36 C 103/2018-454 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 575 081 Kč z titulu majetkové újmy. Žalobu odůvodnila tím, že majetková újma vznikla žalobkyni dne 12. 10. 2016 v [katastrální uzemí] v důsledku havárie rozvodu (tzv. předávacího zařízení) zemního plynu pro společnost [právnická osoba] Ke vzniku havárie došlo při likvidaci výrobních hal na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví [právnická osoba] a.s. odstraňováním těchto staveb, kdy tyto demoliční práce prováděla žalovaná jako subdodavatel zhotovitele a nepostupovala v souladu se souhlasem k odstranění stavby a projektovou dokumentací. [právnická osoba] v červnu 2016 oznámila svůj záměr odstranit halu na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] a požádala žalobkyni o vyjádření k tomuto záměru. Žalobkyně ve svém vyjádření požadovala zachování stávajících sítí a projednání přemístění a přeložek přípojek plynu. Před zahájením demolice haly projednal ředitel pro investice [právnická osoba] se zástupcem žalobkyně postup při přeložce přípojek plynu. Předávací místa měla být zachována, stěna haly ubourána na výšku 1 m a na ni měly být přemístěny přípojky plynu. Dodávka plynu měla být obnovena od 1. 11. 2016. Dne 4. 10. 2016 byl na žádost [právnická osoba] uzavřen přívod plynu z předávacích míst do plynových přípojek. Dne 12. 10. 2016 došlo při demoličních pracích k pádu stěny haly na pozemku p. [číslo] včetně té části s předávacími místy. Předávací místa byla pádem zdemolována, došlo k vytržení podzemního plynového potrubí ze země a značnému úniku plynu. K havárii byl přivolán hasičský záchranný sbor a Policie ČR. Podařilo se kontaktovat plynového technika žalobkyně a tak asi po 15 minutách byl přívod plynu uzavřen uzavíracím ventilem v regulační stanici [anonymizováno] a tím bylo předejito další možné škodě a obecnému ohrožení. Majetková újma žalobkyni vznikla v důsledku zdemolování zařízení ve vlastnictví žalobkyně –předávacího zařízení plynu pro společnost [právnická osoba], dále tím, že žalobkyně nemohla v období od 1. 11. 2016 do 4. 1. 2017 poskytovat dodávky plynu svým odběratelům, tedy [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno], ale musela svému dodavateli distribučních služeb hradit tyto služby v plné výši a další majetkové újmy vzniklé žalobkyni v důsledku masivního úniku plynu. Dlužná částka tak sestává z částky ve výši 280 400 Kč z titulu vybudování nového předávacího místa, 291 169 Kč za nemožnost dodávek plynu odběratelům a úhrady služeb dodavateli distribučních služeb a částky ve výši 3 512 Kč za únik plynu při havárii. Škoda tedy vznikla jednáním žalované, které mělo minimálně formu vědomé nedbalosti, kdy žalovaná, ač si měla ke svému postavení vykonavatele demoličních prací počínat tak, aby svým jednáním nezpůsobila škody na cizím majetku, porušila minimálně obecnou prevenční povinnost, neboť žalobkyně se zcela jasně a konkrétně vyjádřila svým přípisem ze dne 15. 6. 2016 do stavebního řízení vedeného u stavebního úřadu při MÚ [obec], že se na demolované budově nachází přípojka zemního plynu pro [právnická osoba] a [právnická osoba] a že nemá námitek k odstranění stavby za předpokladu ponechání dosavadních sítí. Tyto skutečnosti měla žalovaná vědět při obvyklé pozornosti a žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná tyto skutečnosti před vznikem havárie věděla a přesto si počínala tak, že jejím jednáním újma vznikla. Žalovaná svoji odpovědnost nepopírala ani při řešení následků havárie s pojišťovnou při vyřizování pojistné události. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Předně žalovaná uvedla, že není ve sporu pasivně legitimována, což ostatně vyplývá i z podané žaloby, kde žalobkyně opírá svá žalobní tvrzení o dohody uzavřené se společností [právnická osoba], když ovšem žalovaná nebyla účastníkem uzavíraných dohod. Žalovaná postupovala v souladu se smlouvou o dílo ze dne 2. 9. 2016 se [právnická osoba] skart a nebyla nikým upozorněna na to, že by měla v rámci provádění demoličních prací vynechat nějaké objekty. Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu služeb dodavateli distribučních služeb ve výši 291 169 Kč, pak k tomu žalovaná uvedla, že žalobkyně ve svém prvním dopise, ve kterém uplatňovala škodu, uváděla, že porucha na plynovém vedení byla odstraněna po 31 hodinách od havárie a k přerušení dodávky plynu mělo dojít ve vztahu ke společnostem [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], které ovšem neuplatňují žádnou náhradu škody a požadovala nahradit škodu spočívající v nákladech na opravu hlavního řadu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve výši 22 900 Kč O přerušení dodávek pro společnost [právnická osoba], se v uvedeném dopisu nehovoří. Přesto žalobkyně žaluje škodu za nemožnost dodávky plynu svým odběratelům po dobu 2 měsíců, což je v rozporu s tím, co uváděla v dopisu. V tomto dopise se hovoří i o tom, že žalobkyni slíbil, že přístavky nebudou součástí demolice p. [příjmení] a nikoliv žalovaná. Je tak zřejmé, že žalovaná není ve sporu pasivně legitimována. Ve vztahu k nákladům na vybudování nových připojovacích míst ve výši 280 400 Kč žalovaná uvedla, že nejprve žalobkyně požadovala po žalované uhradit pořizovací hodnotu přístavku měření pro [anonymizováno] z roku 2009 ve výši 182 000 Kč a přístavku měření pro [anonymizováno] z roku 2012 ve výši 138 000 Kč, tedy celkem v částce 320 000 Kč. Žalovaná ve vztahu k výši škody uvedla, že takovýto požadavek na úhradu starých přístavků v jejich pořizovací hodnotě je neadekvátní i v případě, pokud by za škodu odpovídala. Žalobkyně měla navíc v úmyslu přístavky odstranit a to pravděpodobně vzhledem k jejich uplynulé životnosti a vystavět nové, což měla mít již povolené stavebním úřadem předtím, než k tvrzené škodě došlo. Žalobkyně navíc ani v žalobě neuvádí, jaké povinnosti měla žalovaná porušit a ani příčinnou souvislost mezi porušením povinností žalované a vznikem škody. Žalovaná dále v průběhu řízení uvedla, že pokud došlo k pádu stěny na předávací zařízení, pak k takovémuto pádu došlo bez zavinění žalované, kdy stěna demolované budovy se samovolně uvolnila a spadla na plynová zařízení bez jejího zavinění. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná prováděla demoliční práce v [anonymizována dvě slova] a že dne 12. 10. 2016 došlo k pádu stěny v hale na pozemku par. [číslo] včetně části s předávacími místy. Sporné mezi účastníky zůstalo škodní jednání žalované, její zavinění, příčinná souvislost mezi jednáním a následkem a účelnost, adekvátnost a výše uplatněné náhrady škody. 4. Rozsudkem ze dne 12. 12. 2018 rozhodl Okresní soud Plzeň-město jako rozsudkem mezitímním o tom, že právní základ nároku žalobou uplatněného je opodstatněný s tím, že o výši a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v rozsudku konečném. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového závěru, že žalovaná prováděla demoliční práce budov na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] skart. Soud vzal za prokázané, že žalovaná věděla, že v průběhu demoličních prací mají zůstat zachována předávací místa (předávací místa žalobkyně za účelem dodávky plynu). Za vyvrácené vzal soud tvrzení žalobkyně, že by na místě měla zůstat zeď o výšce 1,5 m, na kterou by měly být umístěny předložky plynového potrubí. Žalovaná však podle názoru soudu prvního stupně porušila prevenční povinnost podle § 2900 občanského zákoníku, neboť v závěru bouracích prací nebylo z její strany postupováno správně. Na straně žalované došlo neodborným vedením stavby k porušení předepsaného postupu prací, v důsledku čehož došlo k pádu stěny na přístavek, čímž v příčinné souvislosti došlo ke vzniku škody na straně žalobkyně. Další chybou u žalované bylo to, že práce s pásovým rypadlem svěřila nezpůsobilé osobě. Soud prvního stupně shledal na straně žalované zaviněné jednání, neboť podle jeho názoru žalovaná z projektové dokumentace věděla, že může způsobit žalobkyni škodu, pokud nebude postupovat při demoličních pracích řádně jako profesionál, jehož předmětem podnikání je mj. i odstraňování staveb, bez přiměřených důvodů spoléhala na to, že žalobkyni škodu nezpůsobí, a jednala tak minimálně ve formě vědomé nedbalosti. V důsledku jednání žalované vznikla žalobkyni škoda, a to z důvodu poškozeného předávacího místa, z důvodu nemožnosti dodávek plynu odběratelům a z důvodu úniku plynu. Co se pasivní legitimace týče, soud uzavřel, že žalovaná se zavázala provést demolici samostatně, neexistuje zde vztah podřízenosti k [příjmení] [anonymizováno], a proto žalovaná ve smyslu § 2914 občanského zákoníku jednala vlastním jménem a na vlastní riziko. Soud prvního stupně se vyjádřil i k procesní stránce věci, totiž že k námitce žalované, že žalobkyní byly listinné důkazy – spis Policie ČR, spis Stavebního úřadu [obec] a spis [právnická osoba], označeny neurčitě a žalobkyně ani ve stanovené lhůtě neoznačila důkazní návrhy konkrétními listinami z těchto spisů. Soud považoval za dostačující, že žalobkyně označila jako důkazní návrhy tyto spisy a byla-li následně soudem vyzvána ke specifikaci konkrétních listin tak, aby soud nemusel provádět k důkazu ce