16 C 132/2023-33 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky 137.253,53 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o hotovostním úvěru„ mPůjčka plus“ č. GNNO48467767 ve znění VOP uzavřené dne [datum], poskytl žalované úvěr ve výši 337.000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit prostřednictvím 84 měsíčních splátek po 5.577,20 Kč v celkové výši 468.995,31 Kč při RPSN 10,37 %. Žalovaná ale vrátila poskytnutý úvěr pouze zčásti, proto žalobce dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupil a tím došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalobce se nyní po žalované domáhá přiznání nedoplatku jistiny úvěru ve výši 137.003,53 Kč a poplatků ve výši 250 Kč s příslušenstvím. V podání ze dne [datum] žalobce popsal, jak s odbornou péčí zkušeného profesionála v oboru úvěrování pečlivě zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalované. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Soud se prvně zabýval otázkou, zda má pravomoc věc projednat a rozhodnout a podle jakého právního řádu se bude věc řídit. Vycházel přitom z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] (dále jen„ Brusel 1 [příjmení]“). Žalobce je právnickou osobou mající sídlo na území Polska, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaná je občanem Polské republiky, spornou spotřebitelskou smlouvu uzavřela podle zápatí smlouvy na území ČR v [obec] a místo plnění ze smlouvy bylo v České republice, kde má žalovaná trvalé bydliště, v němž se zdržuje. Pravomoc je tudíž třeba určit podle ustanovení kapitoly II., oddílu 4, článku 18 bodu 2. Nařízení EU, podle něhož smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že má pravomoc ve věci jednat a rozhodnout. Pokud pak jde o rozhodné právo, tak soud věc posoudil podle ustanovení článku 6 odst. 1 písm. a) a také podle čl. 10 odst. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen„ Nařízení Řím I“) a uzavřel, že vztahy mezi účastníky řídí českým hmotným právem. Tento závěr rovněž vyplývá z čl. 14 [číslo]. Podmínek mBank pro poskytování hotovostních úvěrů jako přílohy sporné úvěrové smlouvy. 4. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 5. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu listiny označené jako Smlouva o hotovostním úvěru„ mPůjčka Plus“ č. GNNO [bankovní účet] ze dne [datum] ve znění Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů a VOP a Sazebníku považuje soud za prokázané, že se na úvěrové smlouvě ani na jejích přílohách nenachází vlastoruční ani elektronický podpis žalované. Samostatný ústřižek označený jako„ historie položky GNN048467767“ je podle obsahu archivním záznamem o jednotlivých krocích při komunikaci obou účastníků dne 15. a [datum]. Z jeho obsahu ale žádný elektronický podpis žalované, jež by se měl správně nacházet pod textem úvěrové smlouvy, nelze zjistit. Z obsahu žalovanou nepodepsané smlouvy ve znění označených příloh vyplývá, že se měl žalobce pro případ uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě zavázat poskytnout žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 337.000 Kč a oproti tomu se zase žalovaná měla zavázat vrátit žalobci poskytnutý úvěr v celkové výši 468.995,31 Kč v 84 měsíčních splátkách po 5.577,20 Kč, splatných vždy k 20. dni každého měsíce, přičemž zápůjční úroková sazba měla činit 9,9 % ročně a RPSN 10,37 % ročně. V čl. 7 bodu 2 smlouvy bylo mimo jiné uvedeno, že další důsledky vyplývající z případného prodlení klienta s plněním peněžitých dluhů z úvěrového vztahu jsou upraveny v bodě 6 a 7 Podmínek, podle nichž v případě, že klient nezaplatí splátku úvěru nebo jinou pohledávku žalobce řádně a včas, je žalobce mimo jiné oprávněn vypovědět smlouvu a požadovat po klientovi okamžité vrácení jistiny a splacení všech pohledávek z úvěru. Poněvadž úvěrová smlouva neobsahuje vlastoruční ani elektronický podpis žalované, žalobce neprokázal, že by dne [datum] došlo mezi účastníky k uzavření sporné smlouvy v písemné formě. 6. Pokud jde o vzájemné plnění, tak z historie úvěru ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že žalobce poskytl žalované dne [datum] částku 337.000 Kč. Bylo otázkou, kolik žalovaná žalobci na úvěrový dluh skutečně vrátila. Žalobce v žalobě konkrétně neuvedl, jakou částku žalovaná žalobci na úvěrový dluh skutečně zaplatila. Na přímou výzvu soudu ze dne [datum] žalobce ve svém podání ze dne [datum] na tuto otázku záměrně konkrétně neodpověděl a pouze odkázal na svoji excelovou tabulku, v níž měly být jednotlivé plátky uvedeny. Předložená excelová tabulka ale oproti všem zvyklostem neobsahovala závěrečnou sumarizaci a navíc její údaje se rozcházely z žalobcem předložené historie úvěru ze dne [datum], v níž kromě splátek jistiny bylo také podchyceno zaplacení 41 splátek pojistného (zatímco v excelové tabulce bylo podchyceno pouze 35 splátek) a podle úvěrové historie bylo také podchyceno zaplacení 10 poplatků po 50 Kč, zatímco excelová tabulka obsahovala pouze 9 poplatků po 50 Kč. Právní zástupkyně žalobce nebyla při jednání soudu schopna uvést elementární informaci o tom, kolik žalovaná vlastně žalobci vrátila. Z uvedených předložených rozporuplných listin je zřejmé, že sám žalobce ze svých podkladů nebyl schopen tuto skutečnost zjistit. Excelová tabulka žalobce je zjevně neúplná a tudíž nevěrohodná. Při výpočtu soud vycházel z historie úvěru (o 5 stránkách) ze dne [datum], z níž vyplývá, že žalovaná uhradila žalobci v době od [datum] do [datum] celkem částku 266.593,72 Kč. 7. Pokud jde o provádění úvěruschopnosti žalované žalobcem, z žádosti žalované o poskytnutí hotovostního úvěru„ mPůljčka Plus“ ze dne [datum], která neobsahovala vlastoruční ani elektronický podpis žalované, vyplývá, že je rozvedená, má 2 nezletilé děti, její čistý měsíční příjem od neoznačeného zaměstnavatele měl činit 37.500 Kč měsíčně. Její závazky tvořily součet sjednaných kontokorentů a kreditních karet ve výši 35.000 Kč měsíčně, součet měsíčních půjček byl ve výši 3.100 Kč, žalovaná měla hradit exekuci nebo alimenty ve výši 3.000 Kč a na domácnost vynakládala údajně 9.000 Kč měsíčně. 8. Z předloženého výpisu z konta žalované č. [bankovní účet] vedeného žalobcem za dobu od [datum] do [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaná měla v době od [datum] (od položky 309, dále jen pol.) do [datum] (pol. 467) pravidelný měsíční příjem od [příjmení] [příjmení] [jméno] ve výši 28.718 Kč a 8.500 Kč bez označení, o jaké příjmy a od koho se jedná. Měla také značné výdaje. Na uvedeném kontě byla žalovaná ke dni [datum] v minusu - 1.390 Kč, ke dni [datum] v minusu – 4.795 Kč, ke dni [datum] byla žalovaná v minusu - 5.000 Kč a ke dni [datum] byla žalovaná v minusu - 4.774 Kč (pol. 414). Dne [datum] (pol. 403) byl žalované poskytnut jiný předchozí úvěr ve výši 170.000 Kč a z následujících pohybů na účtu bylo zřejmé, že pod pol. 404 žalovaná splácí jiný úvěr ve výši 10.720 Kč, pod pol. 405 hradí dlužné splátky kreditní karty ve výši 22.728 Kč, pod pol. 406 splácí dluh na kartě ve výši 2.200 Kč, pod pol. 407 splácí jiný úvěr ve výši 10.000 Kč, pod položkou 408 splácí dluh na kreditní kartě ve výši 48.384 Kč, pod pol. 409 hradí splátky kreditní karty ve výši 1.532 Kč, pod položkou 410 hradí splátky kreditní karty ve výši 10.000 Kč, pod položkou 411 provádí převod na účet kreditní karty ve výši 56.300 Kč. Od obdržení úvěru [datum] do [datum], t.j. bějem 3 dnů žalovaná uhradila mimo běžných plateb své další skryté závazky ve výši 161.864 Kč. Ke dni [datum] je žalovaná na účtu překvapivě zase v minusu - 980 Kč. Ke dni [datum] je žalovaná v plusu + 2.868 Kč a dne [datum] žalované byl na její účet připsán sporný úvěr ve výši 337.000 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná měla před poskytnutím sporného úvěru ke dni [datum] řadu skrytých závazků, které uhradila prostřednictvím předchozího úvěru ve výši 170.000 Kč. Právní zástupkyně žalobce nebyla schopna soudu sdělit, u jaké společnosti měla být žalovaná v rozhodnou dobu zaměstnána ani v jaké výši od svého zaměstnavatele pobírala příjem. 9. Přes výzvu soudu ze dne [datum] žalobce konkrétně nedoložil a ostatně ani netvrdil, od jakého zaměstnavatele ani v jaké výši pobírala žalovaná v rozhodnou dobu příjem ze zaměstnání ani konkrétně netvrdil ani nedoložil, z jakých podkladů ověřoval pravdivost souhrnného údaje žalované o vynakládané částce 9.000 Kč měsíčně na živobytí její a 2 dětí, na bydlení, na plyn, elektřinu, odpadky, na dojíždění, mobil, internet apod. Z interních podkladů žalobce označených jako„ zakončení procesu“ nelze ověřit pravdivost údajů o reálných výdajích žalované v době před poskytnutím sporného úvěru. Podle předložených listin žalobce nezjišťoval ani neověřoval, jaké