Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalovaná neplnila řádně smluvní podmínky, úvěr řádně a včas nesplácela, žalobkyně proto využila svého práva a po předchozích upozorněních nesplacené části úvěrů zesplatnila. Žalované byla dne , datum, zaslána předžalobní upomínka, do dnešního dne svůj dluh zcela neuhradila.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti.5. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru č. 016420698R (dále jen „Smlouva “), na základě které poskytla žalobkyně žalované bezúčelový úvěr ve výši , částka, na účet žalované uvedený ve smlouvě s tím, že žalovaná se zavázala splácet úvěr v 60 měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy 14. dne v měsíci, výše poslední splátky byla stanovena ve výši , částka, . Žalobkyně před poskytnutím prověřila řádně úvěruschopnost žalované, když vycházela jak z interní databáze, tak z externích údajů, jakož i z údajů poskytnutých žalovanou. Celkem měla žalovaná zaplatit , částka, . Roční procentní sazba nákladů, tzv. RPSN bylo stanoveno ve výši 15,80 %, zápůjční úroková sazba ve výši 14,77 % ročně. Podle ustanovení čl. V. bodu 3. písm. a) Smlouvy byly sjednány poplatky za upomínku k uhrazení dlužné částky ve výši , částka, , za výzvu ve výši , částka, . Podle ustanovení VIII. bodu 1. Smlouvy byla žalobkyně v případě prodlení žalované s úhradou splátky oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu v denní výši 0,10 %. Podle ustanovení VIII. bodu 3. Smlouvy byla žalobkyně oprávněna zesplatnit v případě prodlení žalované úvěr. Žalovaná úvěr čerpala, avšak sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalobkyně zaslala žalované upomínky k úhradě dlužné částky a dne , datum, „Poslední výzvu k zaplacení dlužné částky“. Poté žalobkyně v souladu se Smlouvou prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni , datum, , o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne , datum, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu. Ke dni , datum, žalobkyně zkapitalizovala běžící smluvní úrok a úrok z prodlení, k tomuto dni je dlužná částka složena z nesplacené jistiny ve výši , částka, , z kapitalizovaného smluvního úroku do , datum, ve výši , částka, , z kapitalizovaného úroku z prodlení do , datum, ve výši , částka, , z dlužných poplatků ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje uhrazení úroků ve výši 8.05 % ročně (tedy snížené oproti sjednané sazbě 14,77 % ročně) z nesplacené části úvěru a zákonné úroky z prodlení z částek, které je žalovaná povinna zaplatit z peněžitých závazků vyplývajících ze Smlouvy, a které nebyly zaplaceny v dohodnutých termínech jejich splatnosti. Smluvní úrok požaduje žalobkyně od data , datum, ve snížené výši 8,05 % ročně. Zákonný úrok z prodlení požadovala žalobkyně ve snížené výši 8.05 % ročně, a to až do data , datum, . Od následujícího dne požaduje žalobkyně zákonné úroky z prodlení v zákonné výši. Na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, žalovaná hradila dne , datum, částku , částka, , která byla započtena ve výši , částka, na kapitalizovaný smluvní úrok, který tak zůstal neuhrazený ve výši , částka, ; a ve výši , částka, na jistinu, která tak zůstala neuhrazená ve výši , částka, ; dále hradila dne , datum, částku , částka, , která byla započtena na jistinu, která tak zůstala neuhrazená ve výši , částka, . Žalobkyně vzhledem ke shora uvedenému uplatňuje částku ve výši , částka, (sestávající z jistiny ve výši , částka, a dlužných poplatků ve výši , částka, ) spolu se smluvním úrokem z částky , částka, ve výši 8,05 % ročně od , datum, do , datum, , smluvním úrokem z částky , částka, ve výši 8,05 % ročně od , datum, do , datum, , smluvním úrokem z částky , částka, ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 8,05 % ročně od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, .6. Soud měl z provedeného dokazování za prokázané, že žalovaná poskytnutý úvěr čerpala, avšak své smluvní povinnosti řádně neplnila, neboť sjednané splátky nehradila včas ani v plné výši. Žalobkyně proto po předchozích upomínkách úvěr v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila ke dni , datum, . Ke dni , datum, činila dlužná částka nesplacenou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, . Následné částečné úhrady žalované nezpůsobily zánik dluhu v celém rozsahu. Platba ze dne , datum, ve výši , částka, byla započtena částečně na kapitalizovaný smluvní úrok a částečně na jistinu, v důsledku čehož se nesplacená jistina snížila na částku , částka, . Další úhrada ze dne , datum, ve výši , částka, byla započtena na jistinu, která tak poklesla na částku , částka, . Žalovaná tedy dluh postupně snižovala, nikoliv však natolik, aby došlo k jeho úplnému zániku.7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro úvěry na spotřebu březnu 2024 činila 8,83 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Úvěrová úroková sazba uvedená ve Smlouvě ve výši 14,77 % ročně je tak v souladu s konstantní judikaturou odpovídá akceptovatelné výši úrokové sazby pro úvěry. RPSN je ve Smlouvě uvedeno ve výši 15,80 % ročně. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v březnu 2024 výši 9,30 %.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu s § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy důkladně posoudila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když vycházela jak z externí, tak interní databáze, jakož i z údajů poskytnutých žalovanou, a dospěla v souhrnu k závěru, že žalovaná je schopna splácet úvěr. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala řádně splácet spolu se sjednaným úrokem a plnit další podmínky úvěrové smlouvy, přesto však svůj závazek porušila, když přes opakované výzvy a upomínky žalobkyně čerpané úvěry řádně nesplácela. Žalobkyně proto využila své ve smlouvách sjednaného práva a celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Protože však žalovaná ani přes výzvy žalobkyně a předžalobní upomínku svůj zcela dluh neuhradila, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalované částky spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované i běžící podobě v zákonné i smluvní výši v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.14. Pro úplnost soud ke smluvnímu a zákonnému úroku z prodlení uvádí následující. Jestliže žalobkyně požaduje smluvní úrok postupně z částek , částka, , , částka, a , částka, za jednotlivá navazující období odpovídající provedeným částečným úhradám, uplatňuje jej v souladu se skutečným vývojem nesplacené jistiny. Totéž platí i pro požadovaný úrok z prodlení, jenž se odvíjí od výše aktuálně nesplněného peněžitého závazku. Částečné platby žalované proto nemají za následek zánik nároku na smluvní úrok ani na úrok z prodlení za dobu, po kterou příslušná část jistiny zůstávala neuhrazena; projevují se pouze snížením základu, z něhož jsou tyto úroky nadále počítány. Soud proto shledal důvodným požadavek žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, stejně jako navazující nárok na úrok z prodlení z těchto postupně se snižujících částek. Výše uplatněného příslušenství odpovídá provedeným úhradám a zohledňuje skutečnost, že žalovaná dluh hradila toliko částečně a po jeho zesplatnění zůstal po celou rozhodnou dobu v prodlení nedoplatek jistiny.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce , částka, . Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále soudním poplatkem ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.16. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny.17. Výrok o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. a) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky , částka, , částku , částka, . Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze , částka, a zbývá tedy doplatit , částka, , a na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, . Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.