19 C 161/2023-23 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 33 795 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky na adrese [obec a číslo], byt [číslo] Nájemní smlouva byla mezi žalobcem a žalovanými sjednána dne 1. 7. 2019 na dobu určitou do dne 31. 12. 2019. Žalovaný nehradil žalobci řádně nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Žalobce v žalobě konkrétně vyčetl dlužné dílčí částky včetně jejich důvodu a výše. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě vzniklého dluhu naposledy předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný má bydliště na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Na výzvu, aby se žalovaný vyjádřil ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval. Žalobce souhlasil již v žalobě. Na výzvu, aby se ve smyslu § 114a občanského soudního řádu žalovaný vyjádřil k žalobě, která byla žalovanému doručena dne 21. 6. 2023, žalovaný rovněž nereagoval. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce. 4. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem bytu, jenž byl předmětem nájmu, na adrese [adresa], bytu [číslo]. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva dne 1. 7. 2019 na dobu určitou od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019. V předmětné nájemní smlouvě žalobce a žalovaný sjednali nájemné ve výši 8 500 Kč měsíčně a poplatky spojené s užíváním bytu ve výši 2 502 Kč měsíčně. Splatnost těchto plateb byla sjednána k 15. dni v měsíci. Žalovaný byl v průběhu nájemního vztahu povinen hradit žalobci nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Dle evidence žalobce žalovaný neuhradil sjednané platby nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu takto. Žalovaný neuhradil za měsíc srpen 2019 část nájemného ve výši 7 506 Kč. Dále žalovaný nehradil nájemné za období od září do listopadu 2019, čímž na nájemném vznikl dluh ve výši 25 500 Kč. Dle evidence žalobce činil nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 částku 789 Kč. Dle evidence žalobce tak žalovaný dluží žalobci na dlužném nájemném a službách spojených s užíváním bytu celkem částku 33 795 Kč s příslušenstvím. 5. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu naposledy předžalobní výzvou. 6. Dle § 2235 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Dle § 2246 OZ strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle § 2247 odst. 1 OZ strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odst. 2 téhož ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Dle odst. 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Dle odst. 4 téhož ustanovení strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Dle § 2248 OZ si strany mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Dle § 2249 OZ neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. Dle § 2251 odst. 1 OZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 7. Dle § 2293 NO nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu. Dle ustanovení § 2991 NO kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli platnou nájemní smlouvu. Dále má soud za prokázané, že žalovaný užíval předmětný byt na základě uzavřené nájemní smlouvy a byl tak povinen hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Soud má za prokázané, že žalovaný v předmětném období nehradil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu a vznikl mu proto dluh v souladu s ustanovením § 2246 OZ na nájemném ve výši 33 006 Kč a dluh na službách spojených s užíváním bytu ve výši 789 Kč. Žalovaný nehradil řádně nájemné ani sjednané platby na služby spojené s užíváním bytu. 12. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 33 795 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle příslušného nařízení vlády, a to ode dne následujícího po splatnosti poslední dílčí části předmětného dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 282 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 263 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 795 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 280 Kč ve výši 1 738,80 Kč.