25 C 114/2023-510 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11.5.2023 došlou soudu dne 11.5.2023 domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce č., číslo, , Anonymizováno, 1 v domě č.p. , číslo, na pozemku parc.č. , hodnota, o výměře 1164 m2, zastavěná plocha nádvoří včetně spoluvlastnického podílu o velikosti , číslo, na společných částech domu č.p. , číslo, a na pozemcích parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 192 m2 a parc.č., hodnota, , zahrada o výměře 114 m2, zapsané na LV č., hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, tak, že nemovitost soud přikáže do výlučného vlastnictví žalobkyně včetně dluhu z hypotečního úvěru u , právnická osoba, . číslo smlouvy , Anonymizováno, a uloží jí zaplatit žalovanému na vypořádací podíl dle znaleckého posudku. Dále se domáhá vypořádání pohledávek souvisejících se společnou věcí.2. Žalobkyně v žalobě uvádí, že se žalovaným byli od roku 2011 životními partnery, z jejich nesezdaného soužití se narodily dcery , jméno FO, (2012) a , jméno FO, (2014). V roce 2015 společně účastníci koupili bytovou jednotku č. , číslo, /1 v domě č. p. , číslo, na pozemku parc. č. , hodnota, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemcích parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, o velikosti , číslo, za kupní cenu 3.490.000,- Kč. Každý z účastníků nabyl spoluvlastnický podíl k bytu v rozsahu id. 1/2. Po provedené rekonstrukci se rodina do bytu nastěhovala v měsíci lednu roku 2017. Protože se časem společné soužití stalo neúnosné, odstěhovala se žalobkyně v dubnu 2022 opět do bytu k rodičům. Společný byt účastníků užívá tedy od dubna 2022 k bydlení pouze žalovaný. Žalobkyně požaduje vypořádání v širším smyslu dle § 1148 obč. zák., neboť i přes rovné spoluvlastnické podíly účastníků nebyly rovným způsobem uhrazeny veškeré závazky se spoluvlastnictvím věci související, a to jak jeho pořizovací cena, tak náklady na rekonstrukci, kterou účastníci provedli před nastěhováním do bytu. V době, kdy účastníci byt kupovali, se dohodli, že se na společném bydlení budou podílet každý z jedné poloviny. Smlouva o složení blokovacího depozita na byt byla podepsána dne 29.6.2015. Kupní smlouva pak byla podepsána 14.8.2015. Část kupní ceny ve výši 140.000,- Kč jako provize realitní kanceláře byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy. V kupní smlouvě pak bylo na žádost žalovaného sjednáno, že částka 910.000,- Kč má být uhrazena z vlastních zdrojů účastníků do pěti dnů od podpisu smlouvy a zbylá částka 2.440.000,- Kč z hypotečního úvěru. Výše hypotečního úvěru (který čerpal žalovaný) neodpovídala polovině kupní ceny bytu, což žalobkyně se žalovaným řešila, protože to neodpovídalo jejich dohodě. Žalovaný však toto vysvětlit odmítl. Šlo však o jeho úvěr a rozhodnutí čerpat maximální částku, kterou mu banka bude ochotna poskytnout. Mezi účastníky platila však stále dohoda, že každý z nich financuje byt z jedné poloviny. Žalobkyni prostředky na nákup bytu darovali rodiče. Konkrétně tak, že otec žalobkyně p. , jméno FO, poslal žalobkyni na její bankovní účet dne 21.7.2015 částku 1.200.000,- Kč. Další platba ve výši 500.000,- Kč z téhož účtu otce žalobkyně pak proběhla dne 24.7.2015. Další prostředky na následnou rekonstrukci bytu obdržela žalobkyně od svého otce též 21.8.2015, a to v částce 200.000,- Kč. Žalobkyně dne 21.7.2015 vybrala v pokladně banky hotovost ve výši 200.000,- Kč, kterou předala žalovanému na úhradu rezervačního depozita (provize realitní kanceláře, která zprostředkovávala prodej bytu). Dne 21.7.2015 pak žalobkyně poslala na účet žalovaného částku 1.000.000,- Kč na úhradu části kupní ceny bytu. Ve dnech 12. a 13.8.2015 pak žalobkyně zaslala žalovanému po 200.000,- Kč (celkem tedy 400.000,- Kč) a dne 27.8.2015 ještě částku 20.000,- Kč. Celkem tak žalobkyně ve dnech v blízké časové souvislosti s koupí bytu předala či poslala žalovanému 1.620.000,- Kč. Žalovaný provedl platbu provize RK ve výši 140.000,- Kč a později též 910.000,- Kč dle podepsané kupní smlouvy. Dne 17.8.2015 vrátil žalovaný na účet žalobkyně částku 70.000,- Kč bez jakéhokoli vysvětlení. Z celkové částky 1.620.000,- Kč zaplacené žalobkyní na účet, resp. předané žalovanému, tak žalovanému po úhradě kupní ceny bytu z hypotečního úvěru zůstalo 500.000,- Kč (tj. 1.620.000 – 140.000 – 910.000 – 70.000).3. Žalovaný na rozdíl od žalobkyně neměl na úhradu poloviny kupní ceny bytu potřebné prostředky, proto si nejprve sjednal úvěr u , právnická osoba, . smlouvou ze dne 10.8.2015. O čerpání úvěru pak požádal 17.8.2015. Závazky z tohoto úvěru byly plně splaceny ke dni 9.8.2020 formou tzv. refinancování úvěru. Dne 3.8.2020 totiž žalobkyně spolu se žalovaným coby solidární dlužníci uzavřeli novou úvěrovou smlouvu č. , hodnota, s , právnická osoba, . na úvěr ve výši 2.160.000,- Kč, který byl zcela použit ke splacení závazků z původního úvěru žalovaného u , právnická osoba, . Nová hypotéka byla po uplynutí první doby fixace úrokové sazby sjednána s výhodnějším úrokem a nižší měsíční splátkou, aby však na tuto hypotéku žalovaný dosáhl (nevykazoval dostatečnou úroveň příjmů), musela se stát spoludlužnicí i žalobkyně a ve smlouvě bylo sjednáno, že úvěr bude splácen z jejího bankovního účtu (protože na rozdíl od žalovaného již v , právnická osoba, účet měla). Stále však účastníci ctili dohodu, že žalovaný má uhradit polovinu kupní ceny bytu, proto žalovaný na účet žalobkyně měsíčně poukazuje částku odpovídající výši anuitní splátky (8.165,- Kč). Splácení hypotéky, jako kupní ceny spoluvlastnického podílu na bytě považuje žalovaný v souladu s původní dohodou stále za svou povinnost. Od počátku úvěrového vztahu tak žalovaný na hypoteční úvěry uhradil celkem částku 280.000,- Kč ze staré hypotéky a 148.597,- Kč z nové hypotéky, celkově tedy 428.597,- Kč. Společně se splátkou hypotečního úvěru však žalobkyně hradí ze svého účtu ještě v měsíční částce 775,- Kč pojištění schopnosti splácet úvěr, které bylo obligatorně sjednáno v rámci úvěrové smlouvy. Toto pojistné jí však již žalovaný v období 10/2020 až 8/2022 nekompenzoval (celkem , hodnota, plateb). Žalobkyně proto uplatňuje na žalovaném také částku z 17.050,- Kč jako součet pojistného uhrazeného ode dne 8/2020 (sjednání úvěru) do 8/2022 kdy žalovaný placení pojistného na základě dohody se žalobkyní převzal. Pokud by měla žalobkyně plnit na společný závazek se žalobcem z hypotečního úvěru, pak by její 50% podíl na nemovitosti neodpovídal jejímu výrazně vyššímu podílu na uhrazené kupní ceně bytu.4. Dále uplatňuje žalobkyně nároky spojené s rekonstrukcí bytu. Rekonstrukce byla po dohodě účastníků v podstatné části provedena ještě před nastěhováním, protože byt byl starý, byl v zásadě v původním stavu od výstavby v roce 1930, v některých místnostech chyběla např. zcela omítka, rozvody nebyly v použivatelném stavu a instalace (topení, elektro apod.) již nevyhovovaly novým normám. Podlahy byly ztrouchnivělé a plesnivé, byt byl v zásadě v havarijním stavu a zdaleka nesplňoval hygienické podmínky a současné nároky na komfortní rodinné bydlení. S rekonstrukcí účastníci počítali od počátku, od samotného rozhodnutí o koupi bytu. , právnická osoba, se připravovala od 8/2015 až do 6/2016 a byla prováděna v roce 2016. Období zahájení rekonstrukce a její rozsah je doložitelný ohlášením stavby, které účastníci podali na stavební úřad v září 2016. Na provádění jednotlivých rekonstrukčních a souvisejících prací se osobně podíleli oba účastníci a otec žalobkyně. Opravy a úpravy byly financovány z prostředků, které žalobkyni na tento účel darovali její rodiče, a které žalobkyně z části již dříve poskytla žalovanému. Od rodičů měla žalobkyně přislíbeny na koupi bytu a jeho rekonstrukci prostředky do výše 2.400.000,- Kč, neboť rodiče přispěli na bydlení i jejímu bratrovi v této výši. Žalovaný žádné významnější vlastní prostředky neměl, na pořízení bytu si musel vzít úvěr, jeho příjmy byly v té době velmi nízké a neměl žádné úspory. Žalobkyně v zásadě kompletně financovala rodinný rozpočet. Práce byly prováděny s pomocí řemeslníků objednaných vždy po jednotlivých profesích s tím, že tito byli často vyplaceni v daný den po provedení práce na místě v hotovosti. Příjmový doklad nebyl vždy předán a žalobkyně v té době ani neměla potřebu si je nechávat nebo je vyžadovat. Na fakturu byly prováděny práce ve větším rozsahu nebo práce, které zhotovovala odborná firma. Současně žalobkyně prováděla zhruba v období druhé poloviny roku 2016 řadu hotovostních výběrů, které sloužily k úhradě práce jednotlivých řemeslníků. Řadu prací provedli účastníci a otec žalobkyně svépomocí – zejména odstranění původních povrchů a nevyhovujících instalací, podlah, topení, dveří. Další odborné, zejména instalační práce pak byly provedeny řemeslníky objednanými dle jednotlivých profesí, což koordinoval žalovaný. Konkrétně se jednalo o tyto práce: 1. Návrh bytového architekta; 2. Reko