21 C 76/2026-46 – Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 3. 2026 se žalobkyně po žalovaném domáhala plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí revolvingového úvěru. V žádosti uvedla údaje o své osobě a zaměstnání včetně příjmů ve výši 34 000Kč a výdajů. Žádosti žalované bylo vyhověno, a o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne 2. 8. 2019. Došlo tak k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Úvěruschopnost žalované v rámci kontraktačního procesu byla řádně prověřena. Žalované na podkladě této smlouvy byl otevřen úvěrový účet č. , hodnota, s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý revolvingový úvěr dle sjednaných podmínek upravených v čl. IV. smlouvy část Přehled podmínek revolvingového úvěru, a to měsíčními splátkami ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč (tedy 2 250Kč). Přidružená část úvěru ve výši 11 990 Kč byla v souladu s čl. IV. odst. 2) smlouvy o revolvingovém úvěru poskytnuta na účet zprostředkovatele, společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a to za účelem financování nákupu výpočetní techniky. Tato částka byla žalovanou v 8. měsíci roku 2021 splacena. Jelikož ale žalovaná dále nesplácela poskytnutý úvěru řádně a včas využila žalobkyně svého práva a v souladu se smlouvou a čl. 3. bod 3.2. písm. a) produktových podmínek, prohlásila poskytnutý úvěr za splatný v celé výši, a to ke dni 31. 3. 2025. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku ve výši 44 859,52 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 949 Kč, částku 7 292,93 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 12 % p. a. počítaného z jistiny úvěru od 19. 7. 2024 do 18. 11. 2025, částku ve výši 3 392,12 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 1. 4. 2025 do 18. 11. 2025 a dále smluvní úrok 12 % p. a. z částky 44 859,52 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12 % p. a. z částky 44 859,52 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení. Žalovaná byla o úhradu opakovaně vyzývána naposledy předžalobní výzvou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 31. 7. 2019, zesplatňujícího dopisu, předsmluvních informací, protokolu o prověření úvěruschopnosti žalované, výpisu z úvěrového účtu, obchodních podmínek, upomínky ze dne 23. 2. 2025, předžalobní výzvy ze dne 20. 11. 2025, sdělení společnosti , právnická osoba, ohledně nákupu v hodnotě 11 990Kč (a faktury k tomuto), dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně koresponduje s tvrzeními žalobkyně uvedenými výše. Tedy že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se právní žalobkyně zavázala poskytnout žalované možnost čerpat úvěr až do částky 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpanou částku včetně úhrady smluveného úroku splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaná nedodržela, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 31. 3. 2025,5. Soud se dále zabýval i tím, zda žalobkyně postupovala v souladu se z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a zjišťovala před poskytnutím úvěru, zda je žalovaná úvěruschopná. Z listiny označené jako žádost o poskytnutí úvěrového produktu soud zjistil, že žalobkyně postupovala řádně a úvěruschopnost žalované si zjistila a ověřila na základě odpovídajících údajů o jejích příjmech a výdajích. O tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy byla úvěruschopná svědčí i to, že úvěr minimálně do osmého měsíce roku 2021 řádně splácela.6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení sporu. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Žalobkyně v řízení prokázala, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalovaná čerpala peněžní prostředky, ale svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostála, když řádně a včas neplatila splátky úvěru a dostala se tak do prodlení, načež žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu včetně příslušenství. Jelikož žalovaná dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatila, soud žalobě vyhověl. Soud nemá pochybnosti o správnosti listin předložených žalobkyní a zároveň žalovaná žádné relevantní okolnosti neuzavření smlouvy či splnění svého závazku netvrdila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, byl žalobkyni přiznán podle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i zákonný úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno.10. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 195 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 291 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 808,52 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.11. lhůtách k plnění z tohoto rozsudku bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když byly určeny jako běžné třídenní. Místo plnění nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.