18 C 295/2020-49 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 zaplacení celkem částky 63 519,03Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že a) žalovaná uzavřela dne 1. 4. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ 1.smlouva“). Před uzavřením smlouvy poskytovat půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr – žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v této zákaznické kartě, zejm. pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouvou. Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 26 592 Kč, celkem tedy 57 592 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 960 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 26. 5. 2018. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 5 545 Kč, poplatek za administrativní činnost 13 665 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 7 382 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % p.a. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 16. 5. 2018, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaná uhradila do doby postoupení pohledávky částku 13 664 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 24 658,45 Kč dlužné částky poplatků ve výši 18 004,58 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 11 997,71 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 4 245,71 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 24 658,45 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% z částky 24 658,45 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. b) žalovaná uzavřela dne 22. 12.2016 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ 2. smlouva“). Před uzavřením smlouvy poskytovat půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr – žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v této zákaznické kartě, zejm. pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouvou. Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 18 776 Kč, celkem tedy 40 776 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 680 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 15. 2. 2018. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 3 793 Kč, poplatek za administrativní činnost 9 819 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 5 164 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % p.a. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 4. 12. 2017, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaná uhradila do doby postoupení pohledávky částku 19 920 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 12 232,64 Kč dlužné částky poplatků ve výši 8 623,36 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 6 698,05 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 2 013,12 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 12 232,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% z částky 12 232,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně opětovně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet obě poskytnuté zápůjčky dle § 84 -89 zák. č. 257/2016 Sb., v obou případech žalovaná byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalobkyně, resp. [právnická osoba] před uzavřením každé smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty a dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet každou jednotlivou zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně však z listin, na které odkazovala, k výzvě soudu předložila pouze zákaznickou kartu s tím, že kopie žalovanou předkládaných dokladů nemá k dispozici. Pro případ, že by soud shledal, že nebylo dostatečně prokázáno splnění zákonné povinnosti dle zák. č. 257/2016 Sb., upozornila, že smlouva byla uzavřena po 1. 12. 2016 a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 20. 1. 2020. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 11. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 1. 4. 2017, Smluvní podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli