9 C 18/2021-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná zaplatila celkem částku [částka] s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Tato částka měla být splacena nejpozději do 30 dnů spolu s poplatkem [částka] za expres výplatu, poplatkem za bezpečnou splátku [částka] měsíčně a poplatkem [částka] za poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], a to [webová adresa], případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla. Žalovaná neuhradila doposud na nároku ničeho. Z toho důvodu vznikly žalobkyni další náklady, a to za upomínky 2 x [částka] a nárok na smluvní pokutu ve výši 3 % z dlužné částky, tj. ve výši [částka]. Žalovaná i přes předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, předvolání k jednání jí bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil a svou neúčast zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila několik listin včetně výpisu z bankovního účtu a fotokopie oboustranné občanského průkazu, přičemž z těchto listin vyplývá identifikace žalované, její jméno, příjmení, datum narození, a skutečnost, že byla na jí uvedený účet odeslána částka [částka]. Z ostatních listin – např. formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrové smlouvu – žádost, která není opatřena podpisem žalované, je uvedeno jméno dlužnice a výše poskytnutého úvěru. Majitelem bankovního účtu, na nějž byla poukázána částka [částka], je žalovaná. Soud uzavírá, že žalobkyně poukázala na účet žalované částku [částka]. Neprokázala však, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru, natož, že byla posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně poskytla žalované částku [částka], na niž doposud žalovaná ničeho nezaplatila. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a odeslanou téhož dne, pak vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do 30 dnů ode dne odeslání. Žalovaná doposud ničeho nezaplatila. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.:) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 561 odst. 1 o. z. ve spojení s § 562 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru, z níž žalobkyně své uplatněné nároky dovozuje. Smlouva o úvěru v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalované (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu žalované), přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalované, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo. Pokud mezi účastnicemi mělo dojít ke komunikaci prostřednictvím webového rozhraní, neuvedla, jakým způsobem a zda vůbec ověřila totožnost osoby, která o úvěr žádá a jakým způsobem identifikovala osobu, která měla odsouhlasit znění smlouvy, požádat o úvěr a která smlouvu podepsala uvedeným kódem. Žalobkyně byla povinna prokázat, že žalovaná projevila svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), ze kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila. Právní jednání žalované (a ani jeho obsah) není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalované žalobkyní ani znalost jejího bankovního účtu či předložená kopie jeho občanského průkazu. Listinné důkazy dokládají pouze jednání ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalované. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že konkrétně žalovaná učinila jakékoli jednání, jímž by projevila vůli uzavřít smlouvu o úvěru a byla seznámena s informacemi o spotřebitelském úvěru. Nebyla tak splněna podmínka § 562 o. z. a to, že právní jednání učiněné elektronickými prostředky umožňuje určení jednající osoby, která měla tímto způsobem smlouvu podepsat. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. 8. I kdyby žalobkyně prokázala uzavření úvěrové smlouvy, v daném případě ale nenavrhla důkazy k prokázání toho, zda posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitelky) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb. O této povinnosti však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, soud nemá za prokázáno, že byla ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí). 9. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží podle § 588 o. z., aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu. (Srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. března 2018, č. j. 8 Co 47/2018-50). 10. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaná povinna žalobkyni vydat. Soud uhrazenou částku započítal na poskytnutou jistinu, neboť poskytnutá plnění lze účtovat (a považovat za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Žalovaná tedy žalobkyni dosud dluží částku [částka] jako rozdíl poskytnuté a vrácené částky a tuto částku je povinna žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty 30 dnů od odeslání předžalobní výzvy, tj. 30 dnů od [datum]. Žalobkyni proto náleží úrok z prodlení ve výši daní nařízením vlády od [datum]. 11. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl pouze v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení, ve zbytku soud žalobu zamítl. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy zčásti úspěšné žalobkyni (v rozsahu 82 %) přiznal účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu 64 % (úspěch 82 % - neúspěch 12 |%). Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka]. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku [částka]. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 ci