16 C 382/2020-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14.8.2019 mezi [právnická osoba] vries [právnická osoba], a společností [právnická osoba] Smlouva o půjčce byla uzavřená se společností [právnická osoba] Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2017 [číslo] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul žalovanému úvěr ve výši 8000 Kč, který měl být splacen dne 2017 [číslo]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 8000 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovanému bylo přiděleno klientské [číslo]. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 2017 [číslo]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2019 [číslo]. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného tj. [právnická osoba], zda mu byla v měsíci říjnu 2017 zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 8000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Výzva k plnění byla zaslána dne 2019 [číslo]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila. Po předchozí omluvě se k jednání nedostavil žalobce ani jeho zástupce. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že soudu byla předložena úvěrová smlouva [číslo] kde žalovaná je označena jménem, rodným číslem, číslem občanského průkazu, trvalým pobytem, e-mailovou adresou a číslem mobilního telefonu. V této listině se podává, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytne žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, s úrokovou sazbou 0. Úvěr má být poskytnut na účet č. [bankovní účet]. Celková doba trvání byla sjednána na 30 dnů. V bodu 14 smlouvy bylo sjednáno, že smlouva nabývá platnosti ve chvíli, kdy klient ověří svůj bankovní účet prostřednictvím aplikací Instator či Kontomati, případně převedením verifikační platby a to ve výši 1 Kč na bankovní účet uvedený v článku 1. Tato smlouva nabývá účinnosti ve chvíli, kdy společnost vystaví klientovi potvrzení o poskytnutí a zašle jej na telefonní číslo klienta. Smlouva nenese žádné podpisy v žádné formě. Soudu dále byl předložen podací lístek ze dne 18. 11. 2019, smlouva o postoupení pohledávky ze dne 14. 8. 2018, všeobecné obchodní podmínky. Dle výpisu z běžného účtu vedeného u [právnická osoba] [příjmení] dne [datum] částka 8 000 Kč byla zaslána na účet č. [bankovní účet] označeného jménem žalované. Ze dne 18. 11. 2019 pochází oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě před podáním žaloby. 4. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nevznikl závazek v podobě smlouvy o půjčce. Dle ust. § 2392 odst. 1 o. z. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. dle § 2392 odst.1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Pokud žalobkyně v žalobě označuje závazkový vztah jako smlouvu o úvěru, nelze tomuto přisvědčit, zejména s ohledem na fakt, že jedním z definičních znaků úvěru je sjednání úroku, což v daném případě učiněno nebylo. 5. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je projednatelnou, neboť nárok, který je uplatňován žalobkyní není zaměnitelný s jiným možných požadavkem žalobkyně zejména s ohledem na přesnou specifikace čísla smlouvy, na základě které mělo dojít k poskytnutí tvrzených finančních prostředků. Soud se proto nadále v řízení zabýval otázkou, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření tvrzeného smluvního vztahu, tedy zda a za jakých podmínek byla uzavřena smlouva o úvěru. 6. Dle ust. § 1824 o.z., mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez fyzické přítomnosti smluvních stran. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje dle ust. § 561 o. z. podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Odst. 2 výše uvedeného ustanovení stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Soud má za to, že na základě předložených listinných důkazů nebylo možno učinit závěr o tom zda záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé a byly provedeny systematicky a posloupně, neboť žalobkyně soudu tyto záznamy nepředložila v rozsahu a posloupnosti, tak jak byly uváděny v žalobních tvrzeních, ani tak jak byly popsány ve smlouvě, tedy že došlo k ověření účtu žalované, vystavení potvrzení o poskytnutí a zaslání na telefonní číslo žalované, že právě žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila. Podle ust. § 1724 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 je smlouva uzavřená, jakmile si strany ujednaly její obsah. Žalobkyně neprokázala, že žalovaná projevila vůli uzavřít s předchůdcem žalobkyně smlouvu tvrzeného obsahu. Z předložených listin - nelze dovodit popsaný proces uzavření předmětné smlouvy, neboť nebylo prokázáno ani ověření účtu žalované a ni vystavení tvrzeného potvrzení. Nelze tedy dovodit projev vůle žalované přijmout návrh smlouvy, případně učinit návrh smlouvy vůči právnímu předchůdci žalobkyně, tedy dovodit jaký návrh činí či přijímá. Soud proto dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření tvrzeného smluvního vztahu. 7. Právní úprava bezdůvodného obohacení je obsažena v ustanoveních § 2991 až § 3005 o.z. Dle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Vznik bezdůvodného obohacení má za následek, že osoba, jejíž majetková sféra se rozšířila, ač se rozšířit neměla, popřípadě, v jejíž majetkové sféře nedošlo k úbytku, ač k němu dojít mělo, novou terminologií označována jako "obohacený", je povinna ochuzenému vydat, oč se na jeho úkor obohatila. Vznik bezdůvodného obohacení je tedy příčinou vzniku závazkového právního vztahu mezi obohaceným a ochuzeným. Žalobnímu návrhu nebylo možno vyhovět ani podle ustanovení ukládajícího vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v majetkovém prospěchu plněním poskytnutým bez právního důvodu. Nelze-li z vyložených důvodů mít za prokázané, že to byla žalovaná, kdo s předchůdkyní žalobkyně právně jednal, a nebyl-li současně označen žádný důkaz, z něhož by bylo možno zjistit, že tento účet žalované patří, nelze uzavřít, že žalované vznikl provedením této platby jakýkoliv majetkový prosp