7 C 75/2020-96 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] a doplněným podáním doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 6.175 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne [datum] byl žalované poskytnut úvěr v částce 9.900 Kč, a to bankovním převodem na účet žalované. Úvěr se žalovaná zavázala spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a spolu s úrokem ve sjednané výši 20 % měsíčně z poskytnutých peněžních prostředků tím způsobem, že do konce každého kalendářního měsíce měla být žalovanou uhrazena minimální splátka úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však minimální splátka činila 300 Kč. Žalovaná nezaplatila splátky úvěru splatné v měsíci lednu až březnu roku 2019, proto byl úvěr v souladu se smlouvou ke dni 31. 3. 2019 zesplatněn. Žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr celkovou částku ve výši 18.863 Kč. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet předmětný úvěr, a to jak nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, tak dle údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, kdy žalovaná jako hrubý příjem uvedla částku [částka], čistý příjem částku [částka], náklady na obživu [částka] a ostatní náklady [částka]. Výši příjmů žalované si žalobkyně ověřila z daňového přiznání žalované, kde je patrný roční zisk za rok [rok] ve výši [částka], tj. měsíčně přibližně [částka], rozdílné údaje v žádosti o úvěr a v daňovém přiznání byly následně vyřešeny formou emailové komunikace. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 6.175 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z částky 6.175 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. 3. Okresním soudem v Šumperku byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], proti kterému podala žalovaná dne [datum] odpor, který dne [datum] odůvodnila tak, že nárok uplatněný žalobkyní žalovaná neuznává, protože má za to, že smlouva o úvěru je neplatná. Žalovaná nerozporuje, že dne [datum] podepsala s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kdy vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jako spotřebitelem, jedná se o spotřebitelský úvěr v intencích zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“). Žalovaná nerozporuje, že od žalobkyně obdržela finanční prostředky ve výši 9.900 Kč, které byly vyplaceny převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná tvrdí, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nesplnila svoje povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 87 odst. 1 ZoSÚ a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a Evropského soudního dvora CA Consumer Finance, C -449/13, kdy žalovaná má za to, že předmětná smlouva o úvěru je v celém rozsahu neplatná a žalobkyně mohla požadovat po žalované pouze uhrazení poskytnutých částek, a nikoli uhrazení úroku a dalších poplatků. Žalovaná na závazek ze smlouvy o úvěru uhradila celkem částku ve výši 18.863 Kč, přičemž s ohledem na shora uvedené skutečnosti měla uhradit částku ve výši poskytnuté jistiny, tj. 9.900 Kč. Veškeré úhrady, které žalovaná žalobkyni uhradila nad částku 9.900 Kč, jsou bezdůvodným obohacením na straně žalobkyně. Žalovaná rovněž tvrdila, že žalobkyně porušila svoji zákonnou informační povinnost uloženou jí v § 104 ZoSÚ, kdy důsledkem je skutečnost, že se spotřebitelský úvěr pokládá od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná. Žalovaná dále namítla neplatnost ustanovení o úrokové sazbě, a to pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními týkajícími se ochrany spotřebitele, kdy žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. I. ÚS 728/10, nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 3725/13, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2008, sp. zn. 32 Cdo 5492/2007 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 4. Návrhem podaným Okresnímu soudu v Šumperku dne [datum] uplatnila žalovaná dle § 97 o. s. ř. vzájemný návrh vůči žalobkyni s tím, že smlouva o poskytnutí finančních prostředků byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena neplatně, žalovaná zaslala žalobkyni předžalobní výzvu na vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], která byla žalobkyni doručena dne [datum]. Žalovaná zejména zopakovala svá tvrzení ze svého podání ze dne [datum] s tím, že žalovaná na závazek ze smlouvy o úvěru uhradila celkem částku ve výši 18.863 Kč, přičemž žalovaná s ohledem na tvrzené skutečnosti měla uhradit částku ve výši poskytnuté jistiny, tj. 9.900 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami ve výši 8.963 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně, neboť žalovaná hradila žalobkyni na základě neplatné smlouvy, kdy neplatnost nastala v důsledku toho, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované, a smlouva je neplatná i z důvodu nemravné výše sjednaného úroku, když byl sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně, což činí 240 % ročně. Ve smlouvě byly ujednány nepřiměřené smluvní pokuty a smlouva jako celek splňuje kritéria zjevné nespravedlnosti a je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná požaduje vrácení plnění poskytnutého žalobkyni ve výši 8.963 Kč. Žalovaná proto navrhla vydání rozsudku, kterým bude žaloba žalobkyně zamítnuta a žalobkyni bude uložena povinnost zaplatit žalované částku ve výši 8.963 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 7. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. 5. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, z něhož se žalobkyně omluvila s tím, že souhlasí, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalobkyně odkázala na svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a ve vyjádření ze dne [datum], kdy žalobkyně má za to, že smlouva o úvěru byla sjednána platně a žalobkyně dostála povinnosti ověřovat žalované splácet úvěr a vzájemný návrh žalované tak není důvodný. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně, která se svým postupem připravila o možnost být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. 6. Na základě provedených listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně, daňového přiznání, e-mailové komunikace, tabulky, přehledu pohybu na účtu, kopie občanského průkazu, smlouvy o revolvingovém úvěru, výpisu k revolvingovému úvěru, výzvy k úhradě, poštovního podacího archu, předžalobní výzvy a dokladu o doručení, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky v celkové výši 9.900 Kč. Dle čl. 5 smlouvy o revolvingovém úvěru byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, což v tomto případě činí 1.980 Kč. Dále dle čl. 6 a násl. smlouvy o revolvingovém úvěru byla žalovaná povinna zaplatit z jistiny úvěru smluvní úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení, a po zesplatnění úvěru úrok ve výši 15 % ročně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. V čl. 6 smlouvy o revolvingovém úvěru byla ujednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalované ve výši 121 Kč za každý z prvních tří měsíců prodlení žalované se splácením dluhu. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala příjem žalované plynoucí z podnikání žalované, kdy přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok [rok] byl doložen čistý roční příjem žalované ve výši [částka]. Jako životní měsíční výdaje žalovaná uvedla částku [částka], která však nebyla žalovanou nijak doložena, žalobkyně jako měsíční výdaje žalované určila bez dalšího částkou [částka]. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, proto byl úvěr v souladu s čl. 6 smlouvy zesplatněn ke dni 31. 3. 2019 v důsledku prodlení žalované se splácením dluhu po dobu delší než dva měsíce. Žalovaná na poskytnutý úvěru uhradila celkovou částku ve výši 18.863 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého právníh