Okresní soud Plzeň-město 34 C 142/2026-18 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 260 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zjistila, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník či provozovatel vozidla, osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku výzvou ze dne 2. 10. 2025, doručenou dne 17. 10. 2025, a to za dobu od 23. 10. 2024 do 20. 1. 2025, a výzvou ze dne 23. 10. 2025, doručenou dne 7. 11. 2025, a to za dobu od 21. 1. 2025 do 4. 4. 2025. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 65 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud vzal za prokázané, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, RZ , SPZ, . Žalovaný neměl ode dne 23. 10. 2024 do dne 20. 1. 2025 a ode dne 21. 1. 2025 do dne 4. 4. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku dne 2. 10. 2025, která byla žalovanému doručena dne 17. 10. 2025, a dále dne 23. 10. 2025, která byla žalovanému doručena dne 7. 11. 2025. Předžalobní upomínkou vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.4. Z kupní smlouvy na č. l. 14 vyplývá, že žalovaný byl ve shora uvedených obdobích vlastníkem osobního automobilu specifikovaného v předchozím odstavci. Že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku, je prokázáno dopisy z 2. 10. 2025 a 23. 10. 2025.5. Soud vyšel z § 45 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle něhož provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 zákona ve výši součinu počtu dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla určené v § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb., a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč určené v § 6 zmíněné vyhlášky. Žalobkyně vyzvala ve smyslu § 47 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a proto její právo na příspěvek dle § 47 citovaného zákona nezaniklo. Jelikož žalovaný ve lhůtě uvedené v § 47 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nezaplatil, ocitl se v prodlení podle § 1968 věty první občanského zákoníku a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 071,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 260 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 580 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 530 Kč ve výši 741,30 Kč.