7 C 58/2022-91 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem došlým soudu 10. 3. 2022 domáhá rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 11. 1. 2022 uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je neplatná. 2. Nárok pak odůvodňuje tím, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a právní předchůdkyní žalované společností [právnická osoba], [IČO] ze dne 29. 4. 2011, ve znění pozdějších dodatků, a to na pozici„ manager servisní koncepce“. Na žalovanou v důsledku fúze sloučením přešla veškerá práva a povinnosti zaniklé společnosti [právnická osoba], včetně těch, které vyplývají z pracovněprávních vztahů. S účinností od 1. 8. 2020 byl žalobce oznámením ze dne 24. 7. 2020 jmenován do funkce„ Member of team Concept management [název] Europe“. U žalované došlo v průběhu roku 2021 ke změnám ve struktuře vedení společnosti. Vzhledem k tomu, že po těchto změnách byl několikrát kontaktován svým pracovním okolím, že se plánuje jeho konec ve společnosti, proto na své propuštění 2× nepřímo zeptal svého přímého nadřízeného [celé jméno svědka], ten mu však sdělil, že se nic takového nechystá. 3. Dne 7. 1. 2022 obdržel žalobce od pana [příjmení svědka 1] několik pozvánek na společné schůzky, které byly naplánované na 11. 1., 18. 3., 25. 3. a 1× v dubnu 2022. Na pozvánce bylo u všech plánovaných schůzek uvedeno i její (běžné, pracovní) téma. Dne 11. 1. 2022 nastoupil žalobce normálně do práce, ve 13:00 hodin dorazil na plánovanou schůzku, jednal o pracovních věcech s [celé jméno svědka 1]. Krátce po zahájení jednání do místnosti vstoupila HR ředitelka žalované [celé jméno svědkyně], a ta předložila žalobci 2 listiny. Jednou z nich byla dohoda o rozvázání pracovního poměru podle ustanovení § 49 zákoníku práce, obsahem druhé listiny bylo, že se žalobce přiznává k trestné činnosti. Paní [příjmení svědkyně 2] žalobci oznámila, že dokud jednu z listin nepodepíše, tak z místnosti neodejde. Žalobce byl v šoku, jelikož se s takovým jednáním nikdy nesetkal, nebyl na takovou situaci vůbec připraven a nevěděl, jak má reagovat. Chtěl si pořídit fotografie obou listin a telefonicky se poradit se svým právním zástupcem, a to osamoceně mimo místnost, opustit místnost mu ale nebylo umožněno, žalobce tak telefonát s právním zástupcem vzdal. Žalobci bylo důrazně sděleno, že má okamžitě vypnout a odevzdat služební notebook a mobilní telefon, nebylo mu umožněno, aby si vymazal i zde uložená osobní data. Oba nadřízení začali žalobci vyhrožovat, že když žádný z dokumentů nepodepíše, bude proti němu zahájeno trestní stíhání pro údajné podvody, kterých se měl dopustit. To žalobce velmi vystrašilo, byť se žádného jednání, pro které by mohl být trestně stíhán, nedopustil, nicméně byl ve stavu silného duševního rozrušení a nebyl schopen věc řádně zvážit, nemohl se bez přítomnosti osob, které mu vyhrožovaly trestním stíháním, poradit se svým právním zástupcem a bylo na něj výrazně naléháno, aby jeden z dokumentů podepsal a proto tak učinil, dohodu o rozvázání pracovního poměru podepsal a dal jí paní [příjmení svědkyně 2]. Následně mu byl okamžitě odebrán služební notebook, mobilní telefon a klíče od služebního vozidla, nebylo mu ani umožněno vrátit se do své kanceláře a vzít si z ní své osobní věci (k tomu pak došlo až posléze, když několikrát žalovanou k takovému postupu vyzval). Protože si následně žalobce uvědomil, že podepsal dohodu, aniž by k tomu byl jediný důvod a nesouhlasí s tím, odeslal na e-mailové adresy ředitelky HR paní [příjmení svědkyně 2] a jednatele žalované [jméno] [příjmení], sdělení, že trvá na tom, aby jej žalovaná dále zaměstnávala a že dohodu uzavřel v šoku a pod nátlakem, rozhodně ji podepsat nechtěl a vyžádal si i další pokyny ohledně docházky do zaměstnání. Nebyla mu však další docházka do práce umožněna a nedostal v řádném termínu ani mzdu za leden 2022. Výzvou ze dne 4. 3. 2022 žalobce znovu žalované oznámil, že považuje dohodu za neplatnou a vyjádřil svůj zájem na dalším trvání pracovního poměru a navrhl žalované možnost mimosoudního vyřešení sporu, žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala. Žalobce považuje právní jednání vedoucí k uzavření dohody za neplatné, neplatnosti dohody se dovolal emaily ze dne 11. 1. 2022 a 13. 1. 2022 a rovněž výzvou ze dne 4. 3. 2022. 4. Žalobce se zúčastnil pracovní schůzky v domnění, že se jedná o normální schůzku s nadřízeným, nemohl se na skutečný předmět schůzky připravit, ani se poradit se svým právním zástupcem. Snahu ukončit jeho pracovní poměr a hrozbou trestního stíhání byl vyveden z míry natolik, že by podepsal„ cokoliv“. Pod nátlakem a ve velkém šoku nebyl schopen posoudit důsledky odmítnutí podpisu předložených listin a vlastně ani důsledky uzavření dohody. 5. Podle ustanovení § 587 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), § 587 platí, že jednající se může dovolat neplatnosti právního jednání, ke kterému byl přinucen výhrůžkou násilí, ať již násilí tělesného, nebo duševního. Předpoklady takové výhrůžky jsou tedy její bezprávnost, způsobilost hrozby vyvolat důvodnou obavu a příčinná souvislost mezi hrozbou a právním jednáním. Neoprávněným protiprávním prostředkem může být například i hrozba trestním stíhání, pokud k němu nejsou důvody, a to je právě i případ žalobce. Nesprávnost je dána vztahem mezi použitým prostředkem a cílem, kterého má být dosaženo. V těchto případech účastník hrozí provedením něčeho, k čemu je oprávněn (v zásadě jde o hrozbu výkonem práva), a sleduje i cíl, který je sám o sobě po právu, bezprávné je však použití daného prostředku k dosažení sledovaného cíle, tedy bezprávné použití k tomu, aby druhá strana byla donucena provést určité právní jednání. Žalobce byl v šoku, když se žalovaná snažila jeho pracovní poměr náhle ukončit a hrozba trestního stíhání jej vyděsila o to více. Nebyl v tomto stavu schopen posoudit, zda nenastala nějaká okolnost, která by trestní stíhání odůvodnila a skutečně se tak obával, že mu toto hrozí, proti němu stál jeho přímý nadřízený a personální ředitelka, tedy osoby, vůči, kterým je žalobce ve slabším postavení a které mají přímý vliv na další jeho působení u zaměstnavatele. Vzhledem k obsahu dohody je zřejmé, že dohodu sepsala osoba znalá právní úpravy skončení pracovního poměru. Navíc žalobce ještě v den schůzky odeslal - jak personální ředitelce, tak i jednateli žalované - emaily, kde uvádí, že dohodu uzavřel v šoku a pod nátlakem a uzavřít jí rozhodně nechtěl. Žalobce nenaplnil ani jeden z důvodů, pro které zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr, ale i přesto si žalovaná od žalobce nechala prohlásit, že„ porušil své povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy a z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce“, čímž si důvod skončení pracovního poměru uměle vytvořila. Pokud měla žalovaná v úmyslu ukončit pracovní poměr žalobce, měla postupovat podle § 52 zákoníku práce, tedy dát žalobci výpověď z jednoho ze zákonných důvodů a pokud takový důvod neměla, měla se s ním pokusit na skončení pracovního poměru dohodnout. Navíc se podepsáním dohody žalovaná vyhnula placení mzdy žalobci po dobu výpovědní doby a i vyplacení odstupného, které by mu po právu náleželo. Ačkoli odst. 6.3 dohody uvádí, že si strany dohodu přečetly a jejímu obsahu rozumí, opak byl pravdou. Žalobce se s úplným obsahem dohody před jejím podpisem neseznámil, neboť neměl možnost řádně si posoudit její důsledky nebo se o celém problému dokonce poradit. Bylo na něj naléháno, aby dohodu co nejrychleji podepsal, a není tedy pravdou, že by dohoda byla sepsána podle pravé a svobodné vůle stran a nebyla uzavřena v tísni, ani pod fyzickým nebo psychickým nátlakem ani za jinak nevýhodných podmínek. Dohoda je tak neplatná ve smyslu ustanovení § 1796 o. z. pro lichvu (nezaplacení mzdy a odstupného), je neplatná i ve smyslu ustanovení § 584 odst. 2 o.z., vzhledem ke lstivému jednání žalované i podle § 580 o.z., neboť uzavření dohody a okolnosti jejího uzavření jsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Ve smyslu § 588 o.z. je dohoda neplatná absolutně. 6. Pro podporu svých skutkových tvrzení pak žalobce předložil i návrh témat, které měla být probrána na schůzce 11. 1. 2022, přičemž k tomuto vůbec nedošlo a skutečným předmětem schůzky byl vynucený podpis dohody. Navrhl vedle avizovaného programu této schůze i výslech své manželky, která může potvrdit, že byl ve stavu silného duševního rozrušení a v šoku i výslech své bývalé manželky [celé jméno svědkyně 3], která pracuje jako advokátka a s kterou se radil, jak má dále pokračovat. Navrhl též výslech bývalého svého přímého podřízeného [celé jméno svědka 4], který byl žalovanou též vyzván, aby přijel do [obec] a po naléhání mu bylo sděleno, že i s ním bude ukončen pracovní poměr. Ten si vše měl zkonzultovat a trval na zaslání dohody, kterou posléze podepsal i s odstupným ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Ještě než došlo k rozvázání pracovního poměru s panem [příjmení svědka 4], žalovaná přijala na jeho