslání tohoto Oznámení však žalobkyně neprokázala. Žalovaná měla být následně opakovaně vyzvána k vrácení finančních prostředků, prokazatelně jí však byla zaslána až předžalobní výzva, a to dne 13. 8. 2025.7. Z dalších soudem provedených důkazů nezjistil soud žádné další skutečnosti rozhodné pro zjištění skutkového stavu ve věci. Z důvodu nadbytečnosti pak soud zamítl návrh na provedení důkazu přihláškou žalované do skupinového pojištění, formulářem hodnocení klienta, ověřením registrace SOLUS a NRKI, doklady k posouzení úvěruschopnosti a kartou klienta.8. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané níže uvedené skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 5. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, s roční výší úrokové sazby 78,08 %. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě splácet ve 36měsíčních splátkách ve výši celkem 8 270 Kč měsíčně počínaje měsícem po vyplacení úvěru. Žalobkyně následně vyplatila žalované na její účet smluvenou částku. Žalovaná sjednané smluvní podmínky neplnila a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru bylo žalobkyni uhrazeno celkem 6 splátek v celkové výši 49 620 Kč. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, .9. Soud se i přes procesní pasivitu strany žalované zabýval nejprve otázkou platnosti uzavřené smlouvy.10. Podle § 576 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.11. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.15. Podle § 1798 o. z. platí ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Na základě výše uvedeného pak soud dospěl k následujícím závěrům. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne 27. 5. 2024 smlouvu o úvěru. Žalovaná na straně úvěrovaného smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele s tím, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem a rovněž podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo, že Městský soud v Praze jako soud odvolací posuzoval obdobnou věc téže žalobkyně rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V něm odvolací soud uzavřel, že úvěrová smlouva na částku 65 000 Kč, kterou měl dlužník splatit v 36měsíčních splátkách, s efektivním úrokovou sazbou 101,79 % ročně a nominální úrokovou sazbou 72,3 % ročně, je za daných skutkových okolností absolutně neplatná, neboť se jedná o lichvu. Soud takto rozhodoval na základě skutkových zjištění, kdy předmětem dokazování bylo i naplnění subjektivního prvku lichvy u tam konkrétně žalované strany na základě její aktivní obrany, a uzavřel, že tento prvek je naplněn, a to spolu s prvkem objektivním v podobě hrubého nepoměru vzájemného plnění stran důsledkem nemravně vysokého úroku z úvěru.19. Později Městský soud v Praze jako soud odvolací v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , řešil nárok téže žalobkyně ze smlouvy o úvěru 70 000 Kč z února 2017 se sjednaným efektivním úrokem ve výši 138,18 % ročně, resp. nominálním úrokem ve výši 90 % ročně. Soud I. stupně uzavřel, že v rozhodn