15 C 16/2023-43 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 40 509,65 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu [číslo] o úvěru ve výši 24 000 Kč. Takto sjednaný úvěr se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky v celkové ve výši 17 579 Kč. Žalovaná se tedy zavázala uhradit celkem 41 579 Kč, a to formou 12 měsíčních splátek ve výši 3 465 Kč, přičemž poslední splátka měla činit částku 3 464 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky poskytla žalované sjednaným způsobem, avšak žalovaná své povinnosti neplnila řádně, když uhradila pouze dne [datum] částku 2 179 Kč, dne [datum] částku 2 400 Kč, dne [datum] částku 3 500 Kč, dne 21 10. 2020 částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 747 Kč a dne [datum] částku 1 742 Kč, tj celkem částku 13 069,35 Kč, přičemž částka 5 987,32 Kč byla započtena na jistinu, která byla ponížena na 18 012,68 Kč, částka 7 082,03 Kč byla započtena na poplatky ve výši 17 579 Kč, jenž byly poníženy na částku 10 496,97 Kč. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, čímž došlo i k postoupení pohledávky za žalovanou, tato smlouva nabyla účinnosti dne [datum]. Dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky, přičemž postoupená pohledávka byla k tomuto dni kapitalizována na částku 41 471,93 Kč a skládala se z: částky 18 012,68 Kč za jistinu, částky 10 496,97 Kč za poplatky za poskytnutí úvěru, částky 12 000 Kč za kapitalizovanou smluvní pokutu a částky 962,28 Kč za kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a dále žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 49% ročně z jistiny z částky 18 012,68 Kč ode dne [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucí z jistiny z částky 18 012,68 Kč ode dne [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky dne [datum] s tím, že ji byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně k podané žalobě doplnila svá tvrzení ohledně posouzení úvěrushcopnosti žalované, když uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně měla zákonnou povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, což dle žalobkyně bylo naplněno, když právní předchůdkyně prověřila ohledně osoby žalované bankovní i nebankovní registry, nebankovní registr klientských informací (NRK), zájmové sdružení osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb ([příjmení]), ale i ostatní registry a databáze. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud jednal dne [datum], a to za přítomnosti žalobkyně, která při jednání setrvala na svém návrhu a současně soud jednal podle §101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti řádně předvolané žalované, která se k jednání soudu řádně a včas nedostavila a nepožádala o z důležitého důvodu o odročení tohoto jednání. 5. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jež byla uzavřena a oběma stranami podepsána dne [datum]. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala bezhotovostně žalované poskytnout částku 24 000 Kč. Poskytnutá částka byla v částce 7 449 Kč použita na refinancování spotřebitelského úvěru, jenž byl žalované poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] žalované byla tedy vyplacena částka 16 551 Kč. Za poskytnutí úvěru náležela právní předchůdkyni částka 17 579 Kč, jež se skládala z úroku ve výši 6 836 Kč, částky 10 743 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, a úroková sazba činila 49% ročně a byla ujednána jako sazba pevná po celou dobu trvání smlouvy. Celková dlužní částka 41 579 Kč byla splatná formou 12 měsíčních splátek, přičemž první až předposlední splátka činila 3 465 Kč a poslední splátka částku 3 464 Kč RPSN činilo 202,61 %. 7. Z listin označených jako„ standartní informace o spotřebitelském úvěru a zákaznická karta žalované“ bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně sdělila, že je zaměstnána jako uklízečka v [anonymizováno] [obec], přičemž její čistý příjem činil částku 21 133 Kč měsíčně, další příjem její domácnosti činil částku 20 000 Kč s tím, že odhadované měsíční náklady žalované činily částku 8 000 Kč. 8. Z listiny označené jako„ smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. 9. Z listiny označené jako„ výzva k okamžitému splacení dluhu s dokladem o odeslání“ vyplývá, že žalovaná žalovanou dne [datum] vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 41 471,93 Kč, přičemž žalované lhůtu k úhradě stanovila ke dni [datum]. 10. Z listiny označené jako„ výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka s dokladem o odeslání“ vyplývá, že žalovaná byla dne [datum] obeznámena s tím, že právní zástupce žalované převzal výše nadepsanou věc k řešení a opětovně byla vyzvána, k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů. 11. Zjištění učiněná z uvedených důkazů jsou zcela postačující k učinění skutkového závěru v rozsahu, který lze podrobit právnímu posouzení, přičemž se ohledně dalších za řízení provedených důkazů (údaje o subjektech DPH, předávací protokol k bytu 1 +kk ve třetím nadzemním podlaží na adrese [adresa], seznam exekucí, výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku) uzavírá, že z těchto nebyla učiněna žádná z hlediska potřeba daného řízení rozhodná zjištění. 12. Na základě shora uvedených důkazních prostředků, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě kterého se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 24 000 Kč. Poskytnutá částka byla v částce 7 449 Kč použita na refinancování spotřebitelského úvěru, jenž byl žalované poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] žalované byla tedy vyplacena částka 16 551 Kč. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit částku 17 579 Kč, jež se skládala z úroku ve výši 6 836 Kč, částky 10 743 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, a úrokové sazby ve výši 49% ročně, která byla ujednána jako sazba pevná po celou dobu trvání smlouvy. Celková dlužní částka 41 579 Kč byla splatná formou 12 měsíčních splátek, přičemž první až předposlední splátka činila 3 465 Kč a poslední splátka částku 3 464 Kč. 14. Z výpisu ze systému [příjmení] [jméno] národní banky bylo soudem zjištěno, že v 1/ 2020, tedy v době poskytnutí úvěru, činila nominální úroková sazba spotřebitelského úvěru činila 8,20 % ročně, s fixací poté 8,19 % ročně, revolvingového úvěru 12,54 % ročně, kontokornetu 15,25 % ročně, kreditní karty 18,65 % ročně, a úročeného úvěru z kreditní karty poté 24,02 % ročně (Výpis ze systému [příjmení] [jméno] národní banky). 15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 16. Podle ustanovení § 2395 o. z. platí, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 17. Podle ustanovení § 580 o. z. platí, že„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 18. Podle ustanovení § 588 o. z. platí, že„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejní pořádek.“ 19. Podle ustanovení § 1796 o.z. platí, že„ neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.“ 20. Soud při svém rozhodování použil judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. 21. V posuzované v