8 C 64/2026-29 – Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně (nyní Credivo , Jméno žalobkyně A, . v likvidaci) se podanou žalobou domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku , částka, s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalovanému úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání, který se žalovaný zavázal splácet denně od , datum, , konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Žalovaný poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost. Žalovanému byl vyplacen úvěr dne , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně se domáhá jistiny , částka, , poplatku za vyplacení tranší , částka, , smluvního úroku , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, . Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému odeslána.2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy se zástupce žalobkyně z nařízeného jednání omluvila. Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z elektronického dokumentu označeného „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že ji žalobkyně (dříve obchodní firma , Jméno žalobkyně B, .) jako věřitel a žalovaný (dlužník) měli uzavřít dne , datum, distančním způsobem. Obsahem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému částku až do výše , částka, („Kreditní rámec“) jako spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání. Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého Kreditního rámce (RPSN): 1422,87 %, úroková sazba (pevná – denní úrok): 0,933 %, Datum splatnosti , datum, . Úvěr měl být splácen v denních splátkách ve výši , částka, (podle předpisu denních splátek) tedy , částka, měsíčně. Na poslední straně, v místě pro podpis žalobkyně, je dokument vlastnoručně podepsán neznámou osobou, zatímco na místě pro podpis dlužníka (žalované) je strojově čitelným písmem uvedeno „Já, , Jméno žalovaného, , rodné číslo ............potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím.“. Takový údaj ovšem sám o sobě (bez podpory dalších tvrzených skutečností a důkazů) neprokazuje, že právě žalovaný požádal o úvěr na internetových stránkách žalobkyně a distančním způsobem odsouhlasil znění (obsah) předmětného elektronického dokumentu, neboť žalobkyně k procesu uzavření smlouvy neuvedla žádná tvrzení. Tiskopis žalobkyně výpis , jméno FO, neprokazuje identifikaci žalovaného při uzavírání konkrétní úvěrové smlouvy a žádné další důkazy k prokázání této sporné skutečnosti žalobkyně nedoložila.4. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že posouzení provedla podle interní metodiky, nahlédla do databází CNCB, která spravuje která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Žádný doklad ani výstup z uvedených registrů či rejstříků žalobkyně k důkazu nepředložila. Následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Uvedené žalobkyně doložila dokladem „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně B, .“ a výpisem z účtu žalovaného. Žalovaný podle Výpisu posouzení žil sám, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 45 000, výše ověřeného příjmu , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: , částka, , další nezbytné výdaje: , částka, , ostatní zbytné výdaje: , částka, , Počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti neuveden, Rezerva pro výdaje: 500, Vypočítané minimální výdaje: , částka, , disponibilní příjem: , částka, , posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Příjem žalovaného měl být ověřen z výpisu z běžného účtu.5. Podle výpisů od společnosti Kontomatik číslo účtu: , IBAN, od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že jde o běžný účet žalovaného, (ověřeno sdělením ČSOB a.s.), jeho konečný zůstatek činil , částka, , na kreditní kartě měl žalovaný záporný zůstatek -, částka, , dále čerpal kontokorent , částka, . Na běžném účtu má žalovaný pravidelný příjem od , právnická osoba, . a jeho průměr činil , částka, měsíčně (od ledna 2024 do 7/2024 celkem příjem , částka, ), dále jsou patrné odchozí platby jako nájem , částka, v 9/2023 a 10/2023, , částka, v 2/2024, , částka, v 2/2024 a , částka, v 3/2024. Žalobkyní uvedené identifikované příjmy , částka, měsíčně byly předloženy i ke kartovému účtu , IBAN, , tedy nejde o příjmy žalovaného, ale o splácení kreditní karty žalovaným.6. Ze zprávy ČSOB č.ú. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaný je majitelem a jediným disponentem účtu, na který dne , datum, byla připsána platba od žalobkyně , částka, .7. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a v řízení nevyšlo najevo, že by poskytnutou částku žalobkyni zaplatila více než je uvedeno v žalobě a to , částka, (17 000- 16 979,41).8. Soud s ohledem na níže uvedené právní závěry další provedené důkazy pro nadbytečnost nehodnotil.9. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od žalobkyně dne , datum, na svůj účet finanční částku ve výši , částka, , přičemž dosud nevrátil jistinu ve výši , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v elektronickém dokumentu označeném jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru (viz hodnocení důkazu v odst. 3). Navíc soud nemá za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.10. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.13. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu). Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly podepsání smlouvy žalovaným, navíc neměla k dispozici ani kopii občanského průkazu žalovaného. Ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, ., nebyla prokázána, neboť nelze zjistit k jakému účelu byl výpis proveden. Předložené důkazní prostředky dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný podepsal smlouvu elektronicky nezaměnitelným způsobem se všemi důsledky pro elektronický podpis daný zákonem č. 297/2016 Sb., tedy takovým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci podepisující osoby a a