20 C 92/2026-55 – Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23. 3. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 8 970,27 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny 8 970,27 Kč za období od 24. 8. 2024 do 21. 10. 2025 v celkové výši 1 347,04 Kč, s kapitalizovaným úrokem z žalované jistiny 8 970,27 Kč za období od 24. 8. 2024 do 21. 10. 2025 v sazbě 12,75 % ročně v celkové výši 1 727,15 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z žalované jistiny 8 970,27 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a s úrokem 12,75 % ročně z téže částky za totéž období. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou došlo dne 26. 5. 2023 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 779152948 (dále též smlouva č. 1), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s tím se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 11 396 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 542 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení) ve výši 1 949 Kč. Vše se zavázala uhradit formou 65 týdenních splátek po 330 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 23. 8. 2024. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 12. 6. 2023. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 8 97027 Kč a na dlužném poplatku částku 8 714,89 Kč. Celkem žalovaná na pohledávku zaplatila částku 1 500 Kč. Dále se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 37 900 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z jistiny 37 900 Kč za období od 13. 4. 2025 do 21. 10. 2025 v celkové výši 2 425,60 Kč, s kapitalizovaným úrokem z žalované jistiny 37 900 Kč za období od 13. 4. 2025 do 21. 10. 2025 v sazbě 12 % ročně v celkové výši 4 082,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z žalované jistiny 37 900 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a s úrokem 12 % ročně z téže částky za totéž období. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou došlo dne 12. 4. 2023 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 779366138 (dále též smlouva č. 2), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 42 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s tím se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 55 241 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 40 807 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně, odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 9 118 Kč. Vše se zavázala uhradit formou 24 měsíčních splátek po 4 052 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 12. 4. 2025. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradil dne 12. 6. 2023. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 37 900 Kč a na dlužném poplatku částku 44 844,08 Kč. Celkem žalovaná na pohledávku zaplatila částku 8 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 došlo s účinností k témuž dni k postoupení obou pohledávek žalobci, o čemž byla žalovaná písemně informována.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena dne 26. 5. 2023 smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek 8 991 Kč představující úrok ve výši 5 542 Kč, poplatek za zpracování 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení 1 949 Kč, a to formou 65 pravidelných týdenních splátek po 330 Kč. RPSN činila 153,46 % a úroková sazba byla sjednána ve výši 76 % ročně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena dne 12. 4. 2023 smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 42 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek 51 425 Kč představující úrok ve výši 40 807 Kč, poplatek za zpracování 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení 9 118 Kč, a to formou 24 pravidelných měsíčních splátek po 4 052 Kč. RPSN činila 113,69 % a úrok byl sjednán ve výši 76 %. Částka 1 901 Kč byla použita na úhradu dřívějšího závazku ze smlouvy č. 535503010 a částka 40 099 byla žalované předána. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávky byly postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradil na první smlouvu částku 1 500 Kč a na druhou smlouvu částku 8 200 Kč. Bylo případně na žalované, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.5. Žalovaná v žádosti o úvěr v dubnu 2023 uvedla, že bydlí v nájemním bytě, je svobodná, má 1 vyživovací povinnost a je na mateřské dovolené s příjmem od ČSSZ v podobě peněžité pomoci v mateřství ve výši 20 797 Kč měsíčně. Tento příjem byl ověřen. Dále žalovaná uvedla, že v domácnosti je další příjem ve výši 25 000 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla běžné měsíční výdaje na 8 000 Kč. V květnu 2023 již žalovaná uvedla měsíční výdaje ve výši 7 000 Kč6. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvy je nutno pohlížet jako na neplatné. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny dle prvé smlouvy ve výši 10 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 8 991 Kč a dle druhé smlouvy za jistinu 42 000 Kč měla platit poplatek 51 425 Kč. V obou smlouvách byl sjednán úrok 76 % ročně. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvách rozděleny na více částí, a to na úrok, zpracování flexibilní splácení a poplatek za komfortní splácení, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvy neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatky nepředstavují nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Na tuto skutečnost lze mimo jiné usuzovat ze zjištění, že služba komfortního a flexibilního splácení je zpoplatněna vyšší částkou u smlouvy s vyšší jistinou, ačkoliv počet splátek byl nižší. Vysvětlením je právě skutečnost, že jde o skrytě sjednaný úrok. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje oba nároky z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Nadto v obou smlouvách byl pouze úrok sjednán na 76 % ročně a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v dubnu v květnu 2023 činila 9,75 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Obzvlášť za situace, kdy předchůdce žalobkyně měla přezkoumat úvěruschopnost žalované a snížit tak rizikovost úvěru na naprosté minimum. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčky bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvy nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání sml