33 C 356/2025-40 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se proti žalovaným domáhal zaplacení částky 33 680 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, byli žalovaní nájemci bytu na adrese , adresa, . Na základě nájemní smlouvy byli žalovaní povinni hradit nájemné. Nájemné neuhradili za měsíc září, říjen a část měsíce listopad (9 dní) ve výši 38 730 Kč. Při předání bytu dne 9. 11. 2025 byla zjištěna škoda na majetku dle předávacího protokolu v hodnotě minimálně 9 500 Kč. Z celkové výše pohledávky byla odečtena nájemníky složená jistota ve výši 14 000 Kč a dlužná částka tak činí 33 680 Kč. Žalovaní své závazky neuhradili, přestože byli k úhradě vyzváni.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, přestože byli k jednání řádně předvoláni, nepožádali o odročení, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Předloženými důkazy by zjištěn následující skutkový stav:Z doložené nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalobce jako pronajímatel, žalovaná jako nájemce a žalovaný jako osoba spoluužívající byt uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které žalobce přenechal žalovaným k užívání byt č. , anonymizováno, v budově č. p. , číslo popisné, , v obci , obec, . Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 8. 3. 2025 do 8. 2. 2026. Žalovaní se za užívání bytu zavázali platit nájemné vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce ve výši 11 600 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užívání bytu ve výši 3 500 Kč měsíčně. Z předávacího protokolu bylo zjištěno, že nájem byl ukončen předáním bytu dne 9. 11. 2025. Při předání bytu byly zjištěny závady, a to poškozená podlaha v lodžii, díry ve zdech, odlepené listy, poškozené, odřené a nevymalované zdi se zbytky lepidla po tapetách, poškozený telefon, odlepený roh pracovní desky.5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“).Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2235 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.Podle § 2254 odst. 2 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.Podle § 2270 o. z. uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě. Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak.Podle § 2255 odst. 1 o. z. nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou.Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.Podle § 2952 věty první o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).6. Na základě provedených důkazu dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na zaplacení dlužného nájemného za období září, říjen a část měsíce listopadu 2025 je důvodný pouze z části. Podle § 2 201 o. z. má nájemce povinnost platit pronajímateli nájemné. Žalobce se za uvedené období domáhal zaplacení dlužného nájemného ve výši 38 730 Kč. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že nájem byl ujednán ve výši 11 600 Kč se splatností nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Za uvedené období tak dluh na nájmu činil 26 680 Kč (2x 11 600 + poměr á část nájmu za 9 dní v listopadu, tedy v částce 3 480 Kč). Dle tvrzení žalobce složili žalovaní žalobci jistotu ve výši 14 000 Kč. Podle § 2254 odst. 2 o. z. byla složená jistota započtena na dlužné nájemné, a tedy žalovaní na nájmu dluží částku 12 680 Kč. Ve zbytku nároku žalobce na úhradu dlužného nájemného soud žalobu považuje za nedůvodnou.7. Ohledně nároku na náhradu škody na majetku žalobce ve výši 9 500 Kč soud dospěl k závěru, že žalobce výši škody neprokázal. Poškozený (žalobce) prokazuje vznik škody i výši škody. Žalobce se v žalobě omezil pouze na tvrzení, že při předání bytu dne 9. 11. 2025 byla zjištěna škoda na majetku dle předávacího protokolu v hodnotě minimálně 9 500 Kč. Žalobce netvrdil žádné rozhodné skutečnosti pro určení výše škody ani neoznačil důkazy k prokázání tvrzení o výši škody v částce 9 500 Kč. Tento nedostatek mohl být zhojen postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobce k jednání nedostavil, způsobil svou nepřítomností u soudu, že se mu příslušného poučení podle § 118a o. s. ř. nedostalo.8. Žalobce v řízení prokázal vznik škody, ale neprokázal její požadovanou výši, neunesl tedy důkazní břemeno ohledně požadované výše škody. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za výsledek dokazování. V zájmu žalobce bylo, aby tvrzené skutečnosti rozhodné podle hmotného práva byly v řízení prokázány. Jelikož nárok na zaplacení částky 9 500 Kč z titulu náhrady škody nebyl prokázán, nezbylo soudu než dovodit, že nárok není důvodný.9. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky 12 680 Kč, když žalobce prokázal, že uplatněný nárok na zaplacení dlužného nájemného vyplývá ze smlouvy o nájmu, dle které byli žalovaní povinni hradit žalobci nájemné za užívání bytu podle § 2201 o. z. a § 2 246 o. z. ve výši 11 600 Kč měsíčně. Po odečtení složené jistoty tak žalovaní dluží žalobci na nájmu celkem částku 12 680 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalované výrokem I. zavázal. Protože se žalovaní dostali do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobce rovněž právo na úhradu úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobce úrok z prodlení požaduje až od 10. 12. 2025.10. Ve zbytku, tedy v nároku na zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, právo na poměrnou náhradu nákladů řízení by tak svědčilo žalovaným, kterým ale v průběhu řízení náklady nevznikly, a proto soud výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.