11 C 64/2023-21 — Okresní soud v Přerově

1. [právnická osoba] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby soud zavázal žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] k zaplacení částky 2 620 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“), kdy na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] poskytla žalovanému po předchozím posouzení jeho úvěruschopnosti úvěr v částce 2 000 Kč, jenž žalovaný čerpal dne [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 496 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k úhradě smluvní pokuty v částce 124 Kč (0,1 % denně z dlužné částky za dobu prodlení od [datum] do [datum]) v případě porušení svých povinností dle smlouvy a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (nákladů upomínání a inkasního vymáhání) dle článku 7.4 smlouvy. Jelikož žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, dosud podle smlouvy dluží částku celkem 7 367 Kč, kdy dluh je tvořen nesplacenou jistinou úvěru v částce 2 000 Kč, neuhrazeným poplatkem v částce 496 Kč, smluvní pokutu 124 Kč (2 x 450) dle článku 7. 2 a 7.3 smlouvy a náklady upomínání v částce 4 745 Kč, jež zahrnuje paušální náklady za první (450 Kč) a druhou (650 Kč) upomínku, náklady inkasního řízení v částce 1 500 Kč, náklady 34 upomínacích sms (1 122 Kč) a náklady 33 upomínacích e-mailů (1 023 Kč). Žalovaný svůj dluh v částce 7 367 Kč nezaplatil, ač byl upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil. 3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno listinou označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], včetně výpisu z obchodního rejstříku, předsmluvních informací a kopie osobního dokladu žalovaného, že jako strany smlouvy jsou označeni [právnická osoba] a.s. (úvěrující) a žalovaný (úvěrovaný). Na smlouvě nejsou připojeny podpisy žádné ze smluvních stran, v místě podpisu věřitele o je uvedeno„ digitálně podepsáno v [obec], [právnická osoba], [datum], 13:35:11, v místě podpisu dlužníka je uvedeno„ digitálně podepsáno v [obec], jméno žalovaného, jeho rodné číslo, [datum], 19:25:41 a číslo IP adresy. Žalovanému byla dle výpisu z účtu dne [datum] poskytnuta žalobkyní částka 2 000 Kč. Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splacení poskytnutého úvěru spolu s úrokem 39 % ročně (článek 2.1 a 4.1 smlouvy), poplatkem 496 Kč (článek 4.4 smlouvy) do [datum]. Podle článku 7.1 smlouvy se žalovaný zavázal k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu prodlení. Podle článku 7.4 smlouvy byla žalobkyně po žalovaném oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v částce 450 Kč za první upomínku, v částce 650 Kč za druhou upomínku v částce 1 500 Kč za náklady vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury, v částce 31 Kč za každou e-mailovou upomínku a v částce 33 kč za každou sms upomínku. Rozpisem účelně vynaložených nákladů uplatnění pohledávky a upomínkami ze dne [datum] a [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému první a druhou upomínku k úhradě úvěru dle smlouvy. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala prostřednictvím inkasní agentury žalovaného k zaplacení dluhu dle smlouvy. 4. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k důkazu předložila výpisy z bankovního účtu na jméno žalovaného a posouzení úvěruschopnosti, z nichž bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z příjmů 18 368 Kč, celkové výdaje žalovaného získala jednak dílem z prohlášení žalovaného a dále pak ze statistického modelu, který vychází z dat publikovaných Českým Statistickým Úřadem a tyto činily 13 764 Kč. 5. Soud má za prokázáno, že žalobkyně dne [datum] zaslala na účet žalovaného částku 2 000 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil, soud však nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 8. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 9. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě smlouva o spotřebitelském úvěru měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím sítě Internet. Z provedených důkazů však nevyplývá, že to byl právě žalovaný, který o úvěr žalobkyni prostřednictvím prostředků komunikace na dálku požádal. Žalobkyně neuvedla proces uzavření smlouvy, tedy konkrétní způsob, jakým měl žalovaný o úvěr požádat, odsouhlasit podmínky a její obsah. Z tvrzení ani důkazů nevyplývá, že by žalovaný přijal návrh smlouvy svým uživatelským jménem, heslem, SMS kódem či, že by jinak vyslovil souhlas s obsahem smlouvy, podmínkami či sazebníkem, tedy že právě žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru. Z provedených důkazů nelze zjistit, jakým postupem žalobkyně ověřila totožnost osoby, která kliká na webové rozhraní a žádá o úvěr. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Ze strany žalovaného nebyla doložena žádná forma komunikace s žalobkyní telefonická ani elektronická. Pokud jde o platbu 1 Kč z účtu vedeného na jméno žalovaného, pak nelze identifikovat ke kterému úvěru se vztahuje a nelze zjistit, že by s ní byly spojeny další úkony žalovaného, zejména žádost o úvěr v konkrétní výši, souhlas s obchodními podmínkami ani se zněním smlouvy. Takovou platbou bez jiné komunikace nelze podle názoru soudu ověřit totožnost žadatele o úvěr. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný projevil svou vůli prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) pak není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného ani znalost čísla účtu žalovaného či kopie jeho občanského průkazu. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, z níž své nároky dovozovala. 13. Prokázáno tak bylo, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] z na jeho účet částku 2 000 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. 14. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva, i pokud by byla mezi účastníky uzavřena, by byla neplatná z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 136 Kč, kdy hodnota RPSN, která je ve výši 1 916 % Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrým