9 C 270/2020-67 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 120 524 Kč s příslušenstvím. Podle žalobních tvrzení byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 89 000 Kč. Schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [příjmení] a [anonymizováno]. Rovněž bylo ověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku a ani neměl u žalobkyně smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, a že zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 102,09 % p. a. splatit ve 30 měsíčních splátkách po 8 287 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek a do data zesplatnění na svůj dluh neuhradil žádnou splátku. Dle bodu 6.1 smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů se splatností 10 dnů ode dne jejího vzniku. Žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení s 1. a 2. splátkou. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s 1. a 2. splátkou dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč (tj. 2 x 200 Kč). K datu [datum] došlo v důsledku prodlení žalovaného k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny a nová jistina tak činila 111 526,59 Kč. Žalovaný byl povinen tuto novou jistinu uhradit v den zesplatnění úvěru, jinak žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě od [datum] až do zaplacení. Po zesplatnění úvěru žalovaný zaplatil dne [datum] částku 8 287 Kč. Podle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i po zesplatnění úvěru až do zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení částky 103 239,59 Kč představující novou jistinu úvěru po započtení splátky zaplacené po zesplatnění úvěru, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu vzniklých nákladů ve výši 400 Kč, částku 15 887,68 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky dlužné nové jistiny od [datum] do dne vyhotovení žaloby tj. do [datum], a úrok ve výši 102,09 % p. a. (vyjádřeno v nominální úrokové sazbě) z částky 89 000 Kč představující zbývající dlužnou jistinu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 298 332 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem podle § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Na základě dokazování provedeného při ústním jednání konaném dne [datum] byla učiněna níže uvedená skutková zjištění. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ve spojení s Oznámením o schválení úvěru, s dokladem o vyplacení úvěru, se splátkovým kalendářem a s listinou PROHLÁŠENÍ KLIENTŮ bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 89 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni úvěr formou měsíčních splátek po 8 287 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020 Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Úroková sazba za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 102,09 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru, činila 248 610 Kč. Dále byly ve smlouvě sjednány sankce za prodlení se splácením úvěru. 5. Z listiny nazvané HODNOCENÍ KLIENTA ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný měl před sjednáním smlouvy o úvěru pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 17 500 Kč, výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč, a že neměl žádné jiné výdaje. Dále bylo jako výdaj žalovaného uvedeno„ životní minimum“ ve výši 3 410 Kč. 6. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] ve spojení s dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] a detaily plateb na účtu [obec] spořitelny bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne [datum] se zaměstnavatelem [právnická osoba] pracovní smlouvu, která byla dohodou ze dne [datum] následně prodloužena na dobu neurčitou a v měsících říjen 2019 až leden 2020 mu tento zaměstnavatel vyplácel průměrně měsíčně mzdu ve výši 17 656 Kč. 7. Z výpisu z registru [příjmení] ze dne [datum] nebyla učiněna žádná skutková zjištění, neboť tabulka„ výsledku hledání“ neobsahuje žádné údaje. 8. Z výstupu z databáze Nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyhodnocen„ [anonymizována dvě slova]“, což podle připojené legendy znamená„ maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů“. 9. Z listiny nazvané KARTA KLIENTA bylo zjištěno, že ke dni [datum] (den podání žaloby) žalovaný celkem z titulu uzavřené smlouvy o úvěru zaplatil žalobkyni částku 8 287 Kč, a to dne [datum]. 10. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru, které nastalo ke dni [datum] v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů. 11. Z další korespondence bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to prostřednictvím upomínek ze dne [datum] a ze dne [datum]. 12. Dopisem ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky, přičemž tento dopis podala k poštovní přepravě dne [datum]. 13. Z výběru dat z databáze [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy o úvěru činil obvyklý úrok u úvěrů na spotřebu 8,2 % p. a. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 18. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 19. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště, nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku jinou. 21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebite