19 C 222/2024-28 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci , částka, s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky, kterou pronajal žalovaným. Nájemní smlouva byla mezi žalobcem a žalovanými sjednána dne , datum, . Žalovaní nehradili žalobci řádně nájemné ve výši , částka, měsíčně za měsíce listopad a prosinec 2023. Žalobce vyzval žalované k úhradě vzniklého dluhu naposledy předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.2. Žalovaní mají bydliště na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Na výzvu, aby se žalovaní vyjádřil ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaní nereagovali. Žalobce souhlasil již v žalobě. Na výzvu, aby se ve smyslu § 114a občanského soudního řádu žalovaní vyjádřili k žalobě, žalovaní rovněž nereagovali. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalovaní netvrdili ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázali ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce.4. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem bytu, jenž byl předmětem nájmu. Mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena nájemní smlouva dne , datum, na dobu určitou od , datum, do , datum, . V předmětné nájemní smlouvě žalobce a žalovaný sjednali nájemné ve výši , částka, měsíčně. Splatnost těchto plateb byla sjednána k 15. dni v měsíci. Žalovaní byli v průběhu nájemního vztahu povinni hradit žalobci nájemné za užívání bytu. Dle evidence žalobce žalovaní neuhradili sjednané nájemné v měsíční výši , částka, za měsáce listopad a prosinec 2023. Tímto na nájemném vznikl dluh ve výši , částka, .5. Žalobce vyzval žalované k úhradě dluhu naposledy předžalobní výzvou.6. Dle § 2235 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Dle § 2246 OZ strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle § 2247 odst. 1 OZ strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odst. 2 téhož ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Dle odst. 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Dle odst. 4 téhož ustanovení strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Dle § 2248 OZ si strany mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Dle § 2249 OZ neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. Dle § 2251 odst. 1 OZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.7. Dle § 2293 NO nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu. Dle ustanovení § 2991 NO kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že žalobce a žalovaní uzavřeli platnou nájemní smlouvu. Dále má soud za prokázané, že žalovaní užívali předmětný byt na základě uzavřené nájemní smlouvy a byli tak povinni hradit nájemné za užíváním bytu. Soud má za prokázané, že žalovaní v předmětném období nehradili nájemné a vznikl jim proto dluh v souladu s ustanovením § 2246 OZ na nájemném ve výši , částka, . Žalovaní nehradili řádně nájemné za užívání bytu.12. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .