7 C 290/2019-73 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále také„ smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 138,21 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky, v důsledku čehož následně došlo k [datum] k zesplatnění celého úvěru. Zůstatek nesplacení jistiny činí [částka] (včetně úroků ke dni zesplatnění). Žalobkyně dále uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 2 x [částka] za prodlení se dvěma splátkami po ve výši [částka], dále náklady v souvislosti s prodlením ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně ze zůstatku jistiny od [datum] do [datum] vždy z dlužné jistiny, celkem ve výši [částka]. Dále uplatnila nárok na úrok ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] a dále úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalobkyně vzala žalobu zpět ohledně požadovaného smluvního úroku a provedla nově započtení provedených plateb zčásti i na jistinu, tak že je požadován úrok pouze ve výši 20 %. Soud v této části řízení zastavil podle § 96 o.s.ř. 3. Pokud se týká prověření schopnosti žalovaného řádně hradit úvěr žalobkyně uvedla, že byla ze strany žalobkyně prověřena na základě ověření v evidenci exekucí a bankovním a nebankovním registru klientských informací, dále získáním informací od žalovaného (potvrzení pracovního poměru) a prověřením pohybu na účtu žalovaného. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka], a žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni splatit v 30 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], přičemž pevná úroková sazba by byla sjednána ve výši 138,21 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Celková částka splatná žalovaným by tedy činila [částka]. 6. Z otisku dat elektronického výpisu soud zjistil, že dne [datum] byla částka [částka] poukázána částka na účet [číslo] [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného a uvedeného ve smlouvě jako účet pro čerpání úvěru. 7. Z výpisu z účtu vedeného u Komerční banky č. [bankovní účet] soud zjistil, že účet je veden na jméno žalovaného a na účet byly připsány částky [částka] a [částka] k 20.12 2018 resp. [datum] od [právnická osoba] 8. Z výplatní pásky a pokynu k dočasnému přidělení a dohody o pracovní činnosti má soud za prokázáno, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] v říjnu a listopadu 2018 a mzda činila [částka] resp. [částka]. 9. Z hodnocení klienta má soud za prokázáno, že žalobkyně měla při uzavření smlouvy k dispozici následující údaje: příjem [částka], výdaje [částka] (životní minimum), jedno vyživované dítě ([částka]), bydlení [částka], bydlení u rodičů, vzdělání maturita. 10. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný zaplatil jednu splátku ve výši [částka] a po zesplatnění úvěru celkem [částka]. 11. Ze zpráv dotázaných bank soud zjistil, že průměrná roční sazba poskytovaná fyzických osobám nepodnikatelům na hotovostní neúčelový úvěr o objemu [částka] s dobou splatnosti 30 měsíců v lednu 2019 činila: u [právnická osoba] 14,1 %, u [právnická osoba] 10,233 – 13 % %, u ČSOB 8,9 % [právnická osoba] 7,5 %, u Air bank 6,9 % – 17,9 % 12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle ustanovení § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 19. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 20. Podle § 6 odst.2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 21. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 22. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka] a naproti tomu závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 30 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 138,21 % ročně. 23. Podle rozhodnutí Soudní dvora C [číslo] vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 24. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi účastníky je neplatná. 25. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o pos