10 C 451/2015-73 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 296 978 Kč s příslušenstvím za nezaplacené nájemné a úhrad za služby spojené s užíváním bytu za nájem bytu [číslo] v domě na adrese [adresa žalovaného], za období prosinec 2012 až srpen 2015, kdy nájemné činilo částku 7 558 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu od prosince 2012 do září 2014 činili 1 418 Kč a od října 2014 částku 1 488 Kč měsíčně. 2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s tím, že žalobce tvrdí, že nájem bytu vypověděl dne 4.1.2013, pak se žalobce nemůže domáhat placení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, protože nájemné a služby s nájmem spojené jsou plnění vyplývající z nájemního vztahu. Žalovaný tak rozporuje i výši plnění. 3. Žalovaný podáním ze dne 23.8.2021 se omluvil z jednání z důvodu respiračních problémů. Žalovaný nepožádal z tohoto důvodu o odročení jednání, ani nedoložil nic ke svému zdravotnímu stavu a omluvu donesl osobně do podatelny soudu dne 24.8.2021, soud tedy jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. 4. Z rozhodnutí o přidělení bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl přidělen do užívání byt [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím v 5. Nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec a číslo] č.o. [číslo]. Z evidenčních listů soud zjistil, že nájemné činilo 7 558 Kč, zálohy na služby spojené s užíváním bytu činili od 1.12.2012 částku 1 481 Kč měsíčně a od 1.10.2014 částku 1 488 Kč měsíčně. Z evidence předpisu a plateb ke dni 11.9.2015 soud zjistil, že žalovaný za období prosinec 2012 až srpne 2015 nezaplatil ničeho. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 4.1.2013 a z rozsudku zdejšího soudu ze dne 20.5.2019, čj. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2019 č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žaloba na určení neplatnosti z výpovědi z nájmu bytu ze dne 4.1.2013, která byla žalovanému doručena dne 31.1.2013 byla zamítnuta. Z vyúčtování služeb soud zjistil, že za rok 2012 žalovaný spotřeboval služby spojené s užíváním bytu ve výši 13 016 Kč, za rok 2013 ve výši 16 568 kč, za rok 2014 ve výši 12 870 Kč a za rok 2015 ve výši 5 030 Kč. Z Předžalobní výzvy ze dne 21.8.2015 soud zjistil, že žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomenut. 5. Podle § 3074 odst. 1 o.z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 6. Podle §§ 671 a 685 obč. zák. je nájemce povinen platit nájemné podle smlouvy. Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání. Podle § 697 obč. zák. nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnost, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení. 7. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 8. Podle § 517 odst. 1,2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle § 1 nař. 142/1994 Sb. ve znění do 30.6.2013 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Ve znění od 1. 7. 2013 činí výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. Podle § 4 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle § 7 zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 13 odst. 2 zákona dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu. 10. Podle ust. § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Řízením bylo prokázáno, že žalovaný byl nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím v 5. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec a číslo]. Nájem skončil na základě výpovědi k [datum]. Žalovaný byl povinen za dobu nájmu tj. v období od prosince 2012 do 30. dubna 2013 platit žalobci nájem a služby spojené s užíváním bytu podle dosavadních právních předpisů, a to nájemné ve výši 7 558 Kč a zálohy na služby ve výši 1 418 Kč. Soud proto uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci za prosinec 2012 až duben 2013 na nájmu částku 37 790 Kč (7 558 Kč x 5) a za prosinec 2012 na službách spojených s užíváním bytu částku 1085 Kč jako poměrnou část skutečně vynaložených nákladů na služby, kdy celkové náklady na služby za rok 2012 činily 13 016 Kč. Protože měl žalovaný platit zálohy na služby ve výši 1 418 Kč a žalobce měl provést vyúčtování za rok 2012 do [datum], žalovaný se dostal do prodlení, soud uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 1 418 Kč od 1.1.2013 do 30.4.2013. Soud přiznal žalobci za skutečně vynaložené náklady na služby za období od ledna do dubna 2013 částku 5 523 Kč. Žalovaný měl v období od ledna 2013 do dubna 2013 platit zálohy na služby ve výši 1 418 Kč měsíčně a žalovaný měl do 30. 4. 2014 provést vyúčtování, žalovaný, který tyto zálohy neplatil, se tak dostal do prodlení a soud uznal žalovaného povinným zaplatit úroky z prodlení ze záloh od prvního dne měsíce následujícího po tom kterém měsíci do 30.4.2014 a od 1.5.2014 pak z částky 5 523 Kč. Rovněž se žalovaný dostal do prodlení s placením nájmu, proto soud přiznal i úroky z prodlení od prvního dne měsíce následujícího po tom kterém měsíci. 13. Žalovaný po zániku nájmu bytu (od 1. května 2013) užíval nadále předmětný byt. Tím, že tak činil bezúplatně, nedošlo ke zmenšení jeho majetku, ač by se tak (placením nájemného) mělo stát. Tuto majetkovou hodnotu získával žalovaný na úkor žalobce, který tak nemohl získat prospěch jeho pronájmem. Výše bezdůvodného obohacení je shodná s výší běžného nájemného, které by žalobce jako pronajímatel získal za pronájem shora uvedeného bytu od května 2013 do prosince 2013 (tj. 7 558 Kč x 8 měsíců) tedy ušlé nájemné celkem 60 464 Kč. Žalovaný se však obohacoval tím, že spotřebovával služby spojené s užíváním bytu. Výše skutečných nákladů pak podle vyúčtování činila za 8 měsíců částku 11 045 Kč (16 568 Kč za 12 měsíců), soud proto uznal žalovaného povinným uhradit žalobci tuto částku. Pronajímatel určil výši záloh na částku 1 418 Kč měsíčně. Žalobce byl povinen provést vyúčtování služeb do 30. 4. 2014. Soud uznal žalovaného povinným zaplatit úroky z prodlení ze záloh od prvního dne měsíce následujícího po tom kterém měsíci do 30. 4. 2014 a od 1. 5. 2014 z částky 11 045 Kč. Rovněž se žalovaný dostal do prodlení s úhradou za užívání bytu, proto soud přiznal i úroky z prodlení od prvního dne měsíce následujícího po tom kterém měsíci užívání bytu. 14. Za dobu od 1.1.2014 do 31.8.2015 byl žalov