Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 29.9.2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 43 691 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že jako vlastník bytové jednotky č. , hodnota, o vel. 1+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č.p. , adresa, uzavřel dne 21.3.2026 nájemní smlouvu s panem , Anonymizováno, , nar. , datum, , který dne , datum, zemřel. Po úmrtí nájemce přešla práva a povinnosti z nájmu bytu na žalovaného s tím, že nájem bytu skončí nejpozději uplynutím dvou let od přechodu nájmu, tj. ke dni 30.11.2025. Nájem byl ukončen ke dni 31.10.2024, přičemž žalovaný dluží žalobci nájemné za období od 6/2024 do 10/2024 ve výši 29 560 Kč (5 x 5 912 Kč) a dále nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za r. 2024 ve výši 14 131 Kč. Žalovaný, ač byl žalobcem o úhradu dlužné částky upomínán, na svůj dluh neplnil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.4. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 21.3.2026 bylo zjištěno, že žalobce jako pronajímatel uzavřel s p. Ivanem Rajzem, nar. 23.12.1954 jako nájemcem nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, o vel. 1+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č.p. , adresa, . Nájemné bylo ve smlouvě sjednáno ve výši 3 023 Kč měsíčně, částka za plnění spojená s užíváním bytu byla stanovena ve výpočtovém listu nájemného. Splatnost nájemného a záloh na služby byla sjednána k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce.5. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 21.3.2026 bylo zjištěno, že účastníci učinili nesporným, že práva a povinnosti z nájmu bytu přešla ke dni smrti původního nájemce na žalovaného a že tento nájem skončí nejpozději dne 30.11.2025.6. Z dohody o skončení nájmu bytu ze dne 31.10.2024 soud zjistil, že se účastníci dohodli na ukončení nájmu bytu ke dni 31.10.2024.7. Z výpočtového listu platného od 1.5.2024 soud zjistil, že nájemné činilo 3 536 Kč, záloha na služby spojené s užíváním bytu 2 376 Kč, celkem tak byl žalovaný povinen hradit 5 912 Kč měsíčně.8. Z vyúčtování služeb za r. 2024 bylo zjištěno, že předepsaná záloha na služby činila 14 256 Kč, skutečné náklady byly 28 386,12, tj. rozdíl činí 14 130,12 Kč. Splatnost nedoplatku byla stanovena k 31.7.2025.9. Z předžalobní výzvy ze dne 12.5.2025 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k plnění dlužné částky nájemného a záloha na služby za období od červa do října 2024 ve výši 29 560 Kč.10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.11. Podle §2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.12. Podle §2247 odst.1 OZ strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 4 strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.13. Podle § 2251 odst.1 OZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.14. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Soud po zhodnocení provedených důkazů při aplikaci výše uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a právním předchůdcem žalovaného jako nájemcem byla uzavřena dne 21.3.2026 platná nájemní smlouva, přičemž úmrtím původního nájemce přešla práva a povinnosti z nájmu na žalovaného. Na základě smluvního ujednání byl žalovaný povinen platit nájemné spolu se zálohou na služby v celkové částce 5 912 Kč vždy do konce příslušného kalendářního měsíce. Účastníci se dohodou ze dne 31.10.2024 dohodli na ukončení nájmu k 31.10.2024, přičemž žalovaný za období od června 2024 do října 2024 na nájemném a zálohách na služby spojené s užíváním bytu dluží celkem částku 29 560 Kč a na skutečně spotřebovaných službách 14 131 Kč. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný, netvrdil ani neprokazoval, že by na uvedený dluh cokoliv uhradil. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 43 691 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 912 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení, z částky 5 912 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, z částky 5 912 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, z částky 5 912 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení, z částky 5 912 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení, a z částky 14 131 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.17. O nákladech řízení bylo ve výroku II. rozsudku rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s §142a o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 2 385 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 185 a paušální náhradou 2x 100 Kč dle § 2 vyhl. č. 254/2015 sb.18. Lhůtu splatnosti plnění podle obou výroků rozsudku soud stanovil na tři dny od právní moci každého výroku rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.