Žalobce se žalobou ze dne 29. 4. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 240 448 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedl, že je bytovým družstvem a vlastníkem (mimo jiné) bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a nebytové jednotky – garáže č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k.ú. , Jméno žalované B, , na adrese , adresa, . Žalovaná je členem bytového družstva (žalobce) s právem k nájmu uvedené bytové jednotky a garáže, pročež byla povinna platit žalobci nájemné (tj. zálohy a fond oprav), jež za byt činí 14 829 Kč měsíčně a za garáž 762 Kč měsíčně. Za měsíc červenec 2025 však žalovaná z titulu nájemného za byt uhradila pouze 11 708 Kč, a zbývá jí tak za tento měsíc uhradit 3 121 Kč, a za měsíce srpen 2025 až duben 2026 neuhradila již ničeho. Žalobci tak žalovaná na nájemném za byt dluží celkově 136 582 Kč. Z titulu nájemného za garáž žalovaná uhradila za měsíc červen 2025 toliko 748 Kč, a zbývá jí tak za tento měsíc uhradit 14 Kč, a za měsíce červenec 2025 až duben 2026 opět ničeho, pročež dále je povinna žalobci zaplatit za garáž celkově 7 634 Kč. Nájemné bylo splatné vždy 15. den příslušného kalendářního měsíce, za nějž na něž žalobci vznikl nárok. Dále byl žalované žalobcem na základě vyúčtování záloh za správu domu a pozemku u bytové jednotky vypočten za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 nedoplatek ve výši 43 598 Kč (faktický náklad ve výši 92 924,43 Kč, oproti zaplacené záloze ve výši 49 326 Kč) se splatností 10. 6. 2023, na nějž žalovaná dosud zaplatila pouze 339 Kč (a zbývá jí tak uhradit 43 259 Kč). Dále za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 nedoplatek ve výši 52 973 Kč (faktický náklad ve výši 106 576,93 Kč, oproti zaplacené záloze ve výši 53 604 Kč), na nějž nebylo uhrazeno ničeho a jenž se stal splatný 15. 6. 2024. Žalovaná ze zbývající dlužné částky, nezaplatila ničeho, a to ani k předžalobní výzvě od zástupce žalobce.2. Ve vyjádření ze dne 5. 6. 2026 vzal žalobce žalobu zpět pro zaplacení celé jistiny ve výši 240 448 Kč, neboť žalovaná tuto částku dne 2. 6. 2026 uhradila. Nadále proto žalobce žádal již jen úhradu zákonného úroku z prodlení za období ode dne vzniku prodlení do dne 2. 6. 2026, v kapitalizované výši 42.528,50 Kč.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) neboť žalobce ani žalovaná se k výzvě v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. 6. 2026 s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. v soudem určené lhůtě nevyjádřily, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených důkazů.5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.6. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, v k. ú. , Jméno žalované B, , LV č. , hodnota, , a nebytové jednotky – garáže č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, v k. ú. , Jméno žalované B, , LV č. , hodnota, (zjištěno ze sjetiny nahlížení do katastru nemovitostí).7. Účastníci spolu dne 10. 9. 2015 uzavřeli „nájemní smlouvu o nájmu družstevního bytu“, na jejímž základě byl žalované přenechán k užívání byt č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, . Výpočet nájemného, stejně jako záloh na služby spojené s užíváním bytu, jež byla žalovaná povinna žalobci platit, pak byl v čl. 4 smlouvy ujednán odkazem na příslušné rozhodnutí představenstva žalobce a předpis nájemného a záloh tvořících přílohu této smlouvy. Splatnost těchto plateb byla stanovena vždy k 15. dni měsíce, za nějž měly být hrazeny (zjištěno z nájemní smlouvy k bytu ze dne 10. 9. 2015).8. Účastníci spolu opět dne 10. 9. 2015 uzavřeli rovněž „nájemní smlouvu o nájmu garážového stání“, na jejímž základě byla žalované přenechána k užívání garáž č. , hodnota, v budově na adrese , adresa, . Výpočet nájemného, stejně jako záloh na služby spojené s užíváním bytu, jež byla žalovaná povinna žalobci platit, pak byl v čl. 4 smlouvy ujednán odkazem na příslušné rozhodnutí představenstva žalobce a předpis nájemného a záloh tvořících přílohu této smlouvy. Splatnost těchto plateb byla stanovena vždy k 15. dni měsíce, za nějž měly být hrazeny (zjištěno z nájemní smlouvy ke garáži ze dne 10. 9. 2015).9. Nájemné za byt bylo společně se zálohami na služby stanoveno od 1. 6. 2025 ve výši 14 829 Kč měsíčně (zjištěno z měsíčního předpisu záloh k jednotce , adresa, ). Nájemné za garáž bylo společně se zálohami na služby stanoveno od 1. 6. 2025 ve výši 762 Kč měsíčně (zjištěno z měsíčního předpisu záloh k jednotce , adresa, ).10. Dle vyúčtování záloh za správu domu a pozemku ze dne 10. 5. 2023 vznikl u bytové jednotky za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 nedoplatek ve výši 43 598 Kč, a dle vyúčtování záloh za správu domu a pozemku za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 nedoplatek ve výši 52 973 Kč. Splatnost obou nedoplatků byla stanovena vždy do 30 dnů od doručení daného vyúčtování (zjištěno z vyúčtování ze dne 10. 5. 2023 a 15. 5. 2024).11. Za období od ledna 2022 do dubna 2026 činil celkový dluh žalované vůči žalobci se zohledněním dílčích úhrad ze strany žalované 240 448 Kč (zjištěno ze souhrnu pohledávek vytvořeného žalobcem).12. Žalobce žalované dne 7. 4. 2026 zaslal prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvu k plnění (zjištěno z upomínky a předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 4. 2026, včetně podacího archu).13. Dne 2. 6. 2026 byla na účet žalobce z účtu č. , č. účtu, zaslána částka v celkové výši 240 448 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalobce ze dne 3. 6. 2026).14. Po právní stránce soud věc posoudil, zejména dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.15. Dle § 2246 odst. 1 strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle odst. 2 tohoto ustanovení neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.16. Dle § 2247 odst. 1 části před středníkem o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Dle odst. 3 tohoto ustanovení stanoví způsob rozúčtování cen a úhrady služeb jiný právní předpis, konkrétně zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“).17. Dle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Dle odst. 2 tohoto ustanovení pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem.18. Dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, a dle písm. b) příjemcem služeb nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.19. S ohledem na skutková tvrzení žalobce, předložené listinné důkazy a shora uvedená zákonná ustanovení shledal soud žalobu v plném rozsahu důvodnou. Soud v řízení zjistil, že mezi účastníky byly platně uzavřena smlouvy o nájmu družstevního bytu a garáže (nacházejících se ve vlastnictví žalobce) dle § 2201 a § 2235 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobce (družstvo) zavázal přenechat žalované, jakožto nájemci, k zajištění její bytové (a garážovací) potřeby do užívání byt s garáží a žalovaná se mu za to zavázala platit nájemné a zálohy na služby. Nájemné a související zálohy na služby byly ujednány k bytu ve výši 14 829 Kč měsíčně a ke garáži po 762 Kč měsíčně. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobci neuhradila nájemné a zálohy za červen 2025 až duben 2026 ve sjednané výši (tj. neplnila buďto vůbec anebo jen zčásti), vznikl žalobci nárok domáhat se jejich zaplacení touto žalobou, přičemž splatnost dlužné částky za byt i garáž nastala vždy k 15. dni měsíce, za nějž měly být hrazeny. Stejný závěr platí pro vyúčtování nedoplatků na zálohách za roky 2022 a 2023, jež žalovaná uhradila jen zčásti (pouze vyúčtování za rok 2022 v rozsahu 339 Kč), a jež se v uvedeném pořadí staly splatnými 10. 6. 2023 a 15. 6. 2024 (s ohledem na tvrzení žalobce a splatnost stanovenou vyúčtováními do 30 dnů od jejich doručení – prvé vyúčtování bylo datováno 10. 5. 2023 a druhé 15. 5. 2024).20. Vzhledem k tomu, že procesně jinak neaktivní žalovaná v průběhu řízení dne 2. 6. 2026 uhradila žalobci dlužnou částku co do jistiny 240 448 Kč a žalobce vzal v této části žalobu zpět, soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v příslušné části zastavil dle § 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.21. Protože žaloba byla jinak podána důvodně (viz shora), soud jí výrokem II. ve zbytku, představující příslušenství, tedy zákonný úrok z prodlení, vyhověl, neboť žalobci vznikl nárok taktéž na zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se s úhradou nájemného a záloh dostala do prodlení vždy 16. den v příslušném kalendářním měsíci a s úhradou nedoplatků na zálohách za léta 2022 a 2023 pak 10. 6. 2023 a 15. 6. 2024 (opět viz shora). Vzhledem k úplnému uhrazení jistiny dluhu dne 2. 6. 2026 zanikl žalobci ode dne následujícího (tj. 3. 6. 2026) nárok na tento zákonný úrok (neboť úhrada musela být – a správně také byla – žalobcem započtena nejdříve právě na jistinu /srov. § 1932 odst. 2 o. z./, a dne 2. 6. 2026 tak došlo k zániku úročeného dluhu), což umožnilo také jeho kapitalizaci. Ačkoli tedy výrok II. rozsudku ponechal úrok v navrženém znění preferovaném žalobcem (viz vyjádření ze dne 5. 6. 2026), soud konstatuje, že zbývající dlužná částka z titulu zákonného úroku z prodlení by měla činit 42 557,92 Kč.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný (žalobce byl úspěšný i v části, v níž bylo řízení zastaveno, neboť žalovaná dílčím způsobem plnila na dluh až po podání žaloby, a zavinila proto z procesního hlediska částečné zastavení řízení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 487 Kč (před zaokrouhlením 43 487,10 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a sníženého soudního poplatku, který nebyl žalobci vrácen v částce 1 923,60 Kč (9 618 -7 694,40). Dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 32 550 Kč (3,5 x 9.300 Kč), sestávající z částky 9 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 650 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 300 Kč za písemné podání ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 6. 2026. Včetně čtyř paušálních náhrad výdajů ve výši 1 800 Kč (4 x 450 kč), dle § 13 odst. 4 a. t.. A daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 350 Kč ve výši 7 213,50 Kč, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.23. Dle § 10 odst. 3 zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním, pro celou jistinu. Žalobce uhradil soudní poplatek v celkové výši 9 618 Kč. A 20 % z 9.618 Kč pak činí 1.923,60 Kč, a tuto výši si je soud oprávněn ponechat. A s ohledem na to, že zde došlo k částečnému zastavení před prvním jednáním ve věci, proto soud vrátí žalobci část soudního poplatku ve výši 7.694,40 Kč (9 618– 1.923,60), jak je uvedeno ve výroku III. rozhodnutí.24. O lhůtách k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř.