98 C 264/2018-234 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne [číslo] [rok], se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 185 997 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení v souvislosti s užíváním původně pronajatého bytu, nyní bez právního důvodu. V žalobě žalobce dále uvedl, že s žalovaným uzavřel nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo], ze dne [datum], kterou mu jako pronajímatel pronajal byt na dobu určitou, tedy do [datum]. Žalovaný však užíval dotčený byt bez právního důvodu, a to po dobu srpna 2016 – července 2018, proto se žalobce domáhá náhrady nájmu za tuto dobu, což představuje náhradu za srpen 2016 2 637 Kč, dále od září 2016 do června 2017 po 6 774 Kč, od července 2017 do července 2018 po 6 815 a pak vyúčtování služeb, které žalovaný spotřeboval v roce 2016 – 12 582 Kč a v roce 2017 14 180 Kč – když tyto částky odpovídají nájemnému a zálohám na služby, které byly mezi účastníky smluvené ve nájemní smlouvě. Dále se žalobce domáhal i 257 Kč, a to za opožděné platby nájemného -) 11/ 2015 částka 6 757 Kč datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 28,97, -) 01/ 2016 částka 6 757, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 23,84, -) 02/ 2016 částka 6 757 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 32,79, -) 03/ 2016 částka 6 757, datum splatnosti 31. [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 5757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 7,45, -) 05/ 2016 částka 6 757 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 4,47, -) 06/ 2016 částka 6 757 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 1,49, -) 07/ 2016 částka 6 774 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 5 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 2,99, -) V/15 částka 3 832 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 3 832 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 153,82. Žalobce podává žalobu, protože žalovaný nic neuhradil ani po písemné výzvě. 2. Soud postupně vydal usnesení o procesních otázkách a to, č.j. 98 C 264/2018 – 31, č.j. 98 C 264/2018 – 33, č.j. 98 C 264/2018 – 31, č.j. 98 C 264/2018 – 44, č.j. 98 C 264/2018 – 55, č.j. 98 C 264/2018 – 62, č.j. 98 C 264/2018 – 110, č.j. 98 C 264/2018 – 126, 98 C 264/2018 – 156, které ovšem na podstatu věci, nebo na počet účastníků nebo osoby účastníků neměly žádný vliv. 3. Žalovaný se vyjádřil dne [datum] tak, že žalobu neuznává, neboť v žalobě nejsou obsaženy ani konkrétní a ani pravdivé údaje o skutkovém stavu. 4. Žalovaný se dostavil pouze na první ústní jednání, na kterém vznesl námitku podjatosti předsedy senátu, kterou ovšem ač dvakrát vyzván zdejším soudem. ničím nekonkretizoval ani nepodložil (č.l.156, 168). Z účasti na následujícím ústním jednání ([datum]) se žalovaný omluvil ze zdravotních důvodů, když ovšem soud z přiložené lékařské zprávy žádné aktuální, vážné zdravotní potíže žalovaného, které by byly neslučitelné s účastí na ústním jednání, neshledal – totiž první lékařská zpráva o zdravotním stavu žalovaného byla ke dni ústního jednání 4 měsíce stará, a její výsledek zněl, že u žalovaného není indikovaná hospitalizace a druhá lékařská zpráva žalovaného byla stará sice jen 2 měsíce, ale zase spočívala, v tom že žalovaný odmítl poskytnutí zdravotních služeb (č.l.191 – 193). Tedy ani jeden důkaz neomlouval neúčast žalovaného na ústním jednání, z vážných zdravotních důvodů (NS ČR 21 Cdo 3358/2007) a soud proto tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Z ústního jednání dne [datum] se žalovaný omluvil cca 20 minut před zahájením, osobně doručeným podáním do podatelny soudu, když důvody soud neuznal jako vážné. Dříve, však - [datum] žalovaný požádal o ustanovení právního zástupce, a to naprosto stejnou větou, jako požádal dne [datum] (č.l.30), a i nyní bez jakýchkoliv důvodů. O návrhu ze den [datum] soud rozhodl tak, že jí zamítl usnesením č.j. 98 C 264/2018-55. Protože, o opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku resp. o ustanovení právního zástupce je v rámci jednoho řízení je tedy soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, (ÚS ČR III. ÚS 404/04), tak soud neviděl žádný důvod o této žádosti znova rozhodovat a ani zde neviděl žádnou překážku, která byl žalovanému bránila v účasti na ústním jednání (NS ČR 21 Cdo 3358/2007), tak soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 5. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání (ÚS ČR I.ÚS 212/06), poučil soud na ústním jednání dne [datum] žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř.) a které musí také hodnověrně prokázat (§ 120 o.s.ř.), když poučení bylo řádně protokolováno (ÚS ČR I.ÚS 21/06), takže aby v souvislosti se svými tvrzeními uvedl, z jakého právního důvodu žaluje jednak zálohy na služby za roky 2016 a 2017, a současně i vyúčtované služby za období let 2016 a 2017 a pak Smlouva je jednoznačně vyčíslila výměru souzeného bytu na 97,45m2. A rovněž naprosto jednoznačně říká, že do nájmu bytu platí i vybavení bytu, což je těch 218 Kč, takže jestliže evidenční list z roku 2016 na č.l. 11 vyčíslil oproti smlouvě zvýšený nájem na 63,34 Kč za 1m2 a vybavení bytu, které je tedy 218 Kč, potom 97,45 x 63,34 + 218 = 6390 Kč a ne 6 031 Kč, jak je v evidenčním listu. Pak, jestliže v evidenčním listu z roku 2017 na č.l. 12 vyčíslil oproti smlouvě zvýšený nájem 63,78 Kč za 1m2 a vybavení bytu za 218 Kč, tak 97,45 x 63,78 + 218 = 6 433,40 Kč a ne 6 072 Kč, jak je v evidenčním listu. Tento početní nesouhlas je potřeba vyložit a k tomuto zjištění potom přizpůsobit tvrzení. Žalobce se vyjádřil ve lhůtě jemu soudem uložené, tak že zopakoval, že žaluje bezdůvodné obohacení dle § 2295 OZ za dobu, kdy žalovaný neměl právní důvod byt užívat, ale zato jej úžíval, protože právní důvod užívání bytu – nájemní smlouva zanikla uplynutím doby dne [datum], na žalovaného podal žalobce žalobu na vyklizení, které bylo pravomocně vyhověno dne [datum] rozsudkem zdejšího soudu, když vykonatelnost nabyl tento rozsudek až dne [datum]. K nájmu uvedl, že za srpen až červen 2017 činil nájem 6 031 Kč měsíčně a za měsíce červenec 2017 až červenec 2018 činil nájem 6 072 Kč měsíčně a služby byly nepřetržitě zálohovány částkou 743 Kč měsíčně, o změně výše plateb byl žalovaný vyrozuměn dle smlouvy. Co se týče výpočtu nájmu v evidenčních listech, tak je započitatelná plocha dle V.1. nájemní smlouvy (jen polovina plochy balkónu a jen polovina plochy sklepní kóje) bytu jen 91,78 m2, což násobeno nájemným a s přičtením 218 Kč za vybavení bytu dává skutečně částku 6 031 Kč v roce 2016 a 6 072 Kč v roce 2017. Ohledně vyúčtování pak žalobce uvedl, že v roce 2016 byly skutečné náklady na služby spotřebované žalovaným 21 498 Kč a žalovaný v lednu až červenci zálohy platil, takže žalobce se domáhá úhrady služeb ve výši předepsaných záloh za měsíce srpen až prosinec 2016 ve výši 3 715 Kč a nedoplatku za služby dle vyúčtování 12 582 Kč. V roce 2017 byla skutečná spotřeba služeb spotřebovaných žalovaným 23 096 Kč a žalovaný žádné zálohy v tomto roce nehradil, proto se žalobce domáhá záloh na služby v roce 2017 ve výši 8 916 Kč a nedoplatek na vyúčtování za rok 2017 ve výši 14 180 Kč. 6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 7. Žalobce je vlastníkem domu [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z informace o budově zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] pořízené ke dni [datum] č.l.8) 8. Dne [datum] žalobce uzavřel nájemní smlouvu na byt č. [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] se žalovaným a jeho manželkou, když byt měl výměru [výměra] a zahrnoval i sklepní kóji o [výměra] a balkon o [výměra], nájem byl uzavřený na jeden rok s automatickým prodloužením, za nájem 63,15 Kč za m2 započitatelné plochy (97,45 – ([číslo] / 2) – ([číslo] / 2) je tedy 91,775 m2) s připočtením částky za vybavení bytu, na zvýšení nájmu se účastnici dohodli, a to ve výši přírůstku průměrného indexu spotřebitelských cen ke dni [číslo] a na splatnosti nájmu posledního dne v měsíci, na který se platí, když byt žalovaný dne [datum] převzal (tyto skutečnosti má soud za prokázané nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] č.l.8, z předávacího protokolu č.l.10). 9. Dne