Okresní soud v Táboře 10 C 133/2026-25 – Smlouva o úvěru

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 117 947,10 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smluv o úvěru, a to smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 24. 8. 2023, dále č. , hodnota, ze dne 23. 5. 2023 a smlouvy č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2023, uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, ) a žalovanou, na jejíchž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, 23 000 Kč a 15 000 Kč. Tyto částky měla žalovaná hradit ve splátkách, nedostála však svým smluvním povinnostem, když úvěry nesplácela řádně a včas. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek. Žalovaná ke dni podání žaloby žalované částky neuhradila.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 8. 2023 a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 24. 8. 2023 uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 15 469 Kč sestávající z úroku ve výši 10 485 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 3 484 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po 2 856 Kč. Poslední splátka byla splatná dne 24. 8. 2024 Celkově tak žalovaná měla věřiteli zaplatil částku 35 469 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 154,21 %, úrok byl sjednán jako pevný po celou dobu trvání smlouvy výši 86 % ročně. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 20 000 Kč. Žalovaná podle seznamu plateb předloženého žalobkyní na dluh nezaplatila ke dni podání žaloby ničeho. Podle obsahu smlouvy byla žalovaná v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek dne k 25. 8. 2024 a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data žalobkyně požaduje úrok z dlužných částek ve 12,75 % ročně. Žalovaná částka sestává z nezaplacené částky úvěru ve výši 20 000 Kč, na poplatcích a úroku žalobkyně nárokuje částku 14 479,68 Kč a na smluvní pokutě 10 000 Kč.4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 23. 5. 2023 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že dne 23. 5. 2023 byla uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 23 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 28 463 Kč sestávající z úroku ve výši 22 174 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 4 789 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet celkem v 21měsíčních splátkách po 2 451 Kč. Poslední splátka byla splatná dne 23. 2. 2025. Celkově tak žalovaná měla věřiteli zaplatil částku 51 463 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 140,35 %, úrok byl sjednán jako pevný po celou dobu trvání smlouvy výši 86 % ročně. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 23 000 Kč. Žalovaná podle seznamu plateb předloženého žalobkyní na dluh zaplatila ke dni podání žaloby 7 420 Kč. Podle obsahu smlouvy byla žalovaná v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek k 24. 2. 2025 a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data žalobkyně požaduje úrok z dlužných částek ve 12 % ročně. Žalovaná částka sestává z nezaplacené částky úvěru ve výši 19 451,33 Kč, na poplatcích a úroku žalobkyně nárokuje částku 23 277,69 Kč a na smluvní pokutě 11 500 Kč.5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 26. 1. 2023 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjisti, že byla dne 26. 1. 2023 uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 16 708 Kč sestávající z úroku ve výši 11 770 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 3 484 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v celkem , hodnota, týdenních splátkách po 407 Kč. Poslední splátka byla splatná dne 25. 7. 2024. Celkově tak žalovaná měla věřiteli zaplatil částku 31 708 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 156,89 %, úrok byl sjednán jako pevný po celou dobu trvání smlouvy výši 86 % ročně. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 15 000 Kč. Žalovaná podle seznamu plateb předloženého žalobkyní na dluh zaplatila celkem 11 860 Kč. Podle obsahu smlouvy byla žalovaná v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek k 26. 7 2024 a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data žalobkyně požaduje úrok z dlužných částek ve 12,75 % ročně. Žalovaná částka sestává z nezaplacené částky úvěru ve výši 10 640,69 Kč, na poplatcích a úroku žalobkyně nárokuje částku 8 598,31 Kč.6. Postoupení žalobou uplatněných pohledávek je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Výzvou ze dne 16. 1. 2026 byla žalovaná žalobkyní upomínána o zaplacení dluhu a zároveň upozorněna na možnost jeho soudního vymáhání.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.8. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřených smluv o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla žalované poskytnuta původním věřitelem na základě úvěrové smlouvy ze dne 24. 8. 2023 částka 20 000 Kč, přičemž vrátit měla částku 45 469 Kč, tedy více jak dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Dále jí byla na základě úvěrové smlouvy ze dne 23. 5. 2023 poskytnuta částka 23 000 Kč, když vrátit měla částku 51 463 Kč, tedy opět více jak dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem a na základě smlouvy ze dne 26. 1. 2023 také částka 15 000 Kč, když žalovaná měla vrátit 31 708 Kč, tedy opětovně více jak dvojnásobek poskytnuté částky. Takto razantní navýšení výše závazků dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatků za poskytnutí úvěru, zahrnujících nejen zákonem předvídaný smluvní úrok, ale také vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smlouvy se žalovanou a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouva uvádí. Obsah služeb, který by jí měl být za tuto částku poskytnut, je přitom formulován vágním, neurčitým a nepřezkoumatelným způsobem. Z obsahu smluv nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položek představujících vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku tak, aby svojí deklarovanou výší nepřesahoval hranici, která je v souladu s dobrými mravy. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalované poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je u smluv vyjádřena RPSN od 140,35 % do 156,89 % je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.9. Nevyváženost smluv v neprospěch žalované jako dlužníka dále vyniká v případě jejího prodlení se splácením, kdy dlužná neuhrazená jistina se ode dne následujícího po datu splatnosti poslední sjednané splátky úročí úrokem ve výši od 12, 75 % ročně (smlouva ze dne 24. 8. 2023 a ze dne 26. 1. 2023 a 12 % u smlouvy ze dne 23. 5. 2023) a je požadována smluvní pokuta sjednána ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky denně (u smlouvy ze dne 24. 8. 2023 a 23. 5. 2023).10. Uvedená problematická ujednání shora označených smluv přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o. z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše všech problematických administrativních poplatků, je zahrnuta již ve výši jednotlivých splátek, které byla žalovaná povinna dle smlouvy platit. Shora sjednané úvěrové smlouvy je z těchto důvodu nutné posuzovat vždy jako celek, jejichž jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřené smlouvy o úvěru jsou ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.11. Nárok žalobkyně bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o. z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně jako postupník tak má právo na vrácení částky, kterou žalované na základě uzavřené smlouvy o úvěru její právní předchůdce poskytl. Má tedy nárok na vrácení poskytnuté částky 20 000 Kč, 23 000 Kč a 15 000 Kč. Žalovaná však na první smlouvu ze dne 24. 8. 2023 neuhradila ničeho, obohatila se tedy o částku 20 000 Kč, před podáním žaloby na druhou smlouvu ze dne 23. 5. 2023 uhradila částku 7 420 Kč, tj. bezdůvodné obohacení na straně žalované činí 15 580 Kč a u smlouvy ze dne 26. 1. 2023 je zaplacena částka 11 860 Kč, tj. žalovaná je povinna uhradit žalobkyni ještě 3 140 Kč. Důvodný je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení z těchto shora uvedených dlužných částek, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Co do výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení, je tato v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Úspěšnějším účastníkem byla žalovaná, té však v řízení žádné náklady nevznikly.