Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 589 406,58 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období do , datum, ve výši 53 675,82 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za období do , datum, ve výši 21 451,80 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 589 406,58 Kč od , datum, do zaplacení a smluvního úroku ve výši 10,51 % ročně z částky 583 390,58 Kč od , datum, do zaplacení. Současně požadovala náhradu nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru s pojištěním schopnosti splácet, označenou jako konsolidace půjček. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 620 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách a hradit sjednaný smluvní úrok, poplatky a úhradu za pojištění. Žalovaný však své platební povinnosti řádně a včas neplnil, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr prohlásila za splatný ke dni , datum, .3. Žalobkyně dále tvrdila, že pohledávka z uvedené úvěrové smlouvy byla na ni postoupena společností , právnická osoba, ., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž účinky postoupení nastaly dne , datum, po zaplacení úplaty za postupované pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 664 534,20 Kč, sestávající z dlužné jistiny, poplatků, kapitalizovaného smluvního úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení.4. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila žalobu podáním ze dne , datum, , v němž blíže popsala postup právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, z údajů o jeho příjmech, zaměstnání, rodinných a vyživovacích poměrech, nákladech na bydlení, stávajících závazcích a z informací získaných z interních i externích zdrojů včetně úvěrových registrů. Na základě těchto údajů dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.5. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a aby ve stejné lhůtě sdělil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen, že nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, žádná skutková tvrzení žalobkyně nezpochybnil, nenavrhl žádné důkazy a proti uplatněnému nároku žádnou obranu neuplatnil.6. Žalobkyně původně podáním ze dne , datum, sdělila, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasí. Následně však podáním ze dne , datum, vyslovila souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a u žalovaného nastoupil předpoklad souhlasu s tímto postupem.7. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání podle dosavadního obsahu spisu.8. Soud vyšel ze žaloby, z doplnění žaloby a z listinných důkazů založených ve spise, zejména ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne , datum, , z výpisů z úvěrového účtu, z oznámení o prohlášení úvěru za splatný, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, , z dohody o úplatě, z potvrzení o zaplacení úplaty, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní výzvy, z podacích lístků, z doplnění žaloby k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z dalších listin předložených žalobkyní.9. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., jako věřitel uzavřela se žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském splátkovém úvěru. Úvěr byl sjednán jako konsolidace půjček. Výše úvěru činila 620 000 Kč. Smluvní strany sjednaly pevnou roční úrokovou sazbu ve výši 10,51 % p. a., RPSN ve výši 11,14 %, celkovou částku, kterou měl žalovaný jako spotřebitel zaplatit, ve výši 960 573,68 Kč, počet pravidelných měsíčních anuitních splátek 108, výši měsíční anuitní splátky 8 900,93 Kč a úhradu pojištění ve výši 979 Kč měsíčně. Celková měsíční platba žalovaného tak činila 9 879,93 Kč.10. Z téže smlouvy soud zjistil, že úvěr byl určen jednak ke konsolidaci dřívějších závazků žalovaného, jednak k poskytnutí zbývající části peněžních prostředků na běžný účet žalovaného. Ve smlouvě byly uvedeny rovněž údaje o běžném účtu, z něhož měl být úvěr splácen, a o úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný smlouvu podepsal a potvrdil, že se seznámil se smluvní dokumentací a že mu byly poskytnuty předsmluvní informace.11. Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že úvěr byl dne , datum, skutečně čerpán v celkové výši 620 000 Kč. , adresa, 219,98 Kč byla použita ke konsolidaci závazku evidovaného pod účtem , č. účtu, , částka 189 415,79 Kč ke konsolidaci závazku evidovaného pod účtem , č. účtu, , částka 5 000 Kč ke konsolidaci kontokorentního závazku a částka 330 364,23 Kč byla převedena na běžný účet žalovaného.12. Z výpisů z úvěrového účtu soud dále zjistil, že žalovaný zpočátku svůj závazek splácel. Následně se však dostal do prodlení s úhradou sjednaných plateb. Z výpisů plyne, že po počátečních úhradách přestaly být splátky hrazeny řádně a v plné výši, přičemž na úvěrovém účtu byly účtovány dlužné úroky, úroky z prodlení, poplatky a úhrady pojištění.13. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., prohlásila úvěr č. , č. účtu, za splatný ke dni , datum, . Ke dni zesplatnění byla dlužná částka vyčíslena částkou 625 495,30 Kč. Tato částka se skládala z nesplacené jistiny ve výši 597 390,58 Kč, smluvního úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši 21 451,80 Kč, úroků z prodlení ve výši 636,92 Kč, dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a nákladů upomínání ve výši 5 716 Kč a nákladů upomínání ve výši 300 Kč.14. Z výpisu z úvěrového účtu ke dni , datum, soud zjistil, že ke dni postoupení činila dlužná jistina po splatnosti 583 390,58 Kč, splatný smluvní úrok 21 451,80 Kč, splatný úrok z prodlení z jistiny 51 436,17 Kč, splatný úrok z prodlení z úroku 2 239,65 Kč a splatné poplatky, pojištění a pokuty 6 016 Kč. Celková dlužná částka ke dni , datum, tak činila 664 534,20 Kč.15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem postoupení byly pohledávky specifikované v příloze č. , hodnota, této smlouvy. Podle smlouvy mělo k postoupení pohledávek dojít okamžikem připsání úplaty za postupované pohledávky na účet postupitele.16. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, ., ze dne , datum, soud zjistil, že úplata za pohledávky postupované podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla dne , datum, připsána na účet postupitele. Tím nastaly podle smlouvy účinky postoupení pohledávek na žalobkyni.17. Z příslušné části přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že mezi postupovanými pohledávkami byla uvedena také pohledávka odpovídající žalovanému , Jméno žalovaného, a úvěrovému účtu č. , hodnota, . Soud proto vzal za prokázané, že právě pohledávka z úvěrové smlouvy uzavřené se žalovaným byla předmětem postoupení na žalobkyni.18. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o tom, že pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení bylo žalovanému odesláno dne , datum, .19. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby a současně jej upozornila, že jde o výzvu podle § 142a odst. 1 o. s. ř. Z podacího lístku soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .20. Ze zprávy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že se žalovaný zdržuje na adrese , adresa, . Soud proto vyšel z toho, že žalovaný má pobyt v obvodu Okresního soudu v Tachově, a neshledal důvod pochybovat o místní příslušnosti zdejšího soudu k projednání a rozhodnutí věci.21. Z doplnění žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Podle tvrzení žalobkyně vycházela banka z žádosti o úvěr ze dne , datum, , v níž žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ve výši 28 541 Kč, zaměstnání od , datum, na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, , bydlení v nájmu, stav svobodný, celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 80 000 Kč a absenci vyživovacích povinností. Banka dále podle tvrzení žalobkyně přihlížela k interním závazkům žalovaného s měsíčními splátkami ve výši 2 400 Kč, k externím závazkům s měsíčními splátkami ve výši 2 469 Kč, k údajům z úvěrových registrů, k údajům o nákladech na bydlení, k životnímu minimu a k dalším modelově stanoveným výdajům.22. Žalovaný žádné z uvedených skutkových tvrzení žalobkyně nezpochybnil. Nenamítal, že by smlouvu neuzavřel, že by mu úvěr nebyl poskytnut, že by dluh zanikl splněním či jiným způsobem, že by zesplatnění bylo neúčinné, že by pohledávka nebyla postoupena na žalobkyni, ani že by právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila jeho úvěruschopnost řádně. Soud proto při hodnocení věci vycházel z tvrzení žalobkyně, pokud byla podložena předloženými listinnými důkazy a nebyla v rozporu s obsahem spisu.23. Na základě provedeného dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, že žalovanému byl podle této smlouvy poskytnut úvěr ve výši 620 000 Kč, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr prohlásila za splatný ke dni , datum, , že ke dni , datum, činil dluh žalovaného 664 534,20 Kč a že pohledávka z této smlouvy byla účinně postoupena na žalobkyni.24. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.25. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.26. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě jako postupníkovi.27. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví právní předpis, není-li ujednána jinak.28. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.29. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.30. Soud nejprve posoudil aktivní věcnou legitimaci žalobkyně. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty a příslušné části seznamu postupovaných pohledávek vyplývá, že pohledávka ze smlouvy o úvěru uzavřené se žalovaným byla postoupena společností , právnická osoba, ., na žalobkyni. Pohledávka byla v seznamu postupovaných pohledávek individualizována osobou žalovaného a číslem úvěrového účtu. Soud proto uzavřel, že žalobkyně je věcně legitimována k uplatnění projednávané pohledávky.31. Soud se dále zabýval povahou smluvního vztahu. Ze smlouvy vyplývá, že žalovaný vystupoval při uzavření smlouvy jako fyzická osoba a spotřebitel. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti jako poskytovatel spotřebitelského úvěru. Soud proto věc posoudil jako spor ze spotřebitelského úvěru a přezkoumal, zda předložené listiny nenasvědčují neplatnosti smlouvy, nepřiměřenosti smluvních ujednání nebo jinému důvodu, pro který by žalobě nebylo možno vyhovět.32. Smlouva o úvěru obsahovala podstatné náležitosti úvěrového vztahu. Byla v ní uvedena výše úvěru, účel čerpání, počet a výše splátek, výše úrokové sazby, RPSN, celková částka splatná spotřebitelem, údaje o úhradě pojištění a ujednání o poplatcích. Žalovaný smlouvu podepsal a ze spisu nevyplývá žádná skutečnost, která by zpochybňovala, že smlouvu uzavřel svobodně, vážně a srozumitelně. Žalovaný v řízení nepopřel uzavření smlouvy ani pravost svého podpisu.33. Soud se zvlášť zabýval otázkou posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z doplnění žaloby a předložených listin vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala příjmovou, výdajovou a závazkovou situaci žalovaného. Vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, z údajů o jeho zaměstnání, příjmu, domácnosti, vyživovacích povinnostech, stávajících závazcích a z údajů získaných z interních a externích zdrojů včetně úvěrových registrů. Žalovaný měl podle údajů v žádosti pravidelný čistý měsíční příjem 28 541 Kč, byl zaměstnán na dobu neurčitou, neměl vyživovací povinnost a deklaroval rovněž celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 80 000 Kč. Banka současně zohlednila jeho dosavadní závazky a novou měsíční splátku úvěru ve výši 8 900,93 Kč.34. Na základě těchto skutečností soud neshledal, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti nebylo provedeno pouze formálně. Banka zjišťovala podstatné údaje o příjmech, výdajích, závazcích a platební historii žalovaného, tedy údaje významné pro závěr o schopnosti úvěr splácet. Žalovaný v řízení neuvedl žádné skutečnosti, které by správnost těchto údajů nebo závěr banky o jeho úvěruschopnosti zpochybnily. Soud proto neshledal důvod pro závěr o neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.35. Soud neshledal ani nepřiměřenost sjednaného smluvního úroku. Roční úroková sazba 10,51 % a RPSN 11,14 % byly ve smlouvě výslovně uvedeny. S ohledem na výši úvěru, dobu splácení, spotřebitelský charakter smlouvy a skutečnost, že šlo o konsolidaci dřívějších závazků žalovaného, soud neshledal sjednaný úrok zjevně excesivním ani rozporným s dobrými mravy.36. Z provedených důkazů soud dále zjistil, že žalovaný nesplnil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas. Tím se dostal do prodlení se splněním splatných peněžitých závazků. Právní předchůdkyně žalobkyně proto za podmínek sjednaných ve smlouvě úvěr prohlásila za splatný ke dni , datum, . Zesplatnění je doloženo oznámením o prohlášení úvěru za splatný i výpisem z úvěrového účtu. Žalovaný účinnost zesplatnění nijak nezpochybnil.37. Soud vzal z výpisu z úvěrového účtu ke dni , datum, za prokázané, že dlužná jistina činila 583 390,58 Kč a dlužné poplatky, pojištění a pokuty činily 6 016 Kč. Žalobkyně tyto dvě složky uplatnila souhrnně jako částku 589 406,58 Kč. Tato částka odpovídá předloženému výpisu a žalovaný proti jejímu vyčíslení neuplatnil žádnou námitku.38. Soud dále vzal za prokázané, že ke dni , datum, byl vyčíslen dlužný smluvní úrok ve výši 21 451,80 Kč. Tento smluvní úrok vyplývá z úvěrového vztahu a odpovídá výpisu z úvěrového účtu i oznámení o prohlášení úvěru za splatný. Žalobkyně jej uplatnila jako kapitalizovaný smluvní úrok za období do , datum, , a v této části je její nárok důvodný.39. Pokud jde o úrok z prodlení kapitalizovaný za období do , datum, částkou 53 675,82 Kč, soud zjistil, že tato částka odpovídá součtu úroku z prodlení z jistiny a úroku z prodlení z úroku uvedenému ve výpisu z úvěrového účtu ke dni , datum, . Žalovaný výši této částky nezpochybnil a ze spisu nevyplývá, že by byla vypočtena v rozporu se zákonnou sazbou úroku z prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i tuto část nároku.40. Ode dne , datum, požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 589 406,58 Kč. Protože žalovaný byl s úhradou této peněžité částky v prodlení a žalobkyně jako věřitelka má právo na úrok z prodlení, soud žalobkyni přiznal i běžící zákonný úrok z prodlení v požadované výši.41. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 10,51 % ročně z částky 583 390,58 Kč od , datum, do zaplacení. Smluvní úrok byl ve smlouvě sjednán jako úplata za poskytnutí peněžních prostředků. Zesplatněním se úvěr stal splatným jako celek, avšak ze smlouvy ani ze zákona nevyplývá, že by tím bez dalšího zaniklo právo věřitele na sjednaný smluvní úrok z dosud neuhrazené jistiny. Soud proto žalobkyni přiznal i smluvní úrok ve výši 10,51 % ročně z dlužné jistiny 583 390,58 Kč od , datum, do zaplacení.42. Soud proto uzavřel, že žaloba je co do jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení, běžícího zákonného úroku z prodlení i běžícího smluvního úroku důvodná. Proto rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím.43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 77 349,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 23 577 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 589 406,58 Kč sestávající z částky 10 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 440 Kč ve výši 9 332,40 Kč.