18 C 204/2022-70 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 1. 12. 2021 zaplacení celkem částky 19 347,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 8. 8. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením smlouvy poskytovat půjčky splnila právní předchůdkyně žalobkyně svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr – žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny doklady uvedenými v této zákaznické kartě, zejm. pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouvou. Podle ní poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč, celkem tedy 26 283 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 439 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena1. 10. 2020. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 2 504 Kč, poplatek za administrativní činnost 5 652 Kč, odměnu za komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % p.a. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 13. 10. 2019, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaný uhradil do doby postoupení pohledávky částku 5 800 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 10 327,48 Kč dlužné částky poplatků ve výši 9 020,02 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 648,91 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 1 219,22 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 10 327,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10% z částky 10 327,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně opětovně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet každou poskytnutou zápůjčku dle § 84 -89 zák. č. 257/2016 Sb., žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně, resp. společnost [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty a dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně však z listin, na které odkazovala, k výzvě soudu předložila pouze zákaznickou kartu s tím, že kopie žalovaným předkládaných dokladů nemá k dispozici. Odkázala dále na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, dle kterého postačí, že listiny jsou věřiteli k dispozici ke dni sepsání smlouvy a jejich poskytnutí potvrdí svým podpisem dlužník na zákaznické kartě. Pro případ, že by soud shledal, že nebylo dostatečně prokázáno splnění zákonné povinnosti dle zák. č. 257/2016 Sb., upozornila, že smlouva byla uzavřena po 1. 12. 2016 a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo s účinností k 5. 1. 2021 k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 11. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 8. 2019, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 8. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, první splátka začíná běžet dnem uzavření smlouvy, tedy celkem částku 26 283 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 14 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 2 504 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč, částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu a to ve výši 29% p.a.. Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce jsou bez podpisu žalovaného. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky. 12. Ze zákaznické karty sepsané dne 8. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl způsob bydlení ubytovna, je svobodný, pracuje jako skladník, uvedl adresu svého zaměstnavatele, čistou mzdu uvedl ve výši 23 789 Kč, odhadované měsíční náklady pak uvedl 8 000 Kč měsíčně, externí splátky zápůjček pak ve výši 5 000 Kč měsíčně. Měl předložit pracovní smlouvu, 2 výplatní pásky za květen a červen 2019. 13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 14. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud zde pouze uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o zápůjčce, peněžní ústavy, zejm. pak banky, tyto smlouvy označují jako smlouvy o