14 C 240/2021-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným (a to po řádném a s odbornou péčí provedeném prověření úvěruschopnosti žalovaného) dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši [částka], tj. dle žalobních tvrzení o úvěru s jistinou [částka] a se souhrnným poplatkem za jeho poskytnutí ve výši [částka] (složen z poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku – odměny obchodního zástupce za hotovostní inkaso splátek [částka] a ze smluvního úroku [částka]). Ten se měl dle žalobkyně žalovaný touto smlouvou zavázat žalobkyni splácet v týdenních splátkách po [částka], kdy první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a každá další vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Daná smlouva pak také dle žalobkyně stanovila, že se v případě neplnění smluvních podmínek ze strany žalovaného stane celý dluh žalovaného k žalobkyni z dané smlouvy (včetně příslušenství) splatným, a to v termínu nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný pak dle žalobkyně nesplácel sjednané splátky úvěru a souhrnného poplatku pravidelně, a na tyto ke dni podání žaloby ([datum]) uhradil celkem částku [částka] Kč. Splatnost celého úvěru pak nastala dle žalobkyně dle výše uvedeného ustanovení smlouvy o předčasném zesplatnění závazků žalovaného z dané smlouvy k [datum]. Žalobkyně pak učinila s tímto odůvodněním předmětem řízení konkrétně nárok na zaplacení peněžitých nároků a příslušenství z dané smlouvy, a to na zaplacení částky [částka] na nesplacené jistině úvěru, na zaplacení částky [částka] na nesplaceném sjednaném smluvním úroku, na zaplacení částky [částka] na nesplaceném sjednaném poplatku – odměně obchodního zástupce za hotovostní inkaso splátek a na zaplacení částky [částka] na nesplaceném sjednaném poplatku za administrativní činnost. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že využila databáze, a to neplatných dokladů, dálkový systém společnosti [právnická osoba], insolvenční rejstřík, dále provedla kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta a kontrolou předložených dokumentů v kartě klienta. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že tato byla podepsána žalobkyní (zástupcem žalobkyně) a žalovaným dne [datum]. Z této smlouvy (ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek) soud zjistil, že dle jejího obsahu měl být na jejím podkladě žalobkyní žalovanému poskytnut hotovostní neúčelový úvěr ve výši [částka], jehož převzetí od žalobkyně v den podpisu smlouvy podpisem smlouvy žalovaný potvrdil. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný se zavazuje zaplatit žalobkyni celkem [částka] v 78 týdenních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Součástí celkové dlužné částky, kterou se žalovaný zavazoval dle zjištěného obsahu smlouvy žalobkyni ve smluvených splátkách zaplatit byl dle části II. smlouvy vedle jistiny úvěru [částka] dále úrok ve výši [částka], poplateku za zpracování a doručení úvěru ve výši [částka], a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 63,33 % ročně. 4. Z evidenční karty klienta datované dnem [datum] soud zjistil, že žalovaný žalobkyni před podpisem výše uvedené smlouvy o úvěru ze dne [datum] sdělil (vyplněním dané karty) ke svým poměrům zejména to, že je svobodný, bez vyživovacích povinností, zaměstnán na plný úvazek u společnosti [právnická osoba] jako technolog s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], měsíčními výdaji [částka] (tj. nájem [částka], životní minimum [částka], životní výdaje jiné – jako telefon, internet... [částka] a nebankovní závazky [částka]), a i to, že již měl u žalobkyně v minulosti úvěr („ refinancovací“). Dle vyplněných údajů v kartě žalovaný informace o svých příjmech ze zaměstnání doložil pracovní smlouvou a výplatní páskou (tyto listiny však žalobkyně k důkazu i přes zákonnou povinnost tyto doklady uchovat po dobu 5 let od [datum], a plynoucí z § 78 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb., k důkazu ani neoznačila a ani nedoložila). Zda a čím žalovaný doložil údaje sdělené žalobkyni k výdajové stránce svého rozpočtu, to se z dané listiny nepodává, a to stejně jako z žádného jiného z provedených důkazů. 5. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 6. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku. Žalovanému jako spotřebiteli byl poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ). 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila jeho úvěruschopnost na základě informací získaných od žalovaného, a dále nahlédnutím do databáze neplatných dokladů, dálkového systému společnosti [právnická osoba], insolvenčního rejstříku, dále tvrdila, že provedla kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta a kontrolu předložených dokumentů v kartě klienta. 15. Věřiteli je pak skutečně zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativn