4 C 143/2019-244 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci se žalobou podanou dne , datum, domáhali po žalovaném zaplacení 66.000 Kč s příslušenstvím. Tvrdili, že jsou vlastníky podkrovního bytu v budově č.p. , Anonymizováno, , jež je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Tento byt užívali od roku , Anonymizováno, žalovaný s dcerou žalobců. Na základě dohody hradili žalovaný s dcerou žalobců žalobcům za užívání bytu částku 12.000 Kč měsíčně. Od května 2016 však nebylo za užívání bytu žalobcům ničeho hrazeno. Žalobci dali žalovanému i dceři dne , datum, výpověď z nájmu bytu. Dcera žalobců se z bytu odstěhovala, žalovaný v něm však zůstal a byt žalobcům nepředal. V září 2016 vyměnili žalobci zámky u venkovní branky a vstupních dveří do domu, žalovaný však do domu vnikl násilím. Žalovaný podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Řízení bylo vedeno před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. , spisová značka, . V březnu 2017 se žalobci odvážili do bytu vstoupit, a to na základě indikace o opuštění bytu žalovaným při soudním jednání dne , datum, . Od dubna 2016 do března 2017 nebylo žalobcům za užívání bytu ničeho zaplaceno. Žalobci proto požadují úhradu částky 66.000 Kč, tj. 11 krát 6.000 Kč (1/2 z 12.000 Kč). Žalobci současně navrhli, aby bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, . V doplnění žaloby z , datum, žalobci uvedli, od jakého data požadují úroky z prodlení, resp. že splatnost bezdůvodného obohacení by měla nastat ke konci každého odbydleného měsíce.2. Žalovaný s žalobou ve vyjádření ze , datum, nesouhlasil a navrhoval, aby byla žaloba zamítnuta, stejně jako návrh na přerušení řízení. Namítal, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení dosud nevznikl a žaloba byla podána předčasně. Poukazoval na to, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , byla zamítnuta jeho žaloba na neplatnost výpovědi. Při odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalovanému a dceři žalobců sice skutečně vznikl společný nájem bytu a že výpověď daná žalovanými z pohledu práva nemůže obstát, ovšem žalobu na neplatnost výpovědi by museli podat společně žalovaný s dcerou žalobců. Až do pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , nelze tvrdit, že mezi účastníky neexistoval nájemní vztah a že žalovaný užíval byt žalobců bez právního důvodu. Je zcela neúčelné, aby si soud v předmětné věci posuzoval otázku existence nájemního vztahu mezi účastníky, když ta je řešena v jiném probíhajícím řízení. V doplňujícím vyjádření z , datum, žalovaný namítal, že žalobcům nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním bytu nevznikl a není jisté, zda jim vůbec vznikne. Mezi účastníky vznikl nájem bytu, kdy až do dubna roku 2016 byli společnými nájemci bytu žalovaný a dcera žalobců. V případě neplatnosti výpovědi by žalovaný byl povinen hradit žalobcům za užívání bytu v období po doručení výpovědi z nájmu (tj. od května 2016) i nadále nájemné a nejednalo by se o nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobci podali žalobu o vydání bezdůvodného obohacení zcela předčasně. Žalovaný hradil nájemné za užívání bytu od poloviny roku 2012 až do dubna roku 2016 v hotovosti k rukám žalobce a), aniž by mu žalobci vystavili potvrzení o splnění jeho závazků, tj. kvitanci. Žalovaný žalobce a) o vystavení kvitance opakovaně marně žádal. Žalovaný přestal nájemné od května 2016 platit z důvodu chování žalobců, kteří mu nevystavili požadovanou kvitanci, doručili mu výpověď z nájmu bytu a současně začali zpochybňovat vznik a existenci nájemního vztahu mezi nimi a žalovaným. Tím, že žalobci odmítli vystavit řádnou kvitanci ve smyslu ustanovení § 1949 o. z., se sami ocitli v prodlení. Žalovaný v e-mailu ze dne , datum, žalobce upozornil, že další platby poskytne až po vystavení řádné kvitance. Žalovaný tak nemůže být v prodlení s úhradou dluhu. Žalovaný začal v létě roku 2016 byt postupně vyklízet. Žalobci se na počátku září 2016 pokusili žalovanému byt znepřístupnit výměnou zámků. Žalovaný si v této situaci musel zjednat do bytu přístup. Definitivně žalovaný byt vyklidil a opustil na konci září roku 2016. O tom informoval dceru žalobců. Od října roku 2016 začala dcera žalobců byt užívat při trávení času s nezletilým synem. Tvrzení žalobců, že se chopili držby bytu na konci března 2017 je proto účelové. Předmětný byt se nachází v domě, kde oba žalobci rovněž bydlí, a již z toho důvodu nemohou tvrdit, že od října roku 2016 až do března 2017 nevěděli, zda žalovaný byt ještě neužívá. Toto potvrdila i zástupkyně žalobců při jednání dne , datum, .3. V replice z , datum, žalobci uvedli, že námitka předčasného podání žaloby nemůže obstát, když je zcela zjevné, že nárok žalobců již vznikl, není však jasné, zda vznikl jako bezdůvodné obohacení či jako nárok na zaplacení z nájemní smlouvy. Partnerem žalobců ve věci užívání bytu byla vždy pouze jejich dcera. Žalovaný bydlel v bytě pouze proto, že si jej dcera žalobců k bydlení přizvala. Po rozpadu vztahu dcery žalobců a žalovaného žalovaný 2x z vlastní vůle zaplatil žalobcům příslušnou částku prostřednictvím pošty. Žalobci nikdy nebyli povinni vystavit žalovanému jakoukoli kvitanci. Požadavek kvitance byl pouze dalším šikanózním požadavkem žalovaného. Žalobci nemohli být jako věřitelé v prodlení, když nebyli ve smluvním vztahu s žalovaným. Žalovaný požádal o kvitanci za dřívější plnění, což nijak neovlivňuje jeho povinnost platit budoucí závazky. Žalovaný v rámci řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 uvedl, že má zájem v nejbližší době v bytě i nadále bydlet, resp. je ochoten se z bytu odstěhovat až jeho syn dosáhne věku, kdy bude možné bez problémů realizovat jeho převoz na větší události do místa případného budoucího bydliště žalovaného v Praze či okolí. Je možné, že žalovaný již dříve než v březnu 2017 v bytě nepobýval, to však neznamená, že by byt odevzdal dle § 2292 o. z., či že byt jinak zpřístupnil. Není pravdou, že by žalovaný žalobce či jejich dceru informoval o tom, že byt vyklidil. Žalobci se o tom dozvěděli teprve na soudním jednání v březnu 2017. Žalovaný žalobcům nikdy nevrátil klíče od bytu. Dům má dva zcela samostatné vchody. V doplňujícím podání ze dne , datum, žalobci uvedli, že žaloba na neplatnost výpovědi byla pravomocně zamítnuta. Soud prvního stupně došel k závěru, že nájemní vztah vznikl mezi žalobci a žalovaným společně se , jméno FO, . Výpověď nebyla dle soudu prvního stupně oprávněná, žaloba byla zamítnuta z důvodu, že byla podána pouze žalovaným, nikoli oběma nájemci, jak je nezbytné v případě společného nájmu. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že žalovanému a , jméno FO, vznikl společný nájem a že žalobu je třeba zamítnout pro nedostatek aktivní legitimace, když žalovaný do řízení nijak nezahrnul svoji společnou nájemkyni , jméno FO, . Odvolací soud se nijak nevyjádřil k platnosti či oprávněnosti podané výpovědi. Žalobci jsou nuceni vyjít ze závěrů Obvodního soudu pro Prahu 6 (byť s nimi nesouhlasí) a uzavřít, že výpověď daná žalovanému nebyla oprávněná. Nárok, který vznikl žalobcům, je tak nárokem z nájemní smlouvy, resp. nárokem na placení nájemného. V souladu s § 2251 odst. 1 o. z. byly jednotlivé částky nájemného splatné 5. dnem příslušného měsíce. Z tohoto důvodu žalobci navrhli změnu žaloby co do okamžiku, od něhož požadují zákonný úrok z prodlení.4. V doplňujícím vyjádření z , datum, žalovaný uvedl, že byt opustil v září 2016, kdy urychleně přehodnotil situaci v reakci na chování žalobců a nátlak, který na něj vyvíjeli. V dubnu 2016 žalovaný žil v bytě téměř 4. rokem. Dne , datum, , jméno FO, bez předchozí domluvy byt opustila a odstěhovala se i se společným synem k žalobcům do jejich sousedního bytu. Pro žalovaného to byla překvapivá a velmi zatěžující situace. Téhož dne podala dcera žalobců k soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilému synovi a návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhala svěření společného syna do své výlučné péče a určení omezeného styku se žalovaným. Dne , datum, Obvodní soud pro Prahu 6 svým usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vydal předběžné opatření, kterým fakticky nastolil režim střídavé péče. Již s ohledem na tuto skutečnost bylo objektivně žádoucí, aby žalovaný mohl v bytě i nadále pobývat. Dne , datum, do bytu vstoupili žalobci a oznámili žalovanému, že pro něj mají dopis ve věci nájmu a že chtějí podepsat jeho převzetí. Žalovaný byl pod značným tlakem a sdělil žalobcům, ať mu dopis doručí poštou nebo ať se obrátí na jeho právního zástupce. Žalobci po této reakci žalovaného tehdy z bytu odešli. Dne , datum, pak žalovaný obdržel emailovou zprávu s přiloženým dopisem „Výpověď nájemní smlouvy“ ze dne , datum, . Žalovaný podal proti výpovědi z nájmu v dopise ze dne , datum, námitky. Právní zástupce žalobců na doručené námitky proti výpovědi reagoval prostřednictvím emailové zprávy ze dne , datum, , kdy sdělil, že žalobci trvají na podané výpovědi i na požadovaném vyklizení bytu nejpozd