10 C 29/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne (datum) domáhala na žalované zaplacení částky v celkové výši (částka) s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne (datum) uzavřena Smlouva o úvěru (číslo) (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne (datum) peněžní prostředky ve výši (částka). Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,59 % p.a. ve 48 měsíčních splátkách po (částka), splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem (anonymizováno) (rok), to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně jako věřitele o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně poskytnut. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na její e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Před schválením úvěru si žalobkyně ověřila schopnost žalované řádně hradit úvěr z dokladů a informací poskytnutých žalovanou, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení její úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (např. dokladů o příjmech žalované apod.). Tak žalobkyně zjistila, že volné zdroje žalované ke splácení úvěru jsou dostatečné. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy, když úvěr řádně a včas nesplácela a dostala se tak s úhradou splátek do prodlení, neboť uhradila pouhé dvě splátky a to dne (datum) částku (částka) a dne (datum) částku (částka). V důsledku prodlení žalované se splácením vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši (částka). Dle bodu 6.1 uzavřené smlouvy totiž platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši (částka) za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek 3 a 4, se kterými se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty ve výši 2 x (částka), kdy tato smluvní pokuta je splatná v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále žalobkyně nárokuje zaplacení náhrady nákladů ve výši (částka) vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a to dle bodu 6.2 smlouvy, dle kterého platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši (částka) za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek (číslo) u kterých se žalovaná ocitla v prodlené o délce 15 dnů, tedy nákladů ve výši 3 x (částka), kdy tato náhrada nákladů je splatná v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované se splácením došlo následně automaticky k zesplatnění celého úvěru a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, dle kterého platí, že ocitne-li se žalovaná s úhradou kterékoli splátky či její části v prodlení o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení o délce 65 dnů u splátky (číslo) splatné dne (datum), takže k zesplatnění celého úvěru došlo ke dni (datum). Dle bodu 6.4 smlouvy má žalobkyně práv na zaplacení celé dosud nesplacené jistiny úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, které se ke dni zesplatnění staly součástí jistiny s tím, že tuto novou jistinu ve výši (částka) byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky a byla jí poskytnuta lhůta nejméně v délce 30 dnů, žalovaná však neuhradila ničeho. V bodě 6.5 smlouvy pak bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě tedy od (datum) až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně se tedy svou žalobou domáhá zaplacení částky ve výši (částka), jež odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši (částka) a dlužnému úroku ve výši (částka), s příslušenstvím, dále smluvní pokuty ve výši (částka), dále nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením ve výši (částka), dále smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy vzniklé po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z částky (částka) od (datum) do dne podání žaloby, jež je vyčíslena částkou (částka) a konečně se žalobkyně domáhá zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky (částka) představující původní dlužnou jistinu ode dne (datum) do dne (datum) ve výši 64,59 % p.a. a od (datum) pak žalobkyně požaduje zaplacení tohoto úroku v zákonné výši. Zákonný úrok z prodlení pak žalobkyně nárokuje i z částky (částka) představující součet nové jistiny ve výši (částka), smluvní pokuty ve výši (částka) a nákladů ve výši (částka). Žalovaná byla před podáním žaloby upomenuta žalobkyní k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne (datum), avšak nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žaloba byla žalované doručena dne (datum) a předvolání k prvnímu jednání pak dne (datum), tj. více než deset dnů přede dnem konání jednání. Žaloba i předvolání k prvním jednání byly žalované doručeny do vlastních rukou náhradním způsobem v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jelikož žalovaná si žalobu, ani předvolání do 10 dnů ode dne jejich uložení nevyzvedla. Žalovaná byla v předvolání k jednání upozorněna, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaná se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavila a svou neúčast neomluvila. 4. Soud jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. 5. Soud v řízení vycházel z právního názoru v rozsudku Městského soudu v Praze v rozhodnutí, č.j. (číslo jednací) ze dne (datum rozhodnutí), kde odvolací soud, v řízení shodné žalobkyně, uvedl, že„ pokud byl v souzené věci sjednán úrok 81,68 %, jedná se prakticky o desetinásobek. V souladu s výše citovanou judikaturou, je tak závěr soudu I. stupně, že ujednání o úrocích z úvěru se příčí dobrým mravům ve smyslu dle § 580 odst. 1 o.z., tedy se jedná o neplatné ujednání dle § 588 o.z. Odvolací soud poznamenává, že žalobkyně je profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů, tedy jí musí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úrokovou sazbou. Odvolací soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně o moderaci výše úroku z úvěru dle § 577 o.z.. Správný je tak závěr, že úvěrová smlouva je neplatná dle § 588 o.z. ve spojení s § 576 a 577 o.z., arg. a contrario, absolutně a jako celek. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku tak nemá žalobkyně právo ani na další žalobou uplatněné nároky z titulu sjednaného úroku z úvěru, poplatku, ani smluvních pokut. Soud I. stupně posoudil nárok správně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o.z. 6. Soud v řízení vycházel dále i z právního názoru v rozsudku Městského soudu v Praze v rozhodnutí, č.j. (číslo jednací) ze dne (datum rozhodnutí) kde odvolací soud, v řízení shodné žalobkyně, uvedl, že„ vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 95,89 % ročně) přesahovala téměř čtyřnásobně dokonce nejvyšší uváděné úrokové sazby v systému časových řad (příjmení) zveřejňované (anonymizována tři slova), jde o překročení tak podstatné, že jde o ujednání v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 580 a 588 o. z. absolutně neplatné. Odvolací soud, a konkrétně i senát (anonymizována dvě slova), se k této otázce v typově podobných případech, které se týkaly také žalobkyně, již vyslovoval (viz rozsudek ze dne (datum rozhodnutí), č. j. (spisová značka), jakož i např. z poslední doby rozsudek ze dne (datum rozhodnutí), č. j. (číslo jednací)), a to ve prospěch neplatnosti smlouvy jako celku. Odvolací soud dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou, výši úroku z úvěru, zde možná není a dále odvolací soud uvedl, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle (excesivně) vysoké sazbě úroku z úvěru. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. Smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky sporu je z uvedených důvodů absolutně neplatná jako celek. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku nemá žalobkyně právo na plnění ze smlouvy, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2992 o. z.“ 7. Soud při vyslovení předběžného právního názoru postupoval, dle shora specifikovaného právního názoru Městského soudu v Praze v rozhodnutí, č.j. (číslo jednací) ze dne (datum rozhodnutí