25 C 394/2013-835 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 31.12.2013 došlou soudu dne 31.12.2013 vedenou pod sp.zn. 25 C 394/2013 domáhala na žalovaných zaplacení částky náhrady škody na zdraví – ztížení společenského uplatnění ve výši 3.709.800,- Kč tak, že „v rozsahu plnění prvního žalovaného zaniká povinnost plnění druhého žalovaného“. V žalobě uvádí, že se domáhá zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění z titulu dopravní nehody, k níž došlo 15.6.2012 v katastru , adresa, tak, že druhý žalovaný , Jméno advokáta, jako řidič vozidla , Anonymizováno, , SPZ, jedoucí po silnici č., Anonymizováno, ve směru od obce , adresa, na obec , adresa, nepřizpůsobil rychlost dopravně technickému stavu vozovky (zatáčka), dostal s vozidlem smyk, vjel do protisměru, kde se čelně střetl s vozidlem , jméno FO, SPZ , SPZ, řízeným žalobkyní. Při nehodě došlo k těžkému zranění , Jméno žalobkyně, . Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 7.8.2013 sp. zn. 1 T 11/2013 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13.11.2013 sp. zn. 5 To 363/2013-516 byl žalovaný uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 147 odst. 3 trestního zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a za tyto skutky byl žalovanému uložen podle §§ 147 odst. 3 a 43 odst. 1 trestního zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2,5 roku. Podle ust. § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl žalovaný č., hodnota, pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dohledem. Současně byla žalovanému uložena i povinnost zaplatit poškozeným náhradu škody. Podle ust. § 73 odst. 3 tr. zák. byl žalovanému uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 let. Současně bylo žalovanému č., hodnota, uloženo zaplatit poškozené žalobkyni částku 1.630.308,- Kč, z čehož náhrada za ztížení společenského uplatnění činí částku 1.236.600,- Kč.2. Dále v žalobě uvádí, že byla před dopravní nehodou zcela zdravá, nikdy se neléčila na žádné onemocnění vážnějšího charakteru. Byla osobou samostatně výdělečně činnou a nad rámec své podnikatelské činnosti vypomáhala při podnikatelské činnosti svému manželovi ve firmě , právnická osoba, ve , adresa, . Mezi její zájmy patřila četba, sport, navštěvovala kulturní a společenské akce, zajímala se i o doplňkové studium jazyků formou kursů. Zcela samostatně pečovala o domácnost a vychovávala tři děti. Po dopravní nehodě byla několik měsíců odkázána na pomoc jiných osob, její život se zcela změnil. Její zdravotní stav je dosud neuspokojivý a další zlepšení je velmi nejisté. Nyní je v domácím léčení pod dohledem odborných lékařů. Není schopna sama zvládnout všechny úkony, které jsou potřebné k zajištění běžných životních potřeb, vyžaduje pomoc další osoby, což se promítá do všech oblastí jejího života včetně společenského a kulturního. Pracovní zařazení do budoucna je rovněž velmi nejisté. Žalobkyně před autonehodou pracovala jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru zprostředkovatelské činnosti v oblasti obchodu, průmyslu a služeb, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím. Hlavním předmětem činnosti žalobkyně bylo provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti. S ohledem na její nepříznivý zdravotní stav výkon této profese je zcela vyloučen. Žalobkyně je invalidní III. stupně, což ve skutečnosti znamená, že není schopna výkonu jakékoliv soustavné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Dle vyjádření lékařů je velmi nejisté, zda se žalobkyně v budoucnu do pracovního procesu zapojí. Po úraze se zcela změnil život žalobkyně. Zvýšily se i finanční náklady na zajištění základních životních potřeb. Došlo ke změně způsobu bydlení, stravování i ke změně oblékání, potřebuje pro zajištění základních životních potřeb celou řadu hygienických potřeb a rehabilitačních pomůcek, doplácí i na léky. Navštěvuje lázně a podrobuje se rehabilitačním procedurám. To vše si vyžaduje mimořádné úsilí a finanční náklady, které by nemusela vynaložit, pokud by byla zdravá. Běžné denní úkony, jejichž zvládnutí je pro převážnou část obyvatel samozřejmostí, se staly pro žalobkyni značným problémem.3. Žalobkyně v trestním řízení uplatnila náhradu škody za ztížení společenského uplatnění podle lékařského hodnocení trvalých následků dle vyhl. č. 440/2001 Sb. v platném znění. Bodové ohodnocení vypracoval dne 29.8.2013 , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , právnická osoba, , primář chirurgického oddělení Nemocnice v , adresa, tak, že ztížení společenského uplatnění ohodnotili na 6 870 bodů, které pak zvýšili o 50 %, tj. ohodnocení ztížení společenského uplatnění celkem na 10 305 bodů, což představuje odškodnění (10 305 bodů x 120,- Kč) 1.236.600,-Kč. Takto vyčíslené ztížení společenského uplatnění bylo v rámci trestního řízení druhého žalovaného Krajským soudem v Brně žalobkyni přisouzeno. , právnická osoba, však žalobkyně považuje za nedostatečnou s ohledem na svůj věk a současný zdravotní stav, s ohledem na vysoké náklady potřebné na zajištění základních životních potřeb, jakož i s ohledem na neutěšenou prognózu do budoucna. Požaduje proto další zvýšení odškodnění za ztížení společenského uplatnění na čtyřnásobek základního odškodnění za ztížení společenského uplatnění, přičemž za základní odškodnění považuje 10 305 bodů.4. Žalovaný č., hodnota, se podáním ze dne 28.5.2014 (č.l.38) vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Poukázal na vady znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , ze kterého vycházely soud v trestním řízení a ze kterého vychází i žalobkyně.5. Obdobně žalovaný č., hodnota, ve vyjádření ze dne 3.6.2014 (č.l.43) poukazoval na nedostatky posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, podrobně rozebrané ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 8.1.2014 a dále upozorňoval na vady žaloby, která neobsahuje vůbec tvrzení, jež by mohla být podkladem pro přiznání navýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění. Dle názoru žalovaného č., hodnota, neposkytuje žaloba dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci, protože v ní absentují základní skutková tvrzení a odpovídající důkazní návrhy ohledně konkrétních okolností, které by eventuálně mohly být důvodem pro přiznání mimořádného navýšení odškodnění ve smyslu ust. § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném ke dni dopravní nehody. Požadavek na přiznání dalšího trojnásobku základního bodového ohodnocení je ve své podstatě vadný, pokud důkazem pro výši odškodnění má být posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni 29.8.2013. Pro posouzení existence a výše nároku na mimořádné navýšení odškodnění dle § 7 odst. 3 vyhlášky jsou totiž zásadně rozhodující okolnosti, které stojí mimo posudkové hodnocení, a na základě nichž soud váží, kolikanásobek základního bodového ohodnocení nejlépe vystihuje souzený případ a současně odpovídá požadavku přiměřenosti a srovnatelnosti s jinými, obdobnými případy. Rovněž i obecné tvrzení o tom, že žalobkyně byla osobou samostatně výdělečně činnou a vypomáhala svému manželovi při podnikání, samo o sobě není dostatečným podkladem pro závěr, že by se mělo jednat o výjimečný případ hodný mimořádného zřetele ve smyslu ust. § 7 odst. 3 vyhlášky. Pro posouzení uplatněného nároku je totiž nezbytné porovnat rozsah společenského uplatnění žalobkyně (včetně uplatnění pracovního, osobního, rodinného atp.) před úrazem se (stabilizovaným) stavem po úrazu, přičemž ale bez srovnání konkrétního stavu před a po úrazu, toto není možné posoudit. Uvádí-li tedy žalobkyně, že její zdravotní stav vyžaduje dohled lékařů, je potřeba konkretizovat omezení spočívající v nezbytných vyšetřeních, která žalobkyně podstupuje. Uvádí-li žalobkyně, že nezvládá všechny úkony běžného života, je potřeba konkretizovat, o jaké úkony se jedná. Je-li žalobkyně odkázaná na pomoc dalších osob, nechť je uvedeno, v čem tato pomoc spočívá.6. Již přípisem ze dne 30.1.2014 vyzval soud žalobkyni, aby doplnila žalobní tvrzení o popis zdravotních omezení, které má žalobkyně po úraze a o důkazní návrhy, kterými chce prokazovat život žalobkyně před úrazem a po úraze. Na to žalobkyně reagovala podáním ze dne 10.6.2014 (č.l.55), kterým doplnila skutková tvrzení o popis zdravotních omezení žalobkyně před nehodou a po ní a pak podáním ze dne 15.9.2014 došlým soudu dne 23.9.2014 požádala soud, aby připustil rozšíření žaloby o částku 1.236.600,-Kč představující náhradu škody za ztížení společenského uplatnění, jež byla žalobkyni přiznána rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 7.8.2013 sp. zn. 1 T 11/2013 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13.11.2013 sp. zn. 5 To 363/2013-516, avšak usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.8.2014 č.j. 5 Tdo 797/2014-33 byla tato rozhodnutí ve výroku o náhradě škody zrušena a žalobkyně byla odkázána se svým nárokem na náhradu