25 C 290/2020-271 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání k nemovitosti, domu č.p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. a obci , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Každý z účastníků je vlastníkem podílu v rozsahu ½ ve vztahu k celku. Žalobce již nadále neměl zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví a žalované nabídl, aby nemovitost nabyla do svého výlučného vlastnictví a žalobci vyplatila odpovídající plnění. Žalovaná souhlasila s tím, že dům převezme do svého výlučného vlastnictví, zpochybnila však plnění, která by měla být žalobci vyplacena. Žalobce proto navrhoval na vypořádacím podílu uhradit žalované částku , částka, . Na nemovitosti vázne hypoteční úvěr. V podání ze dne , datum, žalobce uvedl, že poskytnutý hypoteční úvěr splácí od okamžiku jeho poskytnutí, tj. od , datum, do současnosti výlučně on, žalovaná se na jeho splácení nijak nepodílí. , adresa, zaplatil částku , částka, a požadoval tuto částku zohlednit v rámci vypořádání.1. Žalovaná ve svém podání ze dne , datum, uvedla, že souhlasí se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, nicméně nesouhlasí s návrhem žalobce uvedeným v žalobě. Mezi účastníky probíhala poměrně dlouho mimosoudní jednání, která žalobce bez udání důvodu ukončil. Žalovaná akceptovala návrh žalobce, že se stane výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí a vyplatí žalobci vypořádací podíl, kdy jeho výše zůstala mezi účastníky nedořešena. Žalovaná uvedla, že mezi účastníky panovala v rámci mimosoudních jednání neshoda ohledně toho, zda má být zohledněno úrokové příslušenství, které přiroste k úvěru v budoucnu, když žalovaná měla v úmyslu daný úvěr převzít i s povinností toto úrokové příslušenství uhradit. Dále by dle žalované mělo být zohledněno to, že dům stojí na pozemku jiného vlastníka, a to žalované, a tato skutečnost ji činí v podstatě neobchodovatelnou. Žalovaná stanovila hodnotu nemovitosti na základě odborného vyjádření realitní kanceláře ve výši , částka, , kdy měla v úmyslu vyplatit žalobci polovinu, přičemž budou zohledněny další skutečnosti, kdy nezaplacená část úvěru činila dle tvrzení žalované ke dni podání částku , částka, , tuto částku žalovaná požadovala započíst na hodnotu nemovitosti a z rozdílu , částka, vyplatit žalobci polovinu, tedy částku , částka, . S nárokem žalobce na kompenzaci částky , částka, žalovaná nesouhlasila, když uvedla, že účastníci žili v poměru druh a družka, žalovaná se starala o rodinnou domácnost a žalobce byl výdělečně činný. Každý tedy přispíval na potřeby rodinné domácnosti podle svých možností a schopností tak, aby byla životní úroveň členů rodiny shodná. Žalovaná dále uplatnila námitku promlčení, přičemž uvedla, že splátky hrazené za 3 roky a více od doby podání žalobce ze dne , datum, jsou z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení promlčeny.2. Mezi účastníky nebylo sporu o vlastnickém právu k předmětné nemovitosti, ani o tom, že nemovitost užívá žalovaná s nezletilými dětmi a že nemovitost nelze rozdělit na polovinu tak, aby části odpovídaly podílům účastníků. Oba účastníci projevili vůli, aby zrušené spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že dům č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, nabude do výlučného vlastnictví žalovaná, která žalobci vyplatí odpovídající vypořádací podíl s tím, že bude zohledněn dluh, který se k nemovitosti váže.3. Zdejší soud rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k budově č. p. , Anonymizováno, , která stojí na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zapsané u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , a výlučným vlastníkem této nemovitosti určil žalovanou, které uložil povinnost zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši , částka, . Dále žalované uložil povinnost od právní moci rozsudku plnit povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalobcem a společností , právnická osoba, spořitelna, a.s. (v současné době , právnická osoba, .), až do úplného splacení dluhu a povinnost zaplatit žalobci částku , částka, .4. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 56 Co 89/2023-185 ze dne 29. 11. 2023 byl k odvolání žalované výše uvedený rozsudek zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Dle odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci panovala mezi účastníky řízení shoda, pokud jde o zrušení a způsob vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví ke sporné nemovitosti, spornou však byla výše vypořádacího podílu a vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu podle § 1148 občanského zákoníku. K námitce žalované vůči dodatku znaleckého posudku, podle níž měla být obvyklá cena nemovitosti stanovena se zohledněním zástavního práva, odvolací soud uvedl, že otázka nakolik zástavní právo snižuje obvyklou cenu nemovitosti, je otázkou skutkovou a odbornou z oboru oceňování nemovitostí, vycházející ze stavu trhu s nemovitostmi. I když ve smyslu ustanovení § 16c zákona č. 151/1997 Sb. se zástavní právo pro účely tohoto zákona za závadu nepovažuje, lze k této skutečnosti přihlédnout při stanovení přiměřené náhrady ve smyslu ustanovení § 1147 občanského zákoníku, neboť stanovená náhrada nemusí kopírovat zjištěnou obvyklou cenu, a to s ohledem na zvláštní okolnosti této projednávané věci, kdy zástavní právo se vztahuje k budově, která je spoluvlastnictvím účastníků, ale také k pozemku, na kterém dům stojí, který je ve vlastnictví jen žalované, a současně zajišťuje závazek jen žalobce, nikoliv obou účastníků. Je tedy na soudu prvního stupně, aby v součinnosti se znalcem aktualizoval cenu sporné nemovitosti a posoudil vliv zástavního práva na cenu nemovitosti, či výši vypořádacího podílu, a poté znovu rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ke sporné nemovitosti. Odvolací soud dále spatřoval nesprávnost rozhodnutí, pokud soud na vypořádací podíl, náležející v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k sporné nemovitosti žalobci, započetl polovinu dluhu, jehož doplacení přikázal žalované. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2354/2016, který vyslovil: „Pokud některý z účastníků řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (§ 1143 a násl. o. z.) řádně uplatní nárok na tzv. širší vypořádání (§ 1148 odst. 1 o. z.), nelze o vzájemných platebních povinnostech účastníků rozhodnout jediným výrokem a provést započtení budoucího nároku na zaplacení vyrovnávacího podílu.“ a také uvedl, že rozsudek o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodnutím konstitutivním, který práva a povinnosti teprve zakládá, a proto před nabytím právní moci rozsudku není proti nároku z něj plynoucímu možné započtení; účinky započtení totiž nastanou až v okamžiku, kdy se pohledávky setkají, stanou se způsobilými k započtení, tedy nejdříve k okamžiku právní moci rozsudku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, zatímco soud musí vycházet z právního stavu v době vyhlášení rozhodnutí, kdy ještě pohledávka na zaplacení vypořádacího podílu neexistuje. Jelikož se v projednávané věci se oba účastníci domáhali tzv. širšího vypořádání ve smyslu § 1148 občanského zákoníku, lze tento nárok v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uplatnit samostatným návrhem či vzájemným návrhem. Návrh žalobce ani návrh žalované ve smyslu ustanovení § 1148 o. z., aby souběžně s vypořádáním podílového spoluvlastnictví byly vypořádány i dluhy, však neměly náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení ve smyslu ustanovení § 79 o. s. ř., zejména neobsahovaly konkrétní částky, o kterých má soud prvního stupně rozhodnout. V tomto směru měli být oba účastníci soudem prvního stupně vyzváni, aby jednoznačně sdělili, zda podávají návrh či vzájemný návrh na vypořádání dle § 1148 o. z., a pokud je tomu tak, aby uvedli konkrétní částku, o které má soud jednat a rozhodnout. Pokud bude předmětem řízení tzv. širší vypořádání, posoudí soud prvního stupně znovu námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná, i z pohledu ustanovení § 646 občanského zákoníku, které upravuje běh promlčecí lhůty mezi osobami žijícími ve společné domácnosti tak, že mezi těmito osobami nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud tyto osoby žijí ve společné domácnosti. Za nesprávný považoval odvolací soud i výrok IV. rozsudku, kterým soud zavázal žalovanou splnit povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy uzavřenou dne , datum, mezi žalobcem a , právnická osoba, spořitelnou, a.s. Vzhledem k tomu, že se nejedná o společný dluh účastníků, nelze jeho uhrazení přikázat žalované, existenci tohoto závazku žalobce lze však zohlednit v rámci širšího vypořádání jako investici do společné nemovitosti.5. V dalším řízení vyzval zdejší soud usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, žalobce i žalovanou, aby sdělili, zda jsou jejic