Okresní soud Plzeň-sever 27 C 71/2026-26 – Náklady řízení

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 118 040 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých dílčích částek a nahradit jí náklady řízení.2. Návrh odůvodnila tím, že jako pronajímatelka uzavřela se žalovaným dne 1. 4. 2024 nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechala žalovanému do užívání rodinný dům , právnická osoba, v , adresa, a související pozemky. Účastníci sjednali nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně bez energií a služeb, splatné vždy do dvanáctého dne příslušného měsíce. Dodatkem ze dne 20. 4. 2025 sjednali od 1. 9. 2025 nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně. Žalovaný podle žalobkyně nezaplatil nájemné za březen a duben 2025, část nájemného za srpen, září, listopad a prosinec 2025 ani nájemné za únor a březen 2026.3. Soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz. Žalovaný proti němu podal včas odpor, jímž se elektronický platební rozkaz v plném rozsahu zrušil.4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že tvrzený dluh nevznikl řádným a spravedlivým způsobem. Uvedl, že jej žalobkyně o dodatku předem neinformovala a že zvýšení nájemného z 15 000 Kč na 20 000 Kč bylo nepřiměřené a protiprávní. Tvrdil také, že se v domě opakovaně vyskytovaly vlhkost a plíseň, které podstatně omezovaly jeho užívání. Podle svých tvrzení na vlastní náklady odstraňoval omítky, vysoušel a dezinfikoval prostory a zajišťoval nové omítky a malby. Žalobkyně jej měla nutit také k provádění dalších stavebních prací. Namítl rovněž neoprávněné vstupy do domu, provoz kamerového systému, zásahy do soukromí členů domácnosti a zdravotní obtíže, které spojoval s vlhkostí a plísní. Navrhl provést znalecký posudek z oboru stavebnictví, případně hygieny staveb, a ohledání domu.5. Žalobkyně tvrzení žalovaného popřela. Uvedla, že plísně nevznikly v důsledku stavebních vad, ale proto, že žalovaný v domě řádně netopil a nevětral. Podle žalobkyně žalovaný dodatek dobrovolně podepsal a po určitou dobu zvýšené nájemné bez výhrad hradil. Žalobkyně popřela rovněž neoprávněné vstupy do domu a uvedla, že kamerový systém byl umístěn pouze v exteriéru a sloužil k ochraně majetku. Setrvala na žalobě v plném rozsahu.6. Při jednání žalobkyně setrvala na žalobě a odkázala na svá písemná podání. Uvedla, že žalovaný po zahájení řízení neuhradil žádnou část žalované pohledávky. K jejímu vyčíslení odkázala na přehled dlužného nájemného a jednotlivých plateb uvedený v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Doplnila, že za měsíce, které v tomto přehledu nebyly zahrnuty, žalovaný nájemné uhradil, případně žalobkyně neměla informace o tom, že by je neuhradil. Obranu žalovaného považovala za nedůvodnou a bez významu pro posouzení uplatněného nároku. Navrhla proto, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.7. Žalovaný se k jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, ačkoli k němu byl řádně a včas předvolán.8. Soud provedl důkaz nájemní smlouvou ze dne 1. 4. 2024, dodatkem k nájemní smlouvě ze dne 20. 4. 2025, předžalobní výzvou ze dne 11. 3. 2026, doručenkou datové zprávy, podací stvrzenkou doporučené zásilky a výsledkem jejího sledování.9. Z listiny označené jako „Nájemní smlouva“, datované dnem 1. 4. 2024, soud zjistil, že v ní jsou jako smluvní strany uvedeni žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaný jako nájemce. Listina se týká rodinného domu na adrese , adresa, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, . Podle jejího obsahu měla žalobkyně přenechat uvedené nemovité věci žalovanému k užívání na dobu neurčitou od 1. 4. 2024. Žalovaný měl žalobkyni platit částku 15 000 Kč měsíčně bez energií a služeb, vždy nejpozději do 12. dne příslušného kalendářního měsíce. , právnická osoba, spojené s užíváním domu měl žalovaný převést na svou osobu a hradit samostatně. Listina obsahuje podpisy připojené u označení žalobkyně a žalovaného.10. Z listiny označené jako „Dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě“, datované dnem 20. 4. 2025, soud zjistil, že odkazuje na listinu ze dne 1. 4. 2024 a jako její účastníky označuje žalobkyni a žalovaného. Podle obsahu dodatku se měla výše měsíční platby od 1. 9. 2025 změnit z částky 15 000 Kč na částku 20 000 Kč bez energií a služeb. Ostatní ujednání obsažená v listině ze dne 1. 4. 2024 měla zůstat beze změny. Listina obsahuje podpisy připojené u označení žalobkyně a žalovaného.11. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 3. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného nájemného v celkové výši 98 040 Kč. Dluh podle výzvy tvořilo nájemné za březen a duben 2025, nedoplatky nájemného za srpen, září, listopad a prosinec 2025 a nájemné za únor 2026.12. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalobkyně dodala předžalobní výzvu do datové schránky žalovaného dne 11. 3. 2026 ve 14.27 hodin a žalovaný ji téhož dne v 15.47 hodin převzal přihlášením oprávněné osoby. Žalobkyně zaslala výzvu také doporučenou zásilkou, kterou podala dne 13. 3. 2026 a , právnická osoba, ji evidovala jako dodanou dne 17. 3. 2026.13. Podle § 2201 občanského zákoníku se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.14. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle odstavce 2 téhož ustanovení neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.15. Podle § 2249 odst. 1 občanského zákoníku může pronajímatel, neujednaly-li si strany zvyšování nájemného ani je výslovně nevyloučily, v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu se zvýšením, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent.16. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.17. Podle § 2208 odst. 1 občanského zákoníku má nájemce, který řádně a včas oznámil pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo na náhradu účelně vynaložených nákladů na opravu, pokud pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu neodstranil a nájemce mohl věc užívat jen s obtížemi. Ztěžuje-li vada užívání zásadním způsobem nebo je zcela znemožňuje, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Podle odstavce 2 téhož ustanovení si nájemce může započíst to, co může podle odstavce 1 žádat, až do výše nájemného za jeden měsíc. Podle odstavce 3 soud právo nájemci nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění a nájemce je neuplatnil do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit.18. Podle § 2264 odst. 1 občanského zákoníku zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu.19. Podle § 2265 odst. 1 občanského zákoníku odstraní pronajímatel poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu je nájemce oznámil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení může nájemce poškození nebo vadu odstranit a požadovat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné. Podle odst. 3 téhož ustanovení neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.20. Podle § 1968 občanského zákoníku je v prodlení dlužník, který svůj dluh neplní řádně a včas. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.21. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi v prodlení se splácením peněžitého dluhu úrok z prodlení.22. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.23. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu. Nájemní smlouva a její dodatek tvoří obsahově navazující listiny. Obě listiny určitě označují smluvní strany, předmět nájmu, výši nájemného a jeho splatnost a obsahují podpisy připojené u označení obou účastníků. Žalovaný nepopřel, že nájemní smlouvu uzavřel ani že předmětný dům užíval. Nezpochybnil ani pravost svého podpisu na dodatku. Soud proto z těchto listin vyšel při zjištění obsahu nájemního vztahu a výše sjednaného nájemného.24. Žalobkyně jednotlivé nedoplatky nájemného konkrétně vyčíslila a uvedla rovněž výši plateb, které žalovaný za jednotlivé měsíce provedl. Žalovaný v odporu netvrdil, že žalované částky zaplatil, nezpochybnil konkrétní výši jednotlivých nedoplatků a neoznačil žádný důkaz o dalších platbách. Jeho obrana spočívala v tvrzení o vadách domu, nákladech na jejich odstraňování, nepřiměřeném zvýšení nájemného a zásazích žalobkyně do užívání domu. Vznik nedoplatků tak nespojoval s tím, že by žalované nájemné zaplatil, ale s okolnostmi, které podle něj odůvodňovaly jeho neplacení. Ani následně tvrzení žalobkyně o rozsahu neuhrazeného nájemného konkrétně nezpochybnil a k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto při hodnocení procesních stanovisek účastníků přihlédl také k tomu, že žalovaný proti konkrétnímu a vnitřně souladnému vyčíslení jednotlivých nedoplatků neuplatnil žádné určité tvrzení o jejich zaplacení ani neoznačil důkaz o další platbě.25. Soud proto uzavřel, že žalovaný nezaplatil nájemné za březen a duben 2025, z nájemného za srpen 2025 nezaplatil 7 000 Kč, z nájemného za září 2025 nezaplatil 9 000 Kč, z nájemného za listopad 2025 nezaplatil 18 724 Kč, z nájemného za prosinec 2025 nezaplatil 13 316 Kč a za únor a březen 2026 nezaplatil po 20 000 Kč. Součet těchto částek činí 118 040 Kč.26. Nájemní smlouvou vznikla žalobkyni povinnost přenechat žalovanému předmětné nemovité věci k dočasnému užívání a žalovanému povinnost platit sjednané nájemné. Žalovaný dům v rozhodném období užíval. Podle původního ujednání činilo nájemné 15 000 Kč měsíčně a podle dodatku činilo od 1. 9. 2025 částku 20 000 Kč měsíčně. Nájemné bylo splatné vždy nejpozději dvanáctého dne příslušného kalendářního měsíce.27. Námitka žalovaného, že zvýšení nájemného odporovalo zákonu, není důvodná. Ustanovení § 2249 občanského zákoníku upravuje postup při jednostranném návrhu pronajímatele na zvýšení nájemného. V posuzované věci však žalobkyně neprovedla jednostranné zvýšení nájemného podle tohoto ustanovení. Účastníci změnili výši nájemného písemným dodatkem, který obsahuje podpisy obou smluvních stran. Omezení zvýšení nájemného o dvacet procent podle § 2249 odst. 1 občanského zákoníku proto na takovou dohodu nedopadá. Žalovaný netvrdil konkrétní okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že jeho podpis na dodatku nebyl projevem svobodné a vážné vůle. Obecné tvrzení, že jej žalobkyně o dodatku předem neinformovala a že na něj vyvíjela nátlak, bez popisu konkrétního jednání, jeho intenzity a časových souvislostí nepostačuje k závěru o neplatnosti dodatku. Soud proto při stanovení nájemného od 1. 9. 2025 vyšel z částky 20 000 Kč měsíčně.28. Ani tvrzení žalovaného o vlhkosti a plísni, nákladech na opravy a stavebních pracích nezbavovala žalovaného bez dalšího povinnosti zaplatit sjednané nájemné. Právo na slevu z nájemného, prominutí nájemného nebo náhradu nákladů na odstranění vady předpokládá splnění zákonných podmínek, zejména existenci konkrétní vady, její včasné oznámení pronajímateli, neodstranění vady pronajímatelem a odpovídající omezení možnosti řádně užívat předmět nájmu.29. Žalovaný neuvedl, kdy jednotlivé vady zjistil, kdy a jak je žalobkyni oznámil, jakou lhůtu jí poskytl k jejich odstranění ani za které konkrétní období a v jaké výši uplatnil slevu nebo prominutí nájemného. Neuvedl ani konkrétní rozsah oprav, dobu jejich provedení a výši účelně vynaložených nákladů. K jejich prokázání nepředložil žádné účtenky, faktury, fotografie, zprávy o oznámení vad ani jinou komunikaci se žalobkyní. Netvrdil ani, že vůči pohledávce žalobkyně učinil započtení určité vlastní pohledávky, a neuvedl její konkrétní výši. Jeho obecná tvrzení proto neumožňovala posoudit, zda mu vzniklo právo na slevu z nájemného, prominutí nájemného nebo náhradu nákladů, za jaké období a v jakém rozsahu ani zda se takové právo vztahovalo k nájemnému, které žalobkyně uplatnila v tomto řízení.30. Soud neprovedl žalovaným navržený znalecký posudek ani ohledání domu. Tyto důkazy nemohly nahradit chybějící skutková tvrzení o době vzniku a trvání vad, jejich oznámení žalobkyni, konkrétním omezení užívání domu ani o rozsahu práva, které měl žalovaný z vad uplatnit. Ohledání provedené v době rozhodování by navíc samo o sobě nevypovídalo o stavu domu v jednotlivých měsících, za které žalobkyně požaduje nájemné. Znalecké zkoumání příčin vlhkosti nebo plísně by bez tvrzení a důkazů o řádném a včasném oznámení vad nemohlo prokázat splnění všech zákonných předpokladů práva na slevu, prominutí nájemného nebo náhradu nákladů. Soud proto tyto důkazy jako nadbytečné neprovedl.31. Tvrzení o neoprávněných vstupech žalobkyně do domu, provozu kamerového systému, zásazích do soukromí a psychickém nátlaku se netýkala vzniku ani zániku žalované povinnosti zaplatit nájemné. Žalovaný z těchto tvrzení nevyvodil určité peněžité právo, neuvedl jeho výši a neučinil vůči žalobkyni projev směřující k započtení. Tato tvrzení proto nemohla mít vliv na rozhodnutí o uplatněném nároku. Totéž platí o tvrzených , podezřelý výraz, obtížích členů domácnosti žalovaného. Žalovaný tyto obtíže nijak nedoložil a neuplatnil v řízení nárok, který by mohl způsobit zánik žalované pohledávky.32. Žalovaný nezaplatil jednotlivé části sjednaného nájemného řádně a včas, a proto se dostal vždy následujícího dne po sjednané splatnosti do prodlení. Žalobkyni tak podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení. Pro prodlení vzniklé v prvním pololetí roku 2025 činí zákonný úrok z prodlení 12 % ročně a pro prodlení vzniklé ve druhém pololetí roku 2025 a v prvním pololetí roku 2026 činí 11,5 % ročně. Výše úroku odpovídá repo sazbě České národní banky platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž prodlení vzniklo, zvýšené o osm procentních bodů. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po jejich splatnosti do zaplacení.33. Soud na základě uvedených závěrů uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil jistinu 118 040 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I rozsudku.34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a má proto proti žalovanému právo na náhradu všech nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva.35. Předžalobní výzva ze dne 11. 3. 2026 nezahrnovala nájemné za březen 2026 ve výši 20 000 Kč, které se stalo splatným dne 12. 3. 2026. Žalobkyně však touto výzvou vyzvala žalovaného k zaplacení dřívějších nedoplatků na nájemném v celkové výši 98 040 Kč. Žalovaný na výzvu nereagoval a dlužné nájemné neuhradil. Nájemné za březen 2026 vycházelo z téhož nájemního vztahu, stalo se splatným bezprostředně po odeslání výzvy a žalovaný je neuhradil ani před podáním žaloby. Za této situace by bylo nepřiměřeně formalistické podmiňovat přiznání plné náhrady nákladů řízení tím, že žalobkyně zašle žalovanému další předžalobní výzvu vztahující se pouze k této mezitím splatné měsíční platbě.36. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 722 Kč a náklady právního zastoupení. Žalobkyně zahájila řízení návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem bylo peněžité plnění ve výši 118 040 Kč. Soudní poplatek proto činil podle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku poplatků 4 % z částky 118 040 Kč, tedy 4 721,60 Kč, po zaokrouhlení podle § 6a odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. částku 4 722 Kč.37. Při stanovení odměny za zastupování soud vycházel z tarifní hodnoty 118 040 Kč, která odpovídá výši peněžitého plnění uplatněného žalobou (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu). Podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny při tarifní hodnotě přes 10 000 Kč do 200 000 Kč částku 1 500 Kč a dále 40 Kč za každých započatých 1 000 Kč, o které tarifní hodnota převyšuje 10 000 Kč. Tarifní hodnota převyšuje částku 10 000 Kč o 108 040 Kč, tedy o 109 započatých částek po 1 000 Kč. K základní částce 1 500 Kč proto soud připočetl částku 4 360 Kč, takže odměna za jeden úkon právní služby činí 5 860 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 5 advokátního tarifu).38. Právní zástupce žalobkyně učinil pět úkonů právní služby, a to: převzetí a přípravu zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], vyjádření k odporu žalovaného [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a účast při jednání dne 5. 8. 2026 [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu].39. Soud považoval všechny uvedené úkony za potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně. Odměna za pět úkonů právní služby po 5 860 Kč činí celkem 29 300 Kč.40. Vedle odměny náleží žalobkyni za každý úkon právní služby paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za pět úkonů tak paušální náhrada hotových výdajů činí celkem 2 250 Kč.41. Náklady právního zastoupení tedy činí celkem 31 550 Kč, z toho odměna advokáta 29 300 Kč a paušální náhrady hotových výdajů 2 250 Kč. Po připočtení zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 722 Kč činí celkové náklady řízení žalobkyně 36 272 Kč.42. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni tyto náklady do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a to k rukám jejího právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).