Okresní soud v Prostějově 14 C 31/2026-50 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 21. 1. 2026 domáhá po žalovaných zaplacení peněžního plnění uvedeného v odst. I. výroku. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyni náležel od 4. 9. 2020 do 11. 1. 2024 spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, z celku pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalované 1 v tomto období náležel spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, na shora označené nemovité věci. Mezi žalovanou 1 zastoupenou žalovaným 2 došlo dne , datum, k uzavření dohody o užívání společné věci, ve které bylo dohodnuto, že nemovitá věc bude nadále užívána žalovanou 1, která se zavázala za nadužívání svého spoluvlastnického podílu na úkor spoluvlastnického podílu žalobkyně hradit žalobkyni měsíční náhradu ve výši 1.000 Kč splatnou vždy k 15. dni předchozího kalendářního měsíce. Žalovaná 1 ničeho neuhradila a žalobkyně za období od 1. 2. 2023 do 11. 1. 2024 eviduje dluh ve výši 11.354,80 Kč. Mezi žalobkyní a žalovanou 1 zastoupenou žalovaným 2 byla dále sjednána dohoda o uznání a splácení dluhu, ve které žalovaná 1 uznala svůj dluh vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení za nadužívání spoluvlastnického podílu v období od 1. 10. 2022 do 20. 1. 2023 v celkové výši 5.000 Kč. Dluhy žalované jsou ve smyslu § 899a odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) zajištěny zákonným ručením žalovaného 2. Dluhy nebyly splněny ani přes zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaní se ve věci přes výzvu soudu k žalobě, která byly s výzvou k vyjádření doručena zástupkyni žalované 1 i žalovanému 2 dne 28. 4. 2026 (úterý, pracovní den dle § 49 odst. 4 o.s.ř.), nevyjádřili, a v řízení zůstali nečinní (včetně matky žalované 1.). Soud po celou dobu řízení obesílal nejen žalovaného 2 coby zákonného zástupce žalované 1 a současně účastníka tohoto řízení, ale i její další zákonnou zástupkyni – matku, aby vyloučil konflikt zájmů mezí žalovanými (srov. např. Nález I.ÚS 3655/16).3. Dne 18. 8. 2026 se uskutečnilo jednání, při kterém soud provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , LV č. , hodnota, , že žalovaná 1 byla k , datum, vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. , Anonymizováno, z celku nemovité věci – pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rod. dům. Žalobkyně byla vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. , Anonymizováno, z celku této nemovité věci.5. Z dohody o užívání společné nemovité věci, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou 1 zastoupenou žalovaným 2 dne , datum, . Žalovaná 1 se zavázala hradit žalobkyni za užívání společné věci částku 1.000 Kč měsíčně, přičemž tato částka je splatná vždy k 15. dni předchozího kalendářního měsíce. Mezi smluvními stranami byla dále uzavřena dohoda o uznání a splácení dluhu, ve které žalovaná 1 uznala svůj dluh ve výši 5.000 Kč z titulu bezdůvodné obohacení za užívání nemovité věci bez řádné úhrady měsíční částky co do důvodu i výše a zavázala se jej splatit v měsíčních splátkách ve výši 1.000 Kč dle splátkového kalendáře, který byl součástí dohody. Smluvní strany sjednaly pro případ prodlení smluvní pokutu.6. Z informace o řízení na č. l. 19 spisu, že dne 1. 2. 2024 byl povolen vklad vlastnického práva pro společnost, na kterou žalobkyně převedla vlastnické právo k předmětné nemovité věci.7. Z výzev ze dne 11. 11. 2025 a ze dne 2. 12. 2025 (obě včetně dokladu o odeslání), že právní zástupce žalobkyně vyzval žalované k úhradě dlužné částky nejpozději do 16. 12. 2025, a upozornil je na možnost jejího soudního vymáhání.8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.9. Žalovaná 1 zastoupená žalovaným 2 dne , datum, uznala co do důvodu i výše 5.000 Kč svůj dluh vůči žalobkyni, přičemž se jedná o bezdůvodné obohacení, a svůj dluh se zavázala hradit ve splátkách ve výši 1.000 Kč měsíčně. Žalovaná 1 zastoupená žalovaným 2 se dále zavázala hradit žalobkyni za užívání společné věci částku 1.000 Kč měsíčně. Za období od 1. 2. 2023 do 11. 1. 2024 eviduje žalobkyně dluh ve výši 11.354,80 Kč. Na dlužnou částku nebylo ničeho uhrazeno.10. Dle § 2053 odst. 1 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.11. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle § 899a odst. 2 o. z., za peněžitý dluh dítěte, který vznikl z právního jednání učiněného před nabytím plné svéprávnosti, ručí rodič, který za dítě jednal nebo mu k právnímu jednání udělil souhlas; tím není dotčen § 876 odst. 3. Ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání tohoto dluhu.14. Soud posoudil skutkový stav podle citované právní úpravy a učinil právní posouzení věci.15. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalovaná 1 v zastoupení žalovaným 2 dne 23. 1. 2023 písemně prohlásila, že uznává vůči žalobkyni dluh, který jí vznikl z titulu bezdůvodného obohacení, ve výši 5.000 Kč. Ve smyslu § 2053 o. z. má soud za to, že dluh v době uznání trval, přičemž žalovaní tuto domněnku v průběhu řízení ničím nevyvrátili. Žalovaná 1 v zastoupení žalovaným 2 se dne 23. 1. 2023 rovněž zavázala hradit za užívání společné nemovité věci žalobkyni částku 1.000 Kč měsíčně. Žalovaná 1 však za užívání nemovité věci ničeho nehradila a dlužná částka za období od 1. 2. 2023 do 11. 1. 2024 činí 11.354,80 Kč. Žalovaný 2 ručí v souladu s § 899a odst. 2 o. z. za dluhy žalované 1. S ohledem na skutečnost, že se žalovaní dostali do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, jsou kromě dlužné částky povinni zaplatit žalobkyni dle § 1970 o. z. rovněž zákonné úroky z prodlení. Žaloba byla podána důvodně, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. (odst. I. výroku)16. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V dané věci byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen a.t.). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 1.980 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 5 úkonů právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, 2x výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a účast při jednání, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 9.900 Kč (§6 odst.1 a §7 a.t.). Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 2.250 Kč (5x450 Kč) dle § 13 odst. 4 a.t., opět za shora uvedené úkony právní služby. Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 12.150 Kč. Zástupci žalobkyně dále náleží cestovné ve výši 1.727,40 Kč, a to dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026 (cestovné je počítáno z průměrné spotřeby 7,4 l/100 km, ceny benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 34,70 Kč/1 litr, sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,90 Kč/1km jízdy a vzdálenosti 204 km). Na náhradě za promeškaný čas přiznal soud částku 1.200 Kč (za 8 půlhodin po 150 Kč) dle § 14 odst. 3 a.t. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH, které mu náleží z odměny, režijních paušálů a z náhrady za promeškaný čas, tj. DPH ve výši 2.803,50 Kč. DPH z cestovného nenáleží, jelikož (jak uvedl např. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 1. 10. 2024, č. j. 15 Co 106/2024-79) u položek vyúčtovaných v rámci cestovného (náklady na pohonné hmoty a amortizaci) částky uváděné ve vyhlášce reflektují reálné ceny včetně DPH, a proto již znovu z nich DPH nepřísluší. Soud tak přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 17.880,90 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.085 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 18.965,90 Kč.17. Soud zavázal žalované k plnění v zákonné lhůtě, když pro stanovení jiné lhůty (popřípadě plnění ve splátkách) nebyly shledány zákonné podmínky (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).