15 C 211/2021-68 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.375,54 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % od [datum] do zaplacení. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované bezhotovostní úvěr ve výši 3.500 Kč, který měl být splacen do [datum], předmětem žalobního návrhu je tak částka sestávající z jistiny ve výši 3.500 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 655,54 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1.220 Kč. Žalobkyně, pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, požadovala, aby soud její nárok posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení. Žalobkyně pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaná svůj dluh neuhradila, ačkoli byl k jeho úhradě vyzvána 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena dne [datum], což potvrdila svým podpisem na doručence, nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Soud usnesením ze dne 25. 11. 2021 č.j. [číslo jednací], vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, a to aniž by byla jako účastník řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměna. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k výzvě soudu, kterou převzala dne [datum], což potvrdila svým podpisem na doručence, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila již v žalobě. 4. Na základě tvrzení žalobkyně a listinných důkazů žalobkyní předložených soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. se společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byla žalované bezhotovostně poskytnuta peněžitá částka ve výši 3.500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do [datum], přičemž zápůjčka byla poskytnuta za poplatek ve výši 655,54. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 občanského zákoníku, a to tak, že žalovaná se zaregistrovala na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa] a při registraci uvedla požadované osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a v rámci webového rozhraní byl žalované zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu: Smlouva o spotřebitelském úvěru s navrhovanou výší úvěru 3.500 Kč, poplatkem za zápůjčku ve výši 655,54 Kč a splatností dne [datum]. Po odeslání smluvní dokumentace byly právní předchůdkyní žalobkyně zaslány žalované peněžní prostředky ve výši 3.500 Kč, a to dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet], který žalovaná uvedla. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba], a společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V řízení nebylo zjištěno (žalovaná netvrdila a z provedeného dokazování jiný závěr nevyplývá), že by žalovaná žalobkyni (či její právní předchůdkyni) byť i jen zčásti na pohledávku ze smlouvy o úvěru plnila. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna a současně byla žalobkyní výzvou ze dne [datum], předanou poštovnímu doručovateli téhož dne, upomenuta o zaplacení dlužné částky. 5. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila a ověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, avšak přes výzvu soudu nedoložila žádné listiny týkající se procesu posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, které měla její právní předchůdkyně (úvěrový věřitel) k dispozici ke dni uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum]. V řízení tudíž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posuzovala, zda je žalovaná schopen poptávaný úvěr splácet. 6. Soud dotazem na společnost [právnická osoba] ověřil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná [celé jméno žalované], [rodné číslo], která má spolu s [jméno] [příjmení], [rodné číslo] k účtu dispoziční oprávnění. Dne [datum] je na účtu evidována příchozí platba ve výši 3.500 Kč z účtu [bankovní účet] od odesílatele [anonymizována dvě slova]. Bylo tudíž prokázáno, že částka úvěru ve výši 3.500 Kč byla žalobkyní žalované poukázána a připsána na účet žalované. 7. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 9. Podle § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dluž