10 C 121/2024-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Vedle jistiny se žalovaná zavázala zaplatit částku 28 834 Kč představující kapitalizované úroky zapůjčené peněžní prostředky ve výši 19 633 Kč s úrokovou sazbou 22,44 % a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku 1 701 Kč jako poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků a poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 65 měsíčních týdenních splátkách po 906 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 7. 11. 2022. Žalovaná neplnila splátky řádně a včas. Uhradila pouze částku 4 530 Kč. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla základní údaje o svých možnostech splácet úvěr. Úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaná je způsobilá ke splácení úvěru, proto jí byl poskytnut. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou následně postoupena žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem. Žalovaná dlužnou jistinu s příslušenstvím zcela neuhradila ani po upomínkách. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 52 136,80 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 26 117,86 Kč, poplatku ve výši 26 018,94 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 417,54 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 274,76 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 26 117,86 Kč od 28. 09. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 22,44 % ročně z částky 26 117,86 Kč od 28. 09. 2023 do zaplacení.O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o. s. ř. bez nařízení jednání, nebylo možné rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ustanovení § 101 odstave 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí mezi jednáními nevyjádřila.2. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru č. , číslo, zjistil, že dne , datum, byla smlouva uzavřena na základě žádosti žalované meziProvident , právnická osoba, a žalovanou v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru s příslušenstvím, zaplatit úroky a platby, to vše ve 65 týdenních splátkách po 906 Kč včetně poplatků, tedy celkem částku 58 834 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 22,44 %. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná uvedla své měsíční příjmy a výdaje. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 30 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že dne 21. 9. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2024 byla žalobkyně vyzvána k úhradě k dlužné částky s příslušenstvím nejpozději do 1. 3. 2024. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 16. 2. 2024.3. Z § 580 a § 588 občanského zákoníku vyplývá, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.4. Z § 2390 občanského zákoníku vyplývá, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Z § 2291 občanského zákoníku vyplývá, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatí.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaná je způsobilá ke splácení úvěru, proto jí byl právní předchůdkyní žalobkyně úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o úvěru sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, je však neplatná s ohledem na výši částky, kterou měla žalovaná z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 28 834 Kč, kterou žalovaná měla celkem uhradit při poskytnutém úvěru ve výši 30 000 Kč navyšuje cenu, kterou je žalovaná vedle jistiny povinna zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnutého úvěru ve výši 30 000 Kč a cenou za tuto službu představuje úrok 76 % z půjčených prostředků při splatnosti 65 týdnů. Částka 28 834 Kč (bez poplatku za pojištění) představuje zastřený úrok, tj., úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky. Úrok 76 % je úrokem sjednaným ve výši, který podstatně, přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování půjček či úvěrů. V době uzavření smlouvy, tj. v srpnu 2021 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 10,26 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – ARAD – Systém časových řad). Je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla úvěr za účelem získání úroku. Ujednání o úroku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobila nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek za žalovanou žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Z této částky žalovaná uhradila 4 530 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 16. 2. 2024 žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů od výzvy. Žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila (§ 573 o.z.), proto od 2. 3. 2024 je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 25 470 Kč, je proto povinna zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s příslušenstvím do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160/1 o.s.ř.7. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 25 470 Kč se zákonným úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v části rozdílu mezi požadovanou částkou 52 136,80 Kč a přiznanou částkou 25 470 Kč, tj. v části 26 666,80 Kč, zamítl stejně jako příslušenství a poplatky, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako neoprávněnou.8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Každý z účastníků byl ve sporu neúspěšný přibližně z jedné poloviny, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.