17 C 270/2018-114 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum]. V žalobě žalobce uvedl, že byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, s nástupem do práce dne [datum] a se sjednaným druhem práce řidič tramvaje. Dne [datum] se žalobce dle pokynu svého přímého nadřízeného (pana [příjmení]) dostavil na mimořádné lékařské preventivní vyšetření, které nebylo ukončeno, a vyšetřujícím lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla žalobci vnucena neschopenka, se kterou žalobce nesouhlasil, neboť věděl, že má nárok na tzv. překážky na straně zaměstnavatele. Žalobce přijal alespoň ústně podanou informaci o tom, jak se může odvolat proti vystavení neschopenky, ale tohoto nevyužil. Žalobce zavolal předsedovi odborové organizace, jíž je členem a informoval jej o nastalé situaci a svém nesouhlasu s ní. Následující den byl žalobce telefonicky kontaktován svým přímým nadřízeným s tím, že je mu udělena tzv. překážka na straně zaměstnavatele a bylo mu řečeno, že má u zaměstnavatele vyzvednout dvě části neschopenky a společně s tou třetí, kterou již měl žalobce u sebe, měl odevzdat zpět lékaři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který neschopenku vystavil. Z téhož dne je datován přípis žalobci od žalované – překážka na straně zaměstnavatele s tím, že dle vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] žalobce nesmí až do vyřízení doplňujícího vyjádření a objasnění zdravotního stavu vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy a vzniká mu tak od tohoto dne do [datum] překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce s tím, že po tuto dobu má žalobce právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Přípis totožného znění převzal žalobce od žalované také dne [datum] s tím, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká až do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce přípis, dle kterého vzniká překážka na straně zaměstnavatele až do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce od žalované dopis – překážka na straně zaměstnavatele s tím, že dle zdravotního posudku [anonymizována dvě slova] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] nesmí dlouhodobě vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel nemá jinou možnost, než žalobce převést na jinou, zdravotně vhodnou práci. Dále je zde uvedeno, že do [datum], případně do vyřešení, vzniká překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce s tím, že po tuto dobu má žalobce právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Dne [datum] převzal žalobce od žalované přípis stejného znění s tím, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká do [datum]. Žalovaná zároveň v tomto dopise uvedla, že může žalobci určit čerpání dovolené. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobci, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká do [datum] a dopisem ze dne [datum] sdělila, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce od žalované nabídku volných pracovních míst s tím, že žalobce má předat žalované jeho písemné vyjádření k předložené nabídce nejpozději do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce od žalované dopis s tím, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká do [datum]. Žalovaná se dopisem z téhož dne obrátila na odborovou organizaci [anonymizováno] se žádostí o projednání výpovědi z pracovního poměru a o podání zprávy o tomto projednání. Dle vyjádření odborové organizace, doplněné na dopise ze dne [datum] odborová organizace uvedla, že toto bere na vědomí, nicméně nesouhlasí a považuje výsledek rozhodnutí za tendenční. Dne [datum] převzal žalobce od žalované výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Důvodem podání výpovědi ze strany zaměstnavatele bylo to, že na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] zařízením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba]) pod evidenčním číslem [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] (potvrzeného rozhodnutím MHMP čj. MHMP [číslo] [rok] ze dne [datum]) žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce řidiče tramvaje. Vzhledem k této skutečnosti žalovaná uvedla, že je nucena přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Dále ve výpovědi ze dne [datum] žalovaná uvedla, že pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Po dobu výpovědní doby dochází k jiné překážce v práci na straně zaměstnavatele s tím, že žalovaná může žalobci v daném období nařídit čerpání dovolené. Ve znaleckém posudku o zdravotní způsobilosti a psychologickém vyšetření, dle kterého je žalobce psychicky nezpůsobilý k navrhované činnosti, tj. řidiče tramvaje bylo uvedeno, že platnost stávajícího posudku končila dne [datum] a že důvodem prohlídky byla mimořádná prohlídka, [anonymizováno] [číslo] bod a) na základě podnětu žalované. V poučení k tomuto lékařskému posudku bylo uvedeno, že příslušná osoba je oprávněna podat návrh na jeho přezkoumání do 10 pracovních dnu ode dne jeho převzetí, což žalobce učinil. Žalobce po žalované opakovaně požadoval kopie z osobního spisu - zejména kopie vyhodnocení jím absolvovaných testu u dopravních psychologů žalované, což mu bylo žalovanou opakovaně odepřeno. Jako důvod žádosti o přezkum žalobce uvedl, že se jedná o materiální i formální pochybení ze strany žalované, resp. chybný postup při lékařských vyšetřeních, neboť se v případě žalobce jednalo nikoliv o řádnou prohlídku, avšak o mimořádnou prohlídku na základě podnětu žalované. V takovém případě měla být žádost žalované o mimořádnou lékařskou prohlídku dostatečně podrobně specifikována, a to zejména s ohledem na to, proč a z jakých hledisek měla být zdravotní způsobilost žalobce zkoumána. Žalobce nebyl ze strany žalované podrobně a prokazatelně seznámen s údajným svým pracovním pochybením pro žalovanou, o kterém nebylo se žalobcem zahájeno ze strany žalované jakékoliv řízení vyplývající z pracovněprávních vztahů. Žalobce se nemohl k údajnému pochybení, resp. stížnosti ze strany pracovníků žalované vyjádřit, a nemohlo tak být řádně prošetřeno, jestli k nějakému porušení pracovněprávních předpisů vůbec došlo, resp. že je stížnost ze strany pracovníků žalované na žalobce oprávněná. Bez uvedeného nemohl vzniknout formální důvod požadavku žalované na mimořádné přešetření zdravotní způsobilosti žalobce. Podle žalobce je zaměstnanec povinen podrobit se prohlídkám, vyšetřením apod., stanovenými právními předpisy s tím, že zaměstnavatel nemá právo nařizovat jakákoliv vyšetření - posudek nad rámec právních předpisů. Takovýto posudek lze po zaměstnanci požadovat, resp. absolvovat mimořádnou lékařskou prohlídku pouze ve výjimečných případech, např. důvodného podezření na ztrátu zdravotní způsobilosti apod. Rozhodně by se nemělo jednat o libovůli ze strany zaměstnavatele požadovat lékařský posudek pouze na základě svého rozhodnutí a své vlastní vůle. Podle žalobce se tak jedná o formálněprávní pochybení ze strany žalované, které nemůže mít patřičné důsledky pro pracovněprávní vztah mezi žalobcem a žalovanou, vyplývající z vydaného lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a psychologického vyšetření ze dne [datum]. Vyšetření byla nařízena bez právního důvodu, údajně na základě chybného jednání žalobce, které s ním nebylo vůbec projednáno - vyhodnoceno, tedy žalobce nebyl seznámen s tím, proč vůbec žalovaná přistoupila k nařízení mimořádné lékařské prohlídky. Zároveň žalobce v návrhu ze dne [datum] na přezkum pracovně lékařského posudku napadl i způsob jeho vyšetření a závěry, které sloužily pro vydání předmětného lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a psychologického vyšetření ze dne [datum], neboť závěry lékařské zprávy vydané [datum] lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a psychologického vyšetření ze dne [datum] zpracovaného klinickým psychologem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], byly zcela subjektivní bez doložení objektivních nálezu. Tyto zprávy prokazatelně neobsahovaly zjištění, která byla zajištěna pomocí odborných metod, ale pouze zjevně subjektivně naznačovaly údajné lidské vlastnosti žalobce, které rozhodně nejsou žádnou zdravotní vadou a tedy překážkou k vykonávání pracovní činnosti žalobce. Žalobce poukazuje na to, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve své lékařské zprávě ze dne [datum] odkázal na psychologický nález [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum], přičemž ze závěru tohoto klinického psychologa vyplynulo, že závěry byly stanoveny pouze subjektivně, nikoliv na základě objektivních kritérií, a to dle rozhovoru a dle metod, které však příliš patologii žalobce nezachycují. Žalobce má za to, že pravým důvodem ukončení pracovního poměru ze strany žalované byla skutečnost, že žalobce po žalované vyžadoval dodržování pracovněprávních předpisu a pracovněprávních povinností, vyplývajících ze zákoníku práce, příp. dalších právních předpisu, vč. kolektivní smlouvy. Žalobce byl pro žalovanou„