Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 43 288,59 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 15. 11. 2021 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 27 655 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 4 164 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení a částku 2 709 Kč za pojištění. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit bezhotovostně ve 21měsíčních splátkách po 2 270 Kč, s poslední splátkou dne 15. 8. 2023. Žalovaný však uhradil celkem pouze částku 3 045,94 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 098,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 409,59 Kč za dobu od 16. 8. 2023 do 13. 11. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 19 098,54 Kč od 16. 8. 2023 do 20. 1. 2026, úroku ve výši 15 % p. a. z částky 19 098,54 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 19 098,54 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení.2. Žalobkyně dále uvedla, že na základě další smlouvy č. , hodnota, ze dne 1. 10. 2021 poskytla její právní předchůdkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 20 853 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 13 200 Kč a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 3 444 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení a dále částku 2 709 Kč za pojištění. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit bezhotovostně ve 21měsíčních splátkách po 2 422 Kč, s poslední splátkou dne 1. 7. 2023. Žalovaný však uhradil celkem pouze částku 9 724,06 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 24 190,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 800,39 Kč za dobu od 2. 7. 2023 do 29. 9. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 413,96 ve výši 15 % p. a. z částky 24 190,05 Kč od 2. 7. 2023 do 20. 1. 2026, úroků ve výši 15 % p. a. z částky 24 190,05 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 24 190,05 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení. Všechny pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez jednání.4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřeli dne 15. 11. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 27 655 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 4 164 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení a pojistné ve výši 2 709 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit bezhotovostně ve 21měsíčních splátkách po 2 270 Kč, s poslední splátkou dne 15. 8. 2023. Z listiny označené jako „tabulka umoření“ a z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil částku 3 045,94 Kč.5. Soud dále z předložených listinných důkazů zjistil, že na základě další smlouvy č. , hodnota, ze dne 1. 10. 2021 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 20 853 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 13 200 Kč a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 3 444 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení a pojistné ve výši 2 709 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit bezhotovostně ve 21měsíčních splátkách po 2 422 Kč, s poslední splátkou dne 1. 7. 2023. Z listiny označené jako „tabulka umoření“ a z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil částku 9 724,06 Kč.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026 byly původním věřitelem , právnická osoba, postoupeny žalobkyni i touto žalobou uplatněné pohledávky za žalovaným. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne 20. 1. 2026, který mu byl odeslán dne 13. 2. 2026, jak vyplývá z podacího lístku na č. l. 21 spisu. V tomto oznámení byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od jeho doručení.7. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v říjnu 2021 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 7,45 % ročně a v listopadu 2021 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 7,68 % ročně.8. Jak bylo zjištěno ze smluv a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování úvěru v částce 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení v částce 4 164 Kč a 3 444 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok byl sjednán v sazbě 86 % u smlouvy ze dne 15. 11. 2021 a v sazbě 43 % u smlouvy ze dne 1. 10. 2021, což je ostatně uvedeno i v samotných smlouvách. Již jen v takové výši sjednaný úrok je sám o sobě nemravný.9. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.12. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatné obě celé smlouvy o spotřebitelském úvěru.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze pokud jde o částku 37 230 Kč, když v souvislosti se smlouvou ze dne 1. 10. 2021 vrátil žalovaný 9 724,06 Kč a v souvislosti se smlouvou ze dne 15. 11. 2021 částku 3 045,94 Kč. Ačkoliv úvěrové smlouvy mezi žalovaným a společností , právnická osoba, nebyly uzavřeny platně s ohledem na nemravnou výši sjednaných úroků, je žalovaný povinen vydat bezdůvodné obohacení, kterého se mu v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaný obdržela částku 50 000 Kč bez právního důvodu, je povinen žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele, uhradit nesplacenou část jistiny, tedy částku 37 230 Kč.15. Soud se již s ohledem na shledanou neplatnost smluv pro rozpor s dobrými mravy nezabýval tím, zda žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť to s ohledem na skutečnost, že se žalovaný v řízení nedomáhal stanovení splatnosti dluhu v jiné, než-li v zákonem stanovené 3 denní lhůtě tak jak mu umožňuje ust. § 87 odst. 2 z. č 257/2016 Sb., považoval za nadbytečné.16. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 1. 3. 2026. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Žalobkyně soudu doložila odeslání (doručení) výzvy ze dne 20. 1. 2026 s určením data splatnosti do 10 dnů. Výzva byla žalovanému za užití ust. § 573 o. z. doručena dne 18. 2. 2026 a ode dne uplynutí 10 dnů, tedy od 1. 3. 2026, je žalovaný v prodlení.17. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Lhůta k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu případně je možné vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 86 % a neúspěšná v rozsahu 14 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 %. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 2 165 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 288,59 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně představují částku 5 069 Kč, z níž pak 72 % činí 3 650 Kč, které musí žalovaný uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.