19 C 30/2022-54 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobou, podanou dne 24. 1. 2022, se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 101 192 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnili tím, že jsou podílovými vlastníky stavby [adresa] (bytový dům) jež je součástí pozemku st. [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Součástí stavby bytového domu je i bytová jednotka [číslo]. Bytová jednotka je zapsána na LV č. [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Tachov. Žalovaný uzavřel s žalobci dne 13. 8. 2016 nájemní smlouvu k bytové jednotce na dobu určitou do 31. 10. 2018 (ve znění dodatků nájemní smlouvy). Žalovaný výše uvedený byt užíval i nadále, a to do 31. 7. 2019 bez jakéhokoli právního titulu. Žalovaný nehradil nájemné ani jinou tomu odpovídající platbu. Žalovaný za užívání předmětného bytu neposkytuje žalobci žádné plnění, tím mu vzniká bezdůvodné obohacení představující nezaplacené nájemné a poplatky spojené s užívání bytu. Žalovanému tak vzniká bezdůvodné obohacení ve výši 20 696 Kč za období březen 2019 až červenec 2019, a to po vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu. Žalobce dále žalobu odůvodnil tím, že po předání bytu zjistil, že žalovaný neuvedl byt do původního stavu, kdy byt vykazoval poškození, které musel žalobce odstranit, s tím, že na předmětné opravy vynaložil žalobce částku 80 496 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě vzniklé škody výzvou naposledy dne 23. 3. 2021. 2. Na výzvu, aby se žalovaný vyjádřil ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval. Na výzvu, aby se ve smyslu § 114a občanského soudního řádu žalovaný vyjádřil k žalobě, která byla doručena postupem dle § 46b písm. a) občanského soudního řádu ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, žalovaný rovněž nereagoval. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce. 4. Z předložených listin bylo zjištěno následující. Dle výpisu z katastru nemovitostí žalobci jsou podílovými vlastníky stavby [adresa] (bytový dům) jež je součástí pozemku st. [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Součástí stavby bytového domu je i bytová jednotka [číslo]. Bytová jednotka je zapsána na LV č. [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Tachov. Dle nájemní smlouvy žalovaný uzavřel s žalobci dne 13. 8. 2016 nájemní smlouvu k bytové jednotce [číslo] na adrese [obec a číslo] na dobu určitou s nájemným ve výši 4 400 Kč měsíčně a zálohami na služby ve výši 600 Kč měsíčně při počtu dvou osob v bytě a to dle bodu 4. smlouvy. Dle dodatku [číslo] byla postupně prodloužena doba nájmu na dobu určitou do 31. 10. 2018. Dle faktury č. 2020 [číslo] ze dne 17. 4. 2020 byly provedeny vyčtené opravy na předmětném bytu za částku 80 761 Kč bez DPH. Dle příjmového pokladního dokladu byla fakturovaná cena včetně DPH uhrazena žalobkyní a). Dle připojené fotodokumentace je patrné poškození bytu, jež neodpovídá běžnému opotřebení. Dle vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2018 byl na těchto službách přeplatek ve výši 1 559 Kč. Dle vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2019 (1. 1. 2019 – 31. 7. 2019) byl na těchto službách přeplatek ve výši 1 421 Kč, tato částka byla ve vyúčtování ručně opravena tak, že na zálohách bylo uhrazeno pouze 1 200 Kč a na předmětných službách tak vznikl nedoplatek 1 579 Kč. Žalovaný dluží nájemné za období od března 2019 do července 2019, kdy po započtení vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a se započtením nespotřebované části jistiny 1 383 Kč. Dle evidence žalobců činí dlužní částka na nájemném a službách spojených s užíváním bytu 20 696 Kč. 5. Poté co žalovaný byt opustil, provedl žalobce, nutné opravy pro uvedení bytu do původního stavu. Celkové náklady na uvedení bytu do původního stavu činily 80 761 Kč. Opravy spočívaly v opravách omítek, výmalbě bytu, opravě elektroinstalací a revizi, opravě poškozené podlahové krytiny, opravě kuchyňské linky s příslušenstvím, vyklizení bytu, dezinfekci, likvidaci vyklizených věcí, opravě dveřního kování, opravě a dodání svítidel a opravě toalety. Tyto náklady byly vyúčtovány dodavatelem [právnická osoba], [IČO] fakturou č. 2020 [číslo] ze dne 17. 4. 2020 se splatností k 1. 5. 2020 na částku 98 198 Kč včetně DPH. Tyto náklady uhradil dodavateli žalobce. 6. K úhradě dluhu vyzval naposledy právní zástupce žalobců žalovaného předžalobní výzvou ze dne 23. 3. 2021. 7. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Dle ust. § 2202 odst. 1 NOZ pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. 9. Dle ust. § 2204 NOZ neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou. 10. Dle ust. § 2225 NOZ při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. 11. Dle ust. § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle § 2293 NOZ nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu. 13. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že žalovaný nepochybně užíval předmětný byt bez právního důvodu i po skončení nájemního vztahu a že za toto užívání nehradil ani nájemné, ani nepřispíval na služby s užíváním bytu spojené tak jak bylo sjednáno v původní nájemní smlouvě. Výše dluhu na platbách za užívání bytu (nájemné a služby) činí 20 696 Kč, a je nepochybným bezdůvodným obohacením žalovaného. Dále je nepochybné, že po předání bytu bylo nezbytné provést nezbytné opravy pro uvedení bytu do původního stavu, kdy náklady na uvedení do původního stavu činily přinejmenším žalobci nárokovanou částku 80 496 Kč. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku celkem 101 192 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle příslušného nařízení vlády. 14. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, má ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 060 Kč, odměnu za tři úkony právní služby dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. ve vztahu ke každému zastoupenému žalobci, tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve vztahu ke každému zastoupenému žalobci a příslušnou DPH ve smyslu § 137 odst. 3 občanského soudního řádu Celkem tak 18 117, 20 Kč za zastoupení žalobce [celé jméno žalobkyně] a 18 117,20 Kč za zastoupení žalobců [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Obě povinnosti uložil soud žalovanému uhradit ve smyslu § 160 odst. 1 občanského soudního řádu do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, přičemž náhradu nákladů je žalovaný ve smyslu § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce.