Okresní soud v Táboře 10 C 129/2026-17 – Náklady řízení

o 87 516,02 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z jeho prohlášení o uznání dluhu ze dne 31. 7. 2012. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 14. 5. 2025.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v rámci podané žaloby. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, přestože byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.Soud má z listinných důkazů, a to z dohody o uznání dluhu ze dne 31. 7. 2012, smlouvy o úvěru ze dne 23. 6. 2009, oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný z 10. 12. 2010, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, oznámení o postoupení ze dne 14. 5. 2025 za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , Anonymizováno, , IČO, ) poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Ke dni 10. 12. 2010 byl úvěr věřitelem zesplatněn a věřitel následně pohledávku za žalovaným postoupil společnosti , Anonymizováno, a , právnická osoba, . zastoupené společností , právnická osoba, Žalovaný písemně uznal dne 31. 7. 2012, že z důvodu nesplácení výše uvedeného závazku dluží částku 122 755,69 Kč (87 516,02 Kč na jistině úvěru, 14 931,87 Kč na kapitalizovaném úroku a 20 307,80 Kč na smluvní pokutě). Současně se zavázal dlužnou částku zaplatit ve splátkách společně s úrokem ve výši 5 % ročně. Žalovaný dluh splácel, zaplatil celkem 21 500 Kč, ovšem neuhradil splátku splatnou dne 30. 12. 2013 a dále již nehradil ničeho. Zůstatek dluhu, a to jistina úvěru ve výši 87 516,02 Kč se smluvním úrokem 5 % ročně od 31. 12. 2013 do zaplacení a kapitalizovaný úrok 13 739,67 Kč byl pak postoupen na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 4. 10. 2024 žalobkyni. Žalovaný již neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze 14. 5. 2025, AnonymizovánoPo právní stránce soud věc posoudil podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, a dále podle § 1970 o. z., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat předloženými listinnými důkazy veškerá tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě zcela vyhověl včetně požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nař. vlády 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 905,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 501 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 87 516,02 Kč sestávající z částky 4 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 210 Kč ve výši 3 194,10 Kč.