Okresní soud Plzeň-město 21 C 160/2026-49 – Náklady řízení

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, a doplněnou dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 68 716,01 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . (dále jen právní předchůdce), uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s částkou ve výši 17 184 Kč (celkem tak 37 184Kč), představující součet úroků za půjčení peněžních prostředků ve výši 1 014 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně, částkou ve výši 9 800 Kč představující odměnu za poskytnutí úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a za hotovostní inkasu splátek ve výši 3 600Kč, to vše v pravidelných 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil 3 256Kč. Právní předchůdce uzavřel s žalovaným dále dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s částkou ve výši 12 888 Kč, představující úrok za půjčení peněžních prostředků ve výši 761 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně, částkou ve výši 7 350 Kč představující odměnu za poskytnutí úvěru, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 700 Kč a náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077Kč, to vše v pravidelných 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 10 600 Kč. Obě pohledávky vyplývající z předmětných smluv přešly na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke stejnému dni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, . Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak na svůj dluh dále ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy a zavázal se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za úvěr ve výši 17 184 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 8 % ročně a stanovena RPSN ve výši 272,44 %. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný neuhradila jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho jiného než 3 256 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy a zavázal se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za úvěr ve výši 12 888 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 8 % ročně a stanovena RPSN ve výši 272,44 %. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho vyjma částky 10 600 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly právním předchůdcem postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný byl o změnách v osobě věřitele písemně informován (oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). V rámci předžalobní upomínky ze dne , datum, byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužných částek (předžalobní výzva, doklad o odeslání ze stejného dne).4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedené smlouvy o úvěru za absolutně neplatné. Závěr o neplatnosti soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč uhradit dále částku ve výši 17 184 Kč označenou jako poplatek (v druhém případě částky 15 000Kč činil poplatek 12 888 Kč). Tento je sice ve smlouvách rozdělen na čtyři části (úrok, částka za zpracování, částka za hotovostní inkaso a poplatek za poskytnutí úvěru), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a poplatek tak představuje vedle již sjednaného úroku, skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou úvěru představuje 73 % (ve smlouvách je dokonce RPSN uvedeno ve výši skoro 273 %) a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila cca 12% ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smluv, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvy (formulářové), které neumožňují, aby byly jakýmkoli způsobem měněny na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smluv, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvy jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne , datum, sp. zn. 25 Co 183/2017).8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčených jistin s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z. , když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti na základě předmětných smluv obohatil o částku v celkové výši 35 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný uhradil částku 3 256 Kč a částku 10 600Kč (celkem 13 856Kč). Ze shora uvedených důvodů mu tak soud uložil, aby bezdůvodné obohacení ve výši 21 144 Kč uhradil (35 000Kč – 13 856Kč). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků před podáním žaloby ze dne , datum, , kde byla určena lhůta k plnění do , datum, . Jelikož žalovaný v této lhůtě svůj dluh neuhradil, dostal se od , datum, do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku žalované částky ve výši 47 572,01Kč a příslušenství nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy zde soud ve výpočtu úspěchu a neúspěchu vycházel ze součtu kapitalizovaného požadovaného příslušenství ke dni rozhodování a jistiny a dospěl k závěru, že v řízení byl převážně úspěšný žalovaný, kterému ale s tímto žádné náklady nevznikly, a proto soud nárok na náhradu nepřiznal ani jednomu z účastníků (viz výrok III. tohoto rozsudku).10. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako běžná třídenní.