18 C 243/2021-25 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 4. 2. 2021 domáhala proti žalované zaplacení celkové částky 24 172 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne 20. 11. 2017 žalovaná uzavřela s její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru. Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s kapitalizovaným úrokem poplatkem za vyhodnocení úvěru a, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, celkem tedy 36 372 Kč a to formou 14 splátkách. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradila za dobu platnosti smlouvy částku 12 200 Kč, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny ve výši 13 673,78 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 897,37 Kč poplatku za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 5 981,19 Kč poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 227,19 Kč inkasního poplatku ve výši 2 392,47 Kč Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. Před uzavřením smlouvy splnila právní předchůdkyně žalobkyně svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, žalovaná sama vyhledala poskytovatele úvěru. K výzvě soudu žalobkyně opětovně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky dle § 84 -89 zák. č. 257/2016 Sb., ž prověřila toto dle vnitřních kritérií – maximální počet 3 závazků u jiných věřitel, žádné zahájené exekuční řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, uvedení příjmů, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Kromě toho žalovaná služby poskytovatele úvěru sama aktivně vyhledala a pořádala o poskytnutí rychlé půjčky v hotovosti, nešlo tedy o poskytnutí úvěru na nějaké předváděcí marketingové akci. Pro případ, že by soud shledal, že nebylo dostatečně prokázáno splnění zákonné povinnosti dle zák. č. 257/2016 Sb., požadovala vydání bezdůvodného obohacení. 2. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 20. 11. 2017 ([anonymizována dvě slova]), Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 20. 11. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 598 Kč, první splátka byla splatná 7 do měsíce od podpisu smlouvy a každou další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, tedy celkem částku 36 372 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 16 372 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 1 925 Kč, částky za poskytnutí úvěru ve výši 9 000 Kč, za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 847 Kč a za inkaso v hotovostí ve výši 3 600 Kč. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela, byla vyzvána k splacení celé pohledávky. 13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pro žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatelka vystupující vůči žalované v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle § 75 a § 76 zákona o spotřebitelském úvěru byla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako bankovní poskytovatel úvěru povinna provozovat svou činnost s odbornou péčí a se žalovaným jako spotřebitelem jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Současně bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně (§ 86 a § 87) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází z