6 C 236/2017-1112 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobou z [datum] se žalobkyně vůči žalovaným domáhala jednak povinnosti zdržet se užívání a braní užitku ze zemědělských pozemků: p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec] u Rakovníka, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Chrášťany v k. ú. [obec] u [anonymizováno], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále se domáhala uspořádání poměrů mezi žalobkyní a žalovanou 1) ohledně označených pozemků v žalobě. Konečně se domáhá také vůči oběma žalovaným, zaplacení částky [částka] s tím, že plněním jedné z žalovaných zaniká ve stejné výši plnění druhé z žalovaných. 2. Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum] soud k zpětvzetí žalobkyně zastavil řízení, pokud se žalobkyně žalobou domáhala uložení povinnosti zdržet se užívání a braní užitků ze zemědělských pozemků a dále pokud se domáhala uspořádání poměrů mezi žalobkyní a 1) žalovanou ohledně označených zemědělských pozemků s tím, že v řízení bylo dále pokračováno toliko ohledně uplatněného nároku žalobkyně na náhradu škody. Ten žalobkyně odůvodňuje zejména tím, že spolu s žalovanou 1) jsou podílovými spoluvlastnicemi pozemků: p. [číslo] – orná půda, o výměře 20427 m2, p. [číslo] – orná půda, o výměře 5974 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 28234 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 108 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 21238 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 518 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 5064 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 647 m2, p. [číslo] orná půda, o výměře 2399 m2, p. [číslo] orná půda, o výměře 842 m2, [parcelní číslo] – trvalý travní porost, o výměře 780 m2, [parcelní číslo] – trvalý travní porost, o výměře 727 m2, p. [číslo] orná půda, o výměře 1466 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 5057 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 3950 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 2227 m2, p. [číslo] – orná půda, o výměře 7131 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1888 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 3537 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 6776 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 324 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 502 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 540 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1611 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 984 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1667 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 2793 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1690 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 3745 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1745 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 4086 m2 v k. ú. [obec] u [anonymizováno], zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Chrášťany [anonymizováno] k. ú. [obec] u [anonymizováno] (dále také jen,,předmětné nemovitosti‘‘), a to každá v ideálním podílu jedné ideální poloviny. 3. Dále žalobkyně uvádí, že spoluvlastnický podíl jedné ideální poloviny nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené s původními vlastníky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli každý uzavřenou samostatnou nájemní smlouvu s žalovanou 2) dne [datum] a to na dobu 10 let. Před uplynutím desetileté lhůty [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalované 2) zaslali výpověď ze dne [datum], ty však žalovaná 2) odmítla respektovat. Uvedené nájemní smlouvy přitom byly uzavřeny podle mínění žalobkyně tak, že předmětem nájmu nájemní smlouvy s [jméno] [příjmení] byl spoluvlastnický podíl na pozemcích ve výši 2/6 a v případě [jméno] [příjmení] byl spoluvlastnický podíl na pozemcích ve výši 1/6. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] žalobkyně dovozuje, že v obou případech nájemní smlouva je absolutně neplatná, neboť jejím předmětem není věc v právním smyslu. K žalované 2) dále uvádí, že je dceřinou společností žalované 1) a je nepochybné, že zájmy těchto subjektů jsou provázány. K nároku na náhradu škody dále uvádí, že měla snahu se dohodnout o rozdělení a užívání uvedených pozemků v odstavci 1. žaloby, k dohodě však nedošlo. Žalovaná 2) ačkoli nemá dle mínění žalobkyně pro užívání pozemku platný právní titul, pozemky fakticky užívá a těží z jejich produkce zisk. Kromě toho některá ze žalovaných uplatňuje u SZIF, nároky na dotace v celkové výměře pozemků uvedených v článku I. žaloby. Tím, že žalované neumožňují žalobkyni užívat uvedené pozemky v míře odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobkyně, znemožňují žalobkyni podle jejího názoru vyprodukovat zisk z hospodaření na uvedených pozemcích a zároveň způsobují žalobkyni škodu, která jí vzniká tím, že žalobkyně nemůže na předmětné pozemky a to ve výměře odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu uplatnit nárok na jednotlivé dotační tituly u SZIF. Dále žalobkyně uvádí kalkulaci svého nároku s tím, že škoda spočívající v ušlých dotacích na chmelnice činí [částka] a celková škoda týkající se chmelnic činí [částka]. U zbývající výměry pozemků, která představuje ornou půdu, činí škoda vzniklá v ušlých dotacích [částka] a celková škoda týkající se výměry pozemku orné půdy s pěstováním řepky činí [částka]. Dále v případě pěstování pšenice činí ušlé dotace [částka] a škoda týkající se výměry pozemku orné půdy s pěstováním pšenice činí celkem [částka]. 4. Žalovaná 1) v písemném vyjádření k žalobě z [datum] navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že původním nájemcem předmětných pozemků byla na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba] - 1. obchodní společnost, spol. s r. o., následně do postavení pronajímatele vstoupili dědici po zemřelém [jméno] [příjmení] v souladu s ustanovením § 680 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,obč. zák.). Žalovaná 1) uvádí, že společnou vůlí pronajímatelů bylo, aby se nájemcem předmětných pozemků stala žalovaná 2) a z toho důvodu byly uzavřeny obsahově identické nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy [jméno] [příjmení], jemuž byla předložena k podpisu nájemní smlouva totožného znění ji výslovně podepsat odmítnul s tím, že souhlasí s podmínkami nájmu tak, jak vyplývají ze smluv uzavřených s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná 1) namítla, že tvrzení žalobkyně, že předmětem nájmu podle uvedených smluv je spoluvlastnický podíl, není pravdivé. Ze znění nájemní smlouvy totiž vyplývá, že vůlí [jméno] [příjmení] bylo pronajmout předmětné pozemky jako celek, nikoli pouze spoluvlastnický podíl k nim, totéž platí o nájemní smlouvě uzavřené s [jméno] [příjmení], kdy i její vůlí bylo pronajmout pozemky jako celek. Uzavřením těchto nájemních smluv, které jsou identické a byly uzavřeny v týž den majoritními spoluvlastníky předmětných pozemků, vyjadřující vůli pronajmout pozemky jako celek, tak došlo k uzavření platné nájemní smlouvy zavazující všechny spoluvlastníky, tedy i [jméno] [příjmení] a opravňující žalovanou 2) užívat tyto pozemky jako celek. Dále žalovaná 1) podotýká, že vedlejším účastníkem nájemních smluv byla [právnická osoba] – 1. obchodní společnost, spol. s r. o. a to právě na důkaz toho, že její práva a povinnosti k předmětným pozemkům jako celku přecházejí ve stejném rozsahu na žalovanou 2). Nájemní smlouva uzavřena majoritními spoluvlastníky předmětných pozemků, tak dle žalované 1) byla uzavřena platně a zavazuje rovněž minoritního spoluvlastníka [jméno] [příjmení]. Na žalobkyni pak ve smyslu § 2221 odst. 1 obč. zák. ve spojení s ustanovením § 3074 odst. 1 obč. zák. přešla práva a povinnosti z takto platně ujednaného nájmu. Pokud jde o učiněnou výpověď [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze [datum], považuje žalovaná 1) výpovědi, pokud jde o výpověď spoluvlastnického podílu, za absolutně neplatnou s odkazem na judikaturu označenou žalobkyní, a pokud se jedná o výpověď pozemků jako celku, nejsou tyto výpovědi vzhledem k majorizaci výpověďmi platnými, což platí také o výpovědi učiněné žalobkyní v jejím podání z [datum]. Trvá-li tedy nájem předmětných pozemků, je žaloba nedůvodná. 5. Obdobně žalovaná 2) v podání z [datum] učiněném prostřednictvím zástupce argumentuje, že nájemní smlouva byla uzavřena nadpoloviční většinou spoluvlastníků, kdy také v samotném textu smlouvy je uvedeno, že pronajímatel pronajímá pozemkové parcely. Na danou věc dopadá ustanovení § 40 odst. 3 obč. zák., dle kterého činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejích podpisy na téže listině, kdy předmětná nájemní smlouvy je obsažena na písemnostech s obsahově totožným zněním, které byly uzavřeny stejný den. Dále vyjadřuje žalovaná 2) nesouhlas s argumentací žalobkyně s poukazem na pravidelné přebírání sjednaného nájemného a v písemné výpovědi spoluvlastníků. Dle žalované 2) tak nájemní