Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 67 620,46 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , nacházející se ve , Anonymizováno, . podlaží v domě č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , to vše v obci , adresa, , části obce a katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu , adresa, . Nájemní smlouvou ze dne , datum, uzavřel žalobce coby pronajímatel a žalovaná coby nájemce nájemní smlouvu k části uvedené bytové jednotky. Nájem byl ukončen uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán, tj. ke dni , datum, . K předání předmětu nájmu došlo dne , datum, . Účastníci sepsali předávací protokol. Žalovaná však neuhradila nájemné za měsíc červen 2024 ve výši 24 000 Kč a červenec ve výši 13 065,52 Kč. Proti této pohledávce žalobce započetl jistotu ve výši 10 000 Kč, a to oproti části nejstaršího neuhrazeného nájmu, tj. za měsíc červen. Žalobce dále po žalované požaduje uhradit vyúčtované služby ve výši 23 759,91 Kč za období od 1. 1. 2024 do 15. 7. 2024. Za toto období žalovaná uhradila celkem 17 500 Kč a zbývá doplatit 6 259,91 Kč. Žalobce dále uplatňuje nárok na náhradu škody ve výši celkem 34 295,03 Kč, a to z titulu poškození a chybějícího vybavení bytu, jež bylo zjištěno při předání bytu dne 15. 7. 2024 a zaznamenáno v předávacím protokolu. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 999,52 Kč za pozdní platby nájmu za březen a květen 2024 a další neuhrazené platby a je kalkulován do 31. 8. 2025. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 32 796,46 Kč za pozdní platby nájmu za březen a květen 2024 a další neuhrazené platby a je kalkulován do 31. 8. 2025 ve výši 0,25 % denně z dlužné částky.2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila a zůstala v řízení zcela nečinná.3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:6. Žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , nacházející se ve , Anonymizováno, podlaží v domě č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , to vše v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu , adresa, (důkaz: Výpis z katastru nemovitostí ze dne 11. 9. 2025). Nájemní smlouvou ze dne , datum, uzavřel žalobce coby pronajímatel a žalovaná coby nájemce nájemní smlouvu k části uvedené bytové jednotky (důkaz: Smlouva o nájmu bytu ze dne , datum, , Příloha č. , hodnota, : Protokol o předání a převzetí ke smlouvě o nájmu bytu ze dne , datum, ). Smlouva byla postupně doplňována o dodatky upravující dobu nájmu, výši nájemného a záloh, přičemž dodatkem č. , hodnota, byla doba nájmu prodloužena do 15. 7. 2024. Výše nájemného byla v období od 15. 4. 2021 do 30. 4. 2022 ve výši 19 000 Kč měsíčně, v období od 1. 5. 2022 do 30. 6. 2023 ve výši 23 000 Kč měsíčně a v období od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024 ve výši 24 000 Kč měsíčně (důkaz: Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 11. 5. 2022, Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 30. 9. 2022, Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 30. 6. 2023, Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 30. 6. 2024). Nájem byl ukončen uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán, tj. ke dni 15. 7. 2024. K předání předmětu nájmu došlo dne 15. 7. 2024. Účastníci sepsali předávací protokol (důkaz: Protokol o předání a převzetí ke smlouvě o nájmu bytu uzavřené dne 17. 3. 2021). Žalovaná však neuhradila nájemné za měsíc červen 2024 ve výši 24 000 Kč a červenec ve výši 13 065,52 Kč. Proti této pohledávce žalobce započetl jistotu ve výši 10 000 Kč, a to oproti části nejstaršího neuhrazeného nájmu, tj. za měsíc červen. Žalobce dále po žalované požaduje uhradit vyúčtované služby ve výši 23 759,91 Kč za období od 1. 1. 2024 do 15. 7. 2024. Za toto období žalovaná uhradila celkem 17 500 Kč a zbývá tak doplatit 6 259,91 Kč (důkaz: Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024). Žalobce dále uplatňuje nárok na náhradu škody ve výši celkem 34 295,03 Kč, a to z titulu poškození a chybějícího vybavení bytu, jež bylo zjištěno při předání bytu dne 15. 7. 2024 a zaznamenáno v předávacím protokolu, který podepsali jak žalobce, tak žalovaná. Z předávacího protokolu ze dne 15. 7. 2024 pak konkrétně vyplývá, že při předání byly zjištěny následující závady: chybějící chladnička, poškozené/deformované žaluzie, ohořelá a prasklá zásuvka v pokoji, rozbitý vypínač v kuchyni, poškození dvířek v kuchyni – odlepená popraskaná fólie, zbytky lepidla na šuplíku, poškození kuchyňské desky v kuchyni – narušený povrch, obité hrany, poškození horní lišty v kuchyni – upadlý segment, silné znečištění – zejm. trouba. mikrovlnná trouba, varná deska, koupelna/koupelnová skřínka, podlahy, poničení dveří a zárubní – zejména do pokoje, mezi chodbami, na toaletu, poškození podlahových krytin (škrábance, plošné defekty) a podlahových lišt ve všech pokojích a poškození zdi pod balkonovými dveřmi (důkaz: Protokol o předání a převzetí ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 15. 7. 2024). Náklady činí 12 579 Kč (7 649 Kč za nákup dveří, 4 930 Kč za práce), žalobce však uplatňuje pouze podíl odpovídající prokazatelnému poškození, a to částku 7 170,03 Kč. Škodu dokládá žalobce fakturou od Bauhaus a vyúčtováním prací , jméno FO, (důkaz: Faktura – daňový doklad ze dne 16. 11. 2024 od pana , jméno FO, , faktura od společnosti Bauhaus). Žalobce dále doložil výši nákladů na opravu poškozených zárubní ve výši 791 Kč, odpovídající vynaloženým výdajům na materiál (důkaz: účtenkami z Bauhausu) a nákladů na pořízení nové chladničky, která při předání zcela chyběla, ve výši 26 334 Kč (důkaz: faktura od společnosti Datart ze dne 26. 8. 2024). Žalobce dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 999,52 Kč za pozdní platby nájmu za březen a květen 2024 a další neuhrazené platby a je kalkulován do 31. 8. 2025. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 32 796,46 Kč za pozdní platby nájmu za březen a květen 2024 a další neuhrazené platby a je kalkulován do 31. 8. 2025 ve výši 0,25 % denně z dlužné částky. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne 26. 8. 2025 (důkaz: předžalobní výzva ze dne 26. 8. 2025 a podací lístek), avšak na svém dluhu žalobci ničeho neuhradila. Žalovaná k uplatňovaným nárokům žalobce ničeho netvrdila ani neprokazovala.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Podle § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Žalobci vznikl proti žalované nárok na zaplacení nedoplatku na nájemném za období za měsíc červen 2024 a červenec 2024 ve výši 27 065,52 Kč (po odečtení jistoty 10 000 Kč) a dále za nedoplatek na vyúčtování služeb ve výši 6 259,91 Kč ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, na který žalobci vznikl nárok dle smlouvy a ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci vznikl taktéž nárok na náhradu škody způsobené žalovanou v pronajatém bytě, neboť bylo prokázáno, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Podle § 2257 odst. 2 občanského zákoníku nájemce provádí a hradí běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu; poruší-li tuto smluvní povinnost, odpovídá za škodu tím vzniklou podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku. Vznikla-li tedy žalobci jako pronajímateli na bytě majetková újma v příčinné souvislosti s jednáním či opomenutím žalovaného nájemce, je žalovaný povinen tuto škodu žalobci nahradit. Celková škoda dosáhla výše 34 295,03 Kč, jak soudu žalobce doložil.13. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 516 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 706 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 620,46 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.14. Soud zároveň dospěl k závěru, že žalobci vznikl přeplatek na soudním poplatku, neboť při stanovení jeho výše byly do předmětu řízení nesprávně zahrnuty i kapitalizované úroky z prodlení. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tvoří cena příslušenství předmětu řízení základ poplatku jen tehdy, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení; v projednávané věci však kapitalizované úroky z prodlení představovaly pouze příslušenství uplatněné jistiny. Soudní poplatek proto měl být stanoven pouze z jistiny podle Položky 2 Sazebníku soudních poplatků (byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), a činil tak správně 2 706 Kč. Jelikož žalobce na soudním poplatku zaplatil částku 4 217 Kč, vznikl mu přeplatek ve výši 1 511 Kč, který soud vrací podle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích (výrok III.).