34 C 252/2022-133 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 67 518 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 12. 5. 2018 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 43 241 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 831 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 11 876 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 3 677 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané částky řádně a včas, čímž porušil své povinnosti ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 16. 5. 2019, žalovaný uhradil celkem 44 400 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila k tomuto dni na jistině 25 444,78 Kč a na poplatcích 18 396,22 Kč (žaluje se na zaplacení 17 073,22 Kč). Tím, že žalovaný neplnil splátky zápůjčky řádně a včas, požaduje žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním účastníků kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 22 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 435,06 Kč a sankční poplatky ve výši 2 500 Kč. Pohledávka z této smlouvy včetně příslušenství byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022. Žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku, na kterou žalovaný nijak nereagoval.2. Žalovaný namítl neplatnost smlouvy o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy, neboť sazba RPSN vychází na 107,56 %, a proto navrhl zamítnutí žaloby kromě bezdůvodného obohacení ve výši 600 Kč ve výši rozepsané ve výroku pod bodem I.3. Soud vzal za prokázané, že v písemné smlouvě o zápůjčce datované dne 12. 5. 2018 se společnost , právnická osoba, , zavázala přenechat žalovanému peníze ve výši 45 000 Kč, a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit za to právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 43 241 Kč, která je součtem 3 kalkulačních položek, a to kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 831 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 11 876 Kč. Dlužnou částku se zavázal zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 3 677 Kč (poslední splátka měla činit 3 670 Kč). Žalovaný peníze převzal v den podepsání smlouvy. Žalovaný vrátil společnosti , právnická osoba, vrátil 12 splátek po 3 700 Kč, tedy celkem 44 400 Kč, naposledy dne 16. 5. 2019. Dne 28. 1. 2022 byla žalovaná pohledávka postoupena společnosti , právnická osoba, žalobkyni. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 odeslaným 11. 2. 2022 společnost , právnická osoba, oznámila postoupení pohledávky žalovanému a současně ho vyzvala k zaplacení žalované pohledávky a sdělila mu k tomu platební údaje. K zaplacení žalované částky vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 20. 5. 2022 v náhradní lhůtě do 27. 5. 2022 a upozornila ho, že nebude-li uhrazeno, obrátí se na soud se žalobou.4. Projevy vůle účastníků a jejich obsah jsou prokázány písemnou smlouvou o zápůjčce ze dne 12. 5. 2018 na č. l. 108, viz zejména oddíly na první stránce smlouvy a dále čl. 1.1. Skutkové zjištění, dle něhož žalovaný v den podepsání smlouvy peníze převzal, pochází z jeho vlastní kvitance ve smlouvě. To, že žalovaný vrátil společnosti , právnická osoba, částku celkem 44 400 Kč naposledy dne 16. 5. 20 19 je prokázána tabulkou na č. l. 115, jíž navíc odpovídá i tvrzení žalobkyně (§ 132 část věty za středníkem o.s.ř.). Postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 na č. l. 77 a její přílohy č. , hodnota, na č. l. 82. Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému je prokázáno dopisem ze dne 1. 2. 2022 na č. l 103 p. v. a jeho odeslání potvrzením podání na č. l. 76. Učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem 20. 5. 2022 na č. l. 110 a jeho odeslání potvrzením podání na č. l. 113.5. Po právní stránce soud posoudil věc podle §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první o. z. ve spojení s §§ 580 a 588 o. z., neboť projevy vůle právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peníze, aby je užil podle libosti, a žalovaný se chtěl - za současného převzetí předmětu zápůjčky - zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako odměna za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení.6. Žalovaný se chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první o. z. výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 o. z., a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 o. z. přihlíží i bez návrhu.7. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek „poplatku“. Tento „poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako „částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení“ a „částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“, tyto předstírají, že se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky „poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou věřitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem zápůjčky částka 45 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 43 248 Kč, tj. 75,29 % ročně (se zohledněním anuitního splácení). Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu činila v době uzavření smlouvy cca 3 % ročně. Pro posouzení výše úroku se nabízí též srovnání s úročenými úvěry z kreditních karet, které jsou průměrně úročeny úrokem ve výši cca 20 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).8. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o. z.9. Aplikace § 1802 o. z. či též obecnějších § 1792 odst. 1 a § 577 o. z. je však v právních vztazích se spotřebiteli vyloučena. Soud je povinen k eurokonformnímu výkladu § 577 o. z., (jakož i § 1802 o. z. a § 1792 odst. 1 o. z.). Přitom dle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, dle něhož členské státy stanoví, že nepřiměřené podmínky použité ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazné a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných nepřiměřených podmínek, je třeba